Testy
První test Mercedesu EQA: Dojem z komfortního elektromobilu kazí podivné sezení a pohon předních kol
Vyzkoušeli jsme nejmenší elektrický model od luxusní německé značky
28.05.2021 14:28
0
Robin (20): Milovník sportovní jízdy si ho neužije. Slečna jezdící po nákupech ano
Zdroj: Ondřej Běhal - Autosalon.tv
I když je mi pouze dvacet, už jsem řídil už desítky elektromobilů a musím se přiznat, že jim pomalu začínám přicházet na chuť. Takže pokaždé když mám možnost vyzkoušet nějakou elektrifikovanou novinku, docela se těším. Jinak tomu nebylo ani v případě nového Mercedesu-Benz EQA.
Hned při prvním nastoupení do prémiového elektromobilu mě potěšil luxusní interiér s kvalitními materiály a dvěma rozměrným obrazovkami infotainmentu. Rozhoně musím vypíchnout ambientní osvětlení, které se nachází už ve standardní výbavě a dodává kabině jedinečnou atmosféru. Po prvních ujetých kilometrech mi začalo být líto, že jsem si elektrický Mercedes nestihl pořádně prohlédnout i zvenčí. Proto jsem zastavil, vylezl a začal hodnotit netradiční design exteriéru, který se inspiroval větším modelem EQC. Přední část vozu je na mě až moc přeplácaná. Mnohem více se mi zamlouvala zadní část, kterou zdobily neobvyklé světlomety táhnoucí se přes celou šířku dveří kufru. Zajímavou vizáž elektrického crossoveru podpořila také parádní 19palcová příplatková litá kola. No prostě nové EQA na silnici jen tak někdo nepřehlédne.
Teď ale k tomu nejdůležitějšímu, a to k jízdním vlastnostem. Můj testovací okruh začal ve městě, kde jsem byl s prémiovým elektromobilem více než spokojený. Komfortně naladěný podvozek skvěle žehlil malé i velké nerovnosti, reakce na plyn byla plynulá a celkově jsem měl pocit, že Mercedes je ve městském prostředí, jako ryba ve vodě. Další úsek vedl přes okresky, které se skládaly jak z klikatých serpentin, tak z rychlých táhlých zatáček. Na těchto silnicích jsem začal spatřovat asi největší nevýhodu modelu EQA. Jak jste se již určitě dozvěděli v úvodním článku, námi testovaný elektromobil disponoval pouze pohonem předních kol, který není pro těžká auta s vysokým kroutícím momentem zrovna ideální. A to se projevilo. Při svižnějším tempu jsem ve většině zatáčkách nedokázal udržet ideální stoupu a většinu času jsem s autem spíše bruslil a čekal, co vymyslí stabilizační systém, než s ním efektivně zatáčel.
Na druhou stranu nechci za to Mercedes-Benz EQA hanit, protože je mi jasné, že to není primárně stroj na rychlou jízdu po okreskách, ale spíše na každodenní dojíždění po městě. Navíc věřím, že chystaná výkonnější verze se čtyřkolkou na tom bude v zatáčkách výrazně lépe. Poslední část okruhu vedla přes dálnici, kde se elektrický crossover ukázal v dobrém světle. I při vyšších dálničních rychlostech byl Mercedes na baterky stabilní a také nabídl velmi dobré odhlučnění interiéru.
Sečteno, podtrženo. Mercedes-Benz EQA určitě není špatný elektromobil a rozhodně si najde zájemce, nebo spíš zájemkyně. Potěšil mě pohodlný podvozek, krásný interiér a poměrně slušná dynamika elektromotoru. Bohužel musím vytknut pohon přední nápravy, který jinak dobrý pocit z auta zhoršuje.
Hned při prvním nastoupení do prémiového elektromobilu mě potěšil luxusní interiér s kvalitními materiály a dvěma rozměrným obrazovkami infotainmentu. Rozhoně musím vypíchnout ambientní osvětlení, které se nachází už ve standardní výbavě a dodává kabině jedinečnou atmosféru. Po prvních ujetých kilometrech mi začalo být líto, že jsem si elektrický Mercedes nestihl pořádně prohlédnout i zvenčí. Proto jsem zastavil, vylezl a začal hodnotit netradiční design exteriéru, který se inspiroval větším modelem EQC. Přední část vozu je na mě až moc přeplácaná. Mnohem více se mi zamlouvala zadní část, kterou zdobily neobvyklé světlomety táhnoucí se přes celou šířku dveří kufru. Zajímavou vizáž elektrického crossoveru podpořila také parádní 19palcová příplatková litá kola. No prostě nové EQA na silnici jen tak někdo nepřehlédne.
Teď ale k tomu nejdůležitějšímu, a to k jízdním vlastnostem. Můj testovací okruh začal ve městě, kde jsem byl s prémiovým elektromobilem více než spokojený. Komfortně naladěný podvozek skvěle žehlil malé i velké nerovnosti, reakce na plyn byla plynulá a celkově jsem měl pocit, že Mercedes je ve městském prostředí, jako ryba ve vodě. Další úsek vedl přes okresky, které se skládaly jak z klikatých serpentin, tak z rychlých táhlých zatáček. Na těchto silnicích jsem začal spatřovat asi největší nevýhodu modelu EQA. Jak jste se již určitě dozvěděli v úvodním článku, námi testovaný elektromobil disponoval pouze pohonem předních kol, který není pro těžká auta s vysokým kroutícím momentem zrovna ideální. A to se projevilo. Při svižnějším tempu jsem ve většině zatáčkách nedokázal udržet ideální stoupu a většinu času jsem s autem spíše bruslil a čekal, co vymyslí stabilizační systém, než s ním efektivně zatáčel.
Na druhou stranu nechci za to Mercedes-Benz EQA hanit, protože je mi jasné, že to není primárně stroj na rychlou jízdu po okreskách, ale spíše na každodenní dojíždění po městě. Navíc věřím, že chystaná výkonnější verze se čtyřkolkou na tom bude v zatáčkách výrazně lépe. Poslední část okruhu vedla přes dálnici, kde se elektrický crossover ukázal v dobrém světle. I při vyšších dálničních rychlostech byl Mercedes na baterky stabilní a také nabídl velmi dobré odhlučnění interiéru.
Sečteno, podtrženo. Mercedes-Benz EQA určitě není špatný elektromobil a rozhodně si najde zájemce, nebo spíš zájemkyně. Potěšil mě pohodlný podvozek, krásný interiér a poměrně slušná dynamika elektromotoru. Bohužel musím vytknut pohon přední nápravy, který jinak dobrý pocit z auta zhoršuje.
Ondřej (47): Tohle auto boduje komfortem a konektivitou. Na všechno ostatní jsou tady konkurenti
Zdroj: Robin Běhal - Autosalon.tv
Do titulku jsem si vypůjčil parafrázi k reklamě na Mastercard. Důvod byl jasný. V uplynulém týdnu jsem testoval hned tři nové elektromobily a Mercedes EQA bohužel tahal v konkurenci Fordu Mustang Mach-E a Škody Enyaq iV za nejkratší konec. Správně namítnete, proč porovnávám jabka s hruškama, když proti těmto rodinným SUV bych měl nasadil minimálně EQC. Jenže cena testovaného Mercedesu EQA se s větším fordem a škodovkou téměř vyrovnala, takže jde svým způsobem o srovnání logické.
Začnu tím pro EQA nejpříznivějším - a to hodnocením jízdnímu komfortu. Auto na devatenáctipalcových kolech a pneumatikách o rozměru 235/50 R19 si s městskými dírami, zpomalovacími prahy i kočičími hlavami poradilo parádně. Podvozek nerovnosti odfiltroval tak, že jsem o nich uvnitř skoro nevěděl, takže jako pohodlné auto na každodenní používání do městské džungle ho můžu rozhodně doporučit.
Co mě ale překvapilo nepříjemně, byla městská spotřeba. palubní počítač mi po cestě po Praze ukázala spotřebu téměř 27 kWh/100 km, kterou bych očekával spíše na dálnici. A paradoxně právě tam a při svižné jízdě po okreskách jsem dosáhl hodnoty o 2 kWh příznivější.
Dívčím rukám a městskému prostředí bude vyhovovat i charakteristika řízení, které je lehké, snadné a díky malému volantu i relativně atraktivní. Jak už ale naznačil synátor, kvůli přednímu pohonu je těžký elektromobil velmi nedotáčivý, a to zejména, když se z nebe spustil májový deštík a asfalt zmokl. Neřekl bych, že mě jízdní vlastnosti vzhledem k určení elektromobilu vyloženě zklamaly, ale konkurenti s pohonem zadních kol jsou na tom lépe. Líbil se mi velký rozdíl mezi jízdními módy ECO a Dynamic, to jsou dvě zcela odlišná auta.
Čím mě EQA v dobrém slova smyslu dostal, to bylo automatické spárování mého telefonu s multimediálním systémem hned poté, co jsem jej položil na plošku po bezdrátového dobíjení. To jsem zažil poprvé a je to super, ušetří to spoustu stresu a času! Škoda, že jsem vůbec nenašel řeč s paní v hlasovém ovládání systému MBUX. Zkoušel jsem to s ní po dobrém i po zlém, ale donutit ji zavolat požadovaným kontaktům v telefonu se mi pomocí hlasu prostě nepodařilo.
Tradičně mě v dešti štvalo specifikum mercedesů v podobě řazení na páčce za volantem po pravé straně, kde má většina ostatních aut stěrače. Místo stírání jsem neustále řadil neutrál. Ještě více mě ale štvalo nastavení hlasitých blinkrů, u kterých jsem nebyl schopný blikání zastavit, aniž bych nezačal blikat na opačnou stranu. Hrozný! Možná to jde v systému auta přenastavit, ale neměl jsem čas to zkoumat.
Velmi netypické je také sezení na zadních sedadlech, která jsou tak blízko podlaze, že jsem si na nich připadal jako u většiny aut ve třetí řadě. K čemu je, že jsou sedačky relativně velké, když na nich sedím jen na zadku a kolena mi míří vzhůru, stehna nemá sedák šanci podepřít. Z hlediska prostornosti a vzdušnosti kabiny si ale nebudou stěžovat ani vyšší cestující, problém s místem nastává spíše v mělkém kufru.
Celkově mě Mercedes EQA v porovnání s jinými elektromobilními novinkami nenadchnul. Umím si jej představit jako druhé auto pro bohaté rodiny z měst, zejména pro jejich ženskou část.
Začnu tím pro EQA nejpříznivějším - a to hodnocením jízdnímu komfortu. Auto na devatenáctipalcových kolech a pneumatikách o rozměru 235/50 R19 si s městskými dírami, zpomalovacími prahy i kočičími hlavami poradilo parádně. Podvozek nerovnosti odfiltroval tak, že jsem o nich uvnitř skoro nevěděl, takže jako pohodlné auto na každodenní používání do městské džungle ho můžu rozhodně doporučit.
Co mě ale překvapilo nepříjemně, byla městská spotřeba. palubní počítač mi po cestě po Praze ukázala spotřebu téměř 27 kWh/100 km, kterou bych očekával spíše na dálnici. A paradoxně právě tam a při svižné jízdě po okreskách jsem dosáhl hodnoty o 2 kWh příznivější.
Dívčím rukám a městskému prostředí bude vyhovovat i charakteristika řízení, které je lehké, snadné a díky malému volantu i relativně atraktivní. Jak už ale naznačil synátor, kvůli přednímu pohonu je těžký elektromobil velmi nedotáčivý, a to zejména, když se z nebe spustil májový deštík a asfalt zmokl. Neřekl bych, že mě jízdní vlastnosti vzhledem k určení elektromobilu vyloženě zklamaly, ale konkurenti s pohonem zadních kol jsou na tom lépe. Líbil se mi velký rozdíl mezi jízdními módy ECO a Dynamic, to jsou dvě zcela odlišná auta.
Čím mě EQA v dobrém slova smyslu dostal, to bylo automatické spárování mého telefonu s multimediálním systémem hned poté, co jsem jej položil na plošku po bezdrátového dobíjení. To jsem zažil poprvé a je to super, ušetří to spoustu stresu a času! Škoda, že jsem vůbec nenašel řeč s paní v hlasovém ovládání systému MBUX. Zkoušel jsem to s ní po dobrém i po zlém, ale donutit ji zavolat požadovaným kontaktům v telefonu se mi pomocí hlasu prostě nepodařilo.
Tradičně mě v dešti štvalo specifikum mercedesů v podobě řazení na páčce za volantem po pravé straně, kde má většina ostatních aut stěrače. Místo stírání jsem neustále řadil neutrál. Ještě více mě ale štvalo nastavení hlasitých blinkrů, u kterých jsem nebyl schopný blikání zastavit, aniž bych nezačal blikat na opačnou stranu. Hrozný! Možná to jde v systému auta přenastavit, ale neměl jsem čas to zkoumat.
Velmi netypické je také sezení na zadních sedadlech, která jsou tak blízko podlaze, že jsem si na nich připadal jako u většiny aut ve třetí řadě. K čemu je, že jsou sedačky relativně velké, když na nich sedím jen na zadku a kolena mi míří vzhůru, stehna nemá sedák šanci podepřít. Z hlediska prostornosti a vzdušnosti kabiny si ale nebudou stěžovat ani vyšší cestující, problém s místem nastává spíše v mělkém kufru.
Celkově mě Mercedes EQA v porovnání s jinými elektromobilními novinkami nenadchnul. Umím si jej představit jako druhé auto pro bohaté rodiny z měst, zejména pro jejich ženskou část.
