Jozef Kabaň teď dohlíží na design značky MG. Vývoj aut je v Číně neskutečně rychlý, říká

Šanghaj, Tokio a Londýn, automobilový designér Jozef Kabaň má teď tři kanceláře na dvou kontinentech. Od dubna je totiž viceprezidentem čínského koncernu SAIC pro design, což znamená, že dohlíží na vzhled několika jeho značek, včetně v Česku úspěšného MG. Vede tým 300 lidí, ale rád se vrací domů do Mladé Boleslavi, kde žije jeho rodina. Paradoxně hned vedle automobilky, jejímuž designu roky šéfoval a teď vede jednoho z konkurentů.

Přesto si mezi tím vším našel čas, aby se ještě zastavil na oslavu stoletého výročí automobilky MG v Bratislavě. A také, aby si sedl s novináři včetně redakce webu Autosalon.tv a popovídal si s nimi. Bylo na něm cítit, že je rád, že může hovořit svým rodným jazykem. To se mu každý den rozhodně nepoštěstí.

Už jste se začal učit čínsky?
Kdepak. Sledoval jsem své kolegy, kteří se o to pokoušeli a viděl, že oni to nedávají. Tak jsem si realisticky vyhodnotil, že to nemá smysl.

Jak se vám tam pracuje?
Už jsem měl zkušenosti s Čínou z předchozích pozic, takže jsem ty lidi znal. Můžu říct, že jde o svět, který se velmi rychle mění. Proto pro mě bylo zajímavé vidět Čínu po dlouhé odmlce kvůli koronaviru. Co vše se tam změnilo, a že se toho změnilo hodně!

Platí tedy z pohledu designéra, že teď se ty nejzajímavější věci dějí právě tam? Má třeba začínající designér zkusit své štěstí v Číně?
Za uvažování to určitě stojí. Protože třeba i můj přechod tímto směrem nebyl náhodný, naopak jsem ho udělal cíleně. Už dlouho předem jsem přemýšlel nad tím, kdy ho udělám. Nejde jen o určité značky, ale i možnost vidět tu jejich dynamiku a inovativnost. Když se podíváte na architekturu, logistiku, infrastrukturu, to vše se tam rozvíjí velmi rychlým tempem. A pro mě to byla možnost učit se a pochopit, jak jsou v tom rychlejší než my.

Jak rychlý je tam vývoj auta?
Už v ten den, kdy je představen nový model, je připravený i facelift. To proto, kdyby se nelíbil, tak je do roka možné nasadit nový vzhled. A v momentě, kdy se nasadí facelift, tak se už začíná pracovat na nové generaci. To je pro mě velmi zajímavé vidět, když jsem žil 30 let v jednom světě a teď jsem v novém. Zda je rychlý vývoj dobrý nebo ne, to se ukáže. Celkově ale vidím, že evropské značky lpí na tradici, jsou rozvážnější, mají dlouhé procesy. Naopak Číňané k tomu přistupují s větší lehkostí. A když to dáte dohromady, tak MG je klasická značka s dlouhou historií, Číňané si jí váží, ale zároveň se nebojí inovací. A to je dobré spojení.

Rozumí Číňané evropskému pohledu na design?
Nemůžu hovořit za všechny tamní automobilky, ale mám pocit, že ano. V SAIC je to velmi příjemné a jak jsem už říkal, je to kombinace tradice a inovací, což jsou dvě věci. I díky tomu to funguje.

Ať už to byla Škoda, Bugatti nebo BMW, byl jste zvyklý, že jste měl pod palcem jednu značku a její styl. Teď ale v koncernu SAIC řešíte tři různé. Jak je to možné zvládnout?
To není problém, protože přece nejde jen o mě. V takové práci není člověk nikdy sám. A pokud máte dobrý tým plný špičkových lidí, tak se stáváte dirigentem.

Takže jste manažer, ale máte ještě prostor tvořit?
Víte, poprvé, když jsem se stal šéfem, jsem se bál, že se vzdaluji od toho, co mě baví nejvíc – kreslit a tvořit. Ale pak jsem zjistil, že můžeme tvořit dohromady a je to ještě lepší. A když se vám něco podaří ve skupině lidí, máte z toho ještě větší radost, než když jde jen o vás samotného. Ve vývoji auta pracuje mnoho lidí a sám bych to dělat nemohl. Člověk často od ostatních slyší fakta a pak musí svou práci přehodnotit. Je důležité, aby si nebral věci příliš osobně a díky tomu se uměl posouvat dál. Ohromující je opravdu ta dynamika, s jakou Číňané pracují.

Jenže design je taky umění, které potřebuje prostor. Netrpí přílišnou rychlostí?
Tak rychlé to je, ale nemám pocit, že by to mělo nějaký zásadně negativní dopad. Nic se ale nehraje na náhodu, vždy existují nejrůznější varianty.

Už jste se za těch pět měsíců práce pro SAIC setkal s něčím, co nebylo možné prosadit?
Zatím ne, ale pořád je příliš brzy. Asii znám dobře, ale je určitě jiné být tam na týden, nebo tam trávit delší čas. Protože až po delší době zjistíte, že jste všechno nevnímali tak úplně jak to je.

MG je britská značka s čínskou výrobou, ale když se podívám na její portfolio, působí na mě hodně evropsky.
V Asii cítím všeobecně velmi pozitivní pohled a vztah na evropské hodnoty, na evropská auta. Navíc tamní lidé mají chuť objevovat a je hodně věcí, které právě objevují u nás. K tomu pak chtějí doplňovat svou estetiku, takže je otázka, jak se to které značce podaří. V případě MG ale ctí historii značky. Jasně, možná vnímají některé věci povrchněji, ale to my bychom také dělali, kdybychom řešili ty čínské. Přistupují k tomu ale s pokorou a to je dobře. Umí dobře pozorovat, umí dobře analyticky řešit problémy.

Kde se teď inspirujete?
Automobilový svět je krásný, ale i já ho někdy velmi rád opouštím. Mám známé architekty nebo umělce a tak rád zavítám do jejich společnosti. Snažím se takto inspirovat od ostatní. Teď, když jsem v Číně, dívám se na jejich zajímavou architekturu a baví mě.

Svou kariéru jste začal tím, že jste v roce 1991 poslal návrh do Škodovky...
Ano, byla to taková limuzína. Poslal jsem kompletní návrh. Pak tu byl ještě pan Král, který samozřejmě poslal mnohem víc než já včetně technické analýzy auta. Ale nemyslím si, že to bylo to auto, které u mě zafungovalo. Byl to takový ten hlad po světě, po práci designéra.

A vidíte takové nadšení u dnešní mladé generace?
Slýchávám, že současná generace je tak trochu ztracená. Když se nad tím zamýšlím, zdá se mi, že je to spíš náš pohled. I dnešní mladí lidé mají nadšení, jen to třeba dělají jinak. Já jsem byl zvyklý trávit v práci obrovské množství času, to dnes mladí často nechtějí. Ostatně, nedávno se mi stala taková vtipná věc...

Povídejte.
Můj čínský asistent mi přinesl jako dárek obrázek od dcery, kde bylo jejich písmem napsané mé jméno. Tak mu říkám, že je to pěkné, takové symetrické a zda to něco znamená. A on mi řekl, že ano. Znamená to: „Zažraný do práce“.