Nabíječka, která láká řidiče elektromobilů, ale je k dispozici jen pro jednoho konkrétního invalidu. Pokuta 20 tisíc korun, když pojedete jen o 10 km/h navíc na specifickém místě. A nakonec ještě pokuta za parkování, i když za něj zaplatíte. Zdá se, jako bychom za uplynulý týden psali hlavně o pastích na řidiče, které mají za cíl z nich tahat peníze. Bohužel, realita silnic je už taková. Ale nebylo to zdaleka vše, co stálo v posledních dnech za přečtení.
Omylem natankovat jiný druh paliva je noční můrou řady řidičů. Zejména těch, kteří mají v rodině třeba víc aut, nebo je střídají v práci. Taková chyba totiž může vyjít hodně draho. Teď se ale ukázalo, že problém může způsobit i samotná čerpací stanice. A to tím, že jednoduše dojde k záměně nádrží, kdy do naftové naskladní benzin a do benzinové naftu.
Řidič benzinového Jeepu Wagoneer, který si doplnil palivo při cestě domů, v pondělí ráno zjistil, že jeho auto nemůže nastartovat. Vůz si nechal odtáhnout do servisu, kde mu řekli, že se mu podařilo natankovat naftu. Servis pak musel propláchnout nádrž, přívod paliva a vyměnit svíčky. Tento zákrok vyšel na necelých 30 tisíc korun.
V České republice je celkově v provozu 6,6 milionu osobních automobilů. To je vzhledem k naší velikosti poměrně hodně, číslo navíc postupně roste. V roce 2019 to bylo necelých šest milionů. V Rakousku statistiky evidují celkem 5,2 milionů vozů, v Maďarsku to je 4,2 milionů a třeba v Portugalsku 5,8 milionů. Průměrný věk registrovaných osobních aut je u nás 16,2 let, což je druhé nejhorší číslo. Hůře na tom jsou už jen v Řecku s průměrem 17,5 let.
Podle statistik sdružení ACEA je průměr celé EU 12,5 roku. Nejmladší vozový park mají v Lucembursku, Rakousku, Dánsku a Belgii. Tyto čtyři státy jsou jediné, kde je průměr nižší než deset let. Dokazuje to obecný trend, kdy kupní síla přímo ovlivňuje průměrné stáří automobilů v daném státu. Potvrzují to nakonec i země mimo EU. V Norsku je aktuálně průměrný věk vozového parku 11,1 let a ve Švýcarsku 10,3.
V polovině tohoto roku by v Praze mělo dojít ke zrušení výhod pro majitele elektromobilů a plug-in hybridů s registrační značkou „EL“, kteří mohou na modrých, potažmo fialových zónách parkovat zdarma. Místo tohoto benefitu má hlavní město v plánu vybudovat obrovské množství nabíjecích stanic. A slib plní, jelikož na pražských Vinohradech a na Žižkově vyrostly desítky AC nabíječek umístěných na pouličních lampách. Ne vždy se ale o nich úplně přemýšlelo.
„Do rozvoje dobíjecí infrastruktury jsme v Praze v posledních třech letech investovali 220 milionů korun, a to zejména v rámci přípravy sítě nabíjecích stanic na stožárech pouličního osvětlení. A máme smluvené investiční akce za dalších 90 milionů,“ řekl před časem Autosalonu Jan Studecký, poradce náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba.
Slovensko je tak trochu rájem rychlých řidičů. Zatím tu totiž neplatí žádný bodový systém, nefungují žádné rychlostní kamery a také většina pokut je tady výrazně nižších než v Česku. Jestliže například v obci překročíte nejvyšší povolenou rychlost o víc než 10 km/h, zaplatíte 40 eur, tedy asi 1000 korun.
U nás je takovýto přestupek odměň pokutou na místě do 2000 korun nebo až do 5000 Kč ve správním řízení. Navíc vám do karty řidiče připutují dva trestné body. Problém ovšem je, že stejně jako třeba v Rakousku, tak i na Slovensku se mohou pokuty za rychlost výrazně navýšit. Nikoliv však kvůli emisním zónám, ale kvůli místům, kde právě probíhá měření hmotnosti vozidel.
V Praze existují tři základní parkovací zóny. Modrá je určená rezidentům, respektive držitelům příslušného oprávnění, zatímco fialová je smíšená zóna, kde mohou parkovat jak držitelé oprávnění, tak ostatní řidiči po zaplacení parkovného. Oranžová zóna pak umožňuje parkování pro všechny vždy po uhrazení parkovného.
Ve fialové a oranžové zóně tak každý běžný člověk nejprve najde místo, zaparkuje a pak jde k automatu platit parkovné, případně vyndá mobil a začne ho řešit v aplikaci. A to je právě ta chvíle, kdy může nastat problém.
