Stačí 150 tisíc a stane se králem terénu. Vyzkoušeli jsme VW Amarok se speciální úpravou

Majitelé pick-upů to nemají v Česku lehké. Leckdo by je mohl obvinit z toho, že si takové auto pořídili jen kvůli tomu, aby se s ním vytahovali před sousedy nebo v Pařížské. Takových je ale mezi nimi málo, obvykle přeci jde o opravdovou snahu zapřáhnout schopný vůz do práce. Pro ty, kteří to pak myslí se zdoláváním terénu skutečně vážně a budou se v něm pohybovat denně, existují zajímavé úpravy. My jsme proto vyzkoušeli Volkswagen Amarok, který dostal povedené doplňky od společnosti Seikel. Stojí za to?

Dnešní test bude rychlejší, Volkswagen Amarok jsme totiž v redakci měli už několikrát. Zkoušeli jsme ho v naprosto základní verzi s bílým lakem, plastovými nárazníky a dokonce i manuální převodovkou (test najdete zde), stejně tak jsme se na silnicích chlubili kouskem ve vrcholné verzi Aventura s „boudou“ na korbě (test je pod tímto odkazem).

Tentokrát se nám dostal do ruky ve verzi PanAmericana, která je asi zřejmě nejčastější volbou a nabízí vlastně vše, co by mohl majitel takového vozu potřebovat. České zastoupení ji ale navíc okořenilo o příplatkové doplňky od Seikelu.

Než se ale na ně podíváme, pojďme se alespoň na moment zastavit u této varianty. Přece jen jsme za jejím volantem strávili celý týden a najeli asi 500 kilometrů. A že přitom poutala pozornost okolí třeba díky parádním černým kolům Amadora, která byla v ceně. Pick-up dlouhý 5350 mm byl doplněn i nálepkami nebo pořádným trubkovým rámem nad korbou, který podtrhoval jeho bytelnost. Určitě bychom neváhali a připlatili si 53 tisíc za elektrickou roletu kryjící právě korbu, což výrazně rozšiřuje její využitelnost. K dispozici jsou i dvě zásuvky. Okolo 20 tisíc si připravte také na tažné zařízení, které je snad u takového vozu nutností.

Uvnitř už dávno neplatí, že jsou pick-upy nějakými chudými příbuznými dnešních SUV. Kožená sedadla s potahy Cricket působí moderně a jsou docela příjemné k sezení. Vzadu je dost místa, jen by to chtělo lepší přístup ke kotvám isofixu, které jsou jen tak schované v mezeře mezi opěradlem a sedákem. V době digitální nepřekvapí displej místo budíků, na výšku situovaný infotainment je naopak u volkswagenů nezvyklý. Tady se už totiž začíná projevovat technická spřízněnost s Fordem Ranger. Prozradí ji i elektronický volič 10stupňového automatu, který je možná až příliš citlivý, a tak jsme občas bojovali s tím, abychom se strefili do správné polohy.

Třílitrový dieselový vidlicový šestiválec je aktuálně jedinou možnou volbou, což ale není vůbec špatně. Nabízí totiž výkon 241 koní a točivý moment 600 Nm. To se v praxi projevuje velmi slušnou dynamikou. Přestože vůz váží zhruba 2,3 tuny, zvládne akceleraci z 0 na 100 km/h za 8,8 sekundy a maximální rychlost dosahuje 180 km/h. Je tak zřejmé, že více než pět metrů dlouhému pracantovi rozhodně nechybí dostatek síly ani svižnosti.

Motor působí živě a zároveň kultivovaně, přičemž jeho charakter dobře podporuje desetistupňová automatická převodovka. Oproti dřívějšímu automatu řadí rychleji, má více převodových stupňů a dokáže pracovat úsporněji. Přesto nelze Amarok V6 TDI označit za úplně úsporný vůz. Při klidné jízdě se dá spotřeba stlačit na zhruba 10 l/100 km, ale třeba na dálnici nebo ve městě budete muset počítat s 12 litry.

Vyšší apetit však dává smysl vzhledem k tomu, že nejde o klasické osobní auto, ale o plnohodnotný užitkový pick-up určený pro těžkou práci i náročný terén. Na korbě uveze téměř 1,2 tuny nákladu a zvládne táhnout přívěs o hmotnosti až 3,5 tuny. V terénu mu pomáhá redukční převod, uzávěrka zadního diferenciálu i pohon všech kol s připojitelnou přední nápravou přes vícelamelovou mezinápravovou spojku. Zkoušená verze nabízí čtyři režimy pohonu – 2H, 4H, 4L a automatický 4A, který podle potřeby rozděluje točivý moment mezi nápravy. Díky této výbavě dokáže Amarok mimo silnici předvést skutečně působivé schopnosti.

Tím se dostáváme k zásadnímu důvodu, proč jsme testovali konkrétní kousek. Ten totiž dostal sadu příslušenství Seikel v celkové hodnotě přes 150 tisíc korun, což není málo ani na auto s cenovkou okolo 1,5 milionu korun. Zásadní byly hlavně vynikající tlumiče Koni za 43 tisíc. Ty vůz zvedly o dalších 50 mm a tím zlepšily všechny jeho parametry týkající se prostupnosti terénem, ať už jde o světlou výšku, nebo brodivost. Přitom ale musíme podotknout, že ne na úkor komfortu. Naopak, Amarok i s prázdnou korbou velmi dobře sedí na silnici a neodskakuje. Přitom ale není přehnaně tvrdý. Musíme uznat, že nové tlumiče působí na autě opravdu přirozeně.

Z viditelných úprav lze jmenovat ještě ochranu prahu s přidaným rámem Rockslider, který je ideální do opravdu těžkého terénu a zamezí tomu, aby si auto „sedlo“ prahem na nějaký příliš velký kus kamene. Usnadňuje také nastupování do vysokého vozu, při vystupování naopak budete muset svou posádku instruovat, jak správně postupovat, aby si okamžitě nezašpinila kalhoty.

Nejdůležitější jsou ale prvky, které hned nevidíte. Řeč je o ochraně kabeláže, nádrže, motoru nebo převodovky. Bytelné pláty zajistí, že nedojde při kontaktu s kamením k jejich poškození. S takto „opancéřovaným“ vozem se pak nemusíte bát vyrazit do opravdu náročných podmínek. Otázkou je, zda takové v českém prostředí najdete. Pokud potřebujete s Amarokem jezdit třeba do vlastního lesa, obhospodařovat farmu nebo vám patří kamenolom, jde určitě o užitečnou investici.

Troufáme si ale tvrdit, že úprava Seikel je už hlavně takovou pověstnou třešničkou na dortu pro fajnšmekry, kteří chtějí mít to nejlepší. Amarok v továrním nastavení totiž zvládne hodně a nabízí za dané peníze dost muziky. Výkonný šestiválec z něj dělá rychlý (nejen) pracovní nástroj, navíc pohodlný, robustní a schopný v terénu. Kdo chce ale to nejlepší možné, ví, kam má sáhnout.

Kompletní ceník Volkswagenu Amarok najdete v našem katalogu. Testovaný vůz jsme také postavili proti jeho hlavním konkurentům. Výsledek srovnání je k dispozici v porovnávači, kam se dostanete tímto odkazem.