Škoda 440 měla postavit Československo zpátky na kola. Byla drahá a museli jste si ji zasloužit

Populární Škoda Octavia je stále nejprodávanějším modelem značky a už od oficiálního představení prvního novodobého pokračování je jedním z nejdůležitějších českých aut všech dob. Mladoboleslavská automobilka v devadesátých letech navázala na původního předchůdce z konce padesátých let. Z dnešního pohledu je až trochu zvláštní, že tohle slavné jméno nebylo specialitou úplně nového modelu, ale lidového vozu, který tenkrát vznikl pouhou evolucí. Tohle je jeho příběh.

Českým motoristům a automobilovým nadšencům teď neodhalíme revoluční novinku, ale kořeny Škody Octavia lze vystopovat až k modelu 440 Spartak. Poprvé se ukázal veřejnosti už na 1. máje 1954 a o pět týdnů později byl schválen vládou pro sériovou výrobu. Původně se měl jmenovat Spartak, ale protože se automobilka obávala soudního sporu s nizozemským výrobcem motorek Sparta, produkční verzi oficiálně pojmenovala jako Škodu 440, jejíž jméno odkazovalo na čtyřválcový motor a výkon 40 koní.

Prvotní pojmenování si však lid dobře zapamatoval a používá ho dodnes. Škoda 440 Spartak letos slaví 70 let od zahájení prodeje a v české automobilové historii sehrála důležitou roli. Po deseti letech od konce druhé světové války měla postavit Československo zase trochu víc na kola a cílila především na individuální motoristy. Automobilka chtěla splnit sen Čechoslováků o vlastním osobním automobilu, ale začala se prodávat jen dva roky poté, co většina potenciálních zákazníků přišla o své životní úspory.

V červnu 1953 totiž v Československu proběhla takzvaná měnová reforma, a když se koncem října 1955 v Mototechně objevily první kousky nové škodovky, pro většinu lidí byly spíše nedostupným cílem, než automobilovým snem na dosah. Spartaky se začaly prodávat s cenou 27 450 Kčs, což bylo dost ve srovnání s tehdejší průměrnou měsíční mzdou 1 192 Kčs. Ani to však lidem k nákupu nové škodovky nestačilo.

Komunistický režim v padesátých letech fungoval tak, že lepším životem odměňoval zejména občany, co mu pomáhají s rozvojem. Nákup nového vozu v Mototechně vyžadoval zvláštní poukaz, jež byl odměnou jen těch nejlepších pracovníků v zaměstnání, státních institucích nebo odborových a dalších organizacích. S ním se pak čekalo, až se ve skladových zásobách objeví volný kousek. Jaká barva zrovna přišla, takovou jste dostali.

Menší odbyt Spartaku však automobilce AZNP Mladá Boleslav nijak nevadil, protože stejně nebyla schopná vyrábět lidový vůz v masových počtech. Už od začátku padesátých let se připravovala na produkci úplně nového automobilu, kvůli němuž začala stavět novou továrnu. Spartak vznikal od roku 1953 a měl být pouze mezitypem na jednu pětiletku, ale nakonec se jeho produkce protáhla a v roce 1959 z něj vznikla první Octavie.

Zásadní novinka pro rodiny, kterou se později stala Škoda 1000 MB, dorazila s velkým zpožděním až v roce 1964. Vraťme se však k původnímu modelu 440. Vyráběl se po boku Škody 1200 a využil časem prověřenou škodováckou techniku s páteřovým podvozkovým rámem s centrální nosnou rourou, nízkoobjemovým čtyřválcovým motorem a pohonem zadních kol.

Kapalinou chlazený čtyřválec OHV s třikrát uloženým klikovým hřídelem a hliníkovým blokem technicky vycházel ze staršího litinového motoru o zdvihovém objemu 1 089 ccm. Spolu s výrazně modernějším a lehčím materiálem dostal také vyšší kompresi, přepracované sací a výfukové potrubí a nový spádový karburátor. Ve výsledku tak měl nejvyšší výkon 29,4 kW (40 k) a rozjel Spartak s celokovovou karoserií s pohotovostní hmotností 920 kilogramů až na udávaných 110 kilometrů v hodině.

Škoda 440 Spartak následně procházela evolucemi a jedna z těch nejdůležitějších nastala už v roce 1956. Čtyřstupňová převodovka dostala synchronizaci všech rychlostních stupňů kromě jedničky. Konstruktéři zapracovali i na hlavě motoru pro lepší plnění a vyplachování válců. K lepšímu jízdnímu komfortu pak přispělo nové větrání a vytápění kabiny nebo kvalitnější stěrače. V následujícím roce se i do základního modelu dostalo řazení s pákou pod volantem.

Na výrobní linku byly postupně uvedeny i dvě výkonnější motorizace. Škoda 445 byla vizuálně stejná, ale měla silnější motor o objemu 1 221 ccm a maximálním výkonu 33 kW (45 k). Vrcholem se stala Škoda 450 s původním zdvihovým objemem, avšak výrazně vyšší silou o 36,8 kW (50 k). Nejsilnější motor se montoval do otevřené varianty 450 Roadster, kterou automobilka od roku 1959 přejmenovala na Felicii. Ve stejném roce uvedla do výroby a prodeje i první Octavii.

Škoda 440 Spartak se vyráběla v letech 1955 až 1959 a celkem vzniklo 75 417 kusů. Výkonnější varianty 445 až 440 Roadster se vyrobily v počtu 9 375, respektive 1 010 kusů.