Hodně místa za půl milionu. Opel Frontera má tři řady sedadel, z levných prvků dělá přednosti

Kdo si pamatuje provoz na českých silnicích v devadesátých letech, tomu je jméno Opel Frontera dobře známé. Hranatý off-road na bázi Isuzu MU se ale nemůže více lišit od vozu, který s tímto znovuzrozeným jménem přijíždí nyní. Jde o crossover s délkou 4385 mm, který zapadá mezi modely Mokka a Grandland. I přes kompaktní rozměry ho je možné vybavit třetí řadou sedadel. Jak jezdí, to jsme zjišťovali během jeho oficiálního uvedení na český trh.

Nový Opel Frontera stojí na platformě koncernu Stellantis, kterou sdílí s dalšími podobnými vozy. Minulý týden se například na český trh uváděl nový Citroën C3 Aircross, který je sourozencem německého modelu. Opel jde ale samozřejmě svou cestou a nabízí sice umírněnější, ale pro řadu lidí stále zajímavý design. Podtrhuje ho hlavně vysoká příď s typickou maskou chladiče, nebo možnost dvojbarevného lakování.

Opel chce lákat i na zajímavou cenu, proto ji nyní během uvedení na trh stlačil na minimum. Frontera tak začíná na 499 900 korunách. Jde to ale ruku v ruce s nějakými kompromisy. Tak například vůz stojí na plechových kolech. Ty si ale v rámci paketu White můžete pořídit v bílé barvě a hned auto vypadá zajímavěji. Připomíná nám to speciální edice Land Roveru Defender. V základní výbavě Edition dokonce není ani multimediální systém. Místo něj dostanete držák na telefon, který si pak můžete natočit do horizontální podoby, propojit s autem a používat ten místo vestavěného systému. Tohle už nabízí i C3 a Stellantis to okoukal z levnější Dacie.

Kabina vozu ale vypadá na první pohled dobře. Pokud sedíte sice v základní, ale dovybavené variantě (sada Tech Edition za 27 tisíc Kč navíc), multimédia už dostanete. Pak tu máte klasicky dva displeje s tím, že středový je mírně nakloněný k řidiči. Klimatizace má vlastní panel, což je praktické. Volant známe z Grandlandu, drží se dobře i přes svůj šišatý tvar. Ovladač automatu je známý napříč řadou vozů koncernu. Celkově je to prostě „oplí“ klasika. Trochu zklamáním je snad jen velké množství tvrdých plastů nejen na palubní desce, ale i ve dveřích.

Opel Frontera se prodává na českém trhu ve dvou výbavových verzích Edition a GS. Jeho kompletní ceník včetně elektrické verze najdete v našem katalogu. Stačí kliknout na tento odkaz.

Za pozornost stojí to, kolik se Opelu podařilo v případě Frontery vydolovat z tak kompaktního vozu místa. Je to patrné na zadních sedadlech, kam se pohodlně vejdou dva dospělí. Sám autor si zcela normálně sedl „za sebe“ a to měří 192 cm a za volantem si sedadlo tudíž nastavuje dost dozadu. Navíc je možné dokoupit třetí řadu sedadel. Ta je dostupná pro vyšší výbavě GS a připlácí se za ni 25 tisíc korun. Nejdostupnější sedmimístná varianta Opelu Frontera tedy vyjde na 624 990 korun.

Kufr má objem 460 litrů. K dispozici je mezipodlaha, kterou lze schovat níž nebo úplně vyjmout. Pod ní je ještě dost prostoru, ale místo rezervy tu najdete lepicí sadu. Stejný objem zavazadelníku nabízí i elektrická verze. U ní ale není možné dokoupit třetí řadu sedadel. Samozřejmě počítejte i s tím, že pokud třetí řadu použijete, nezbude za ní už téměř žádné místo. Opel ani takovou velikost kufru neuvádí.

Opel Frontera se v Česku prodává ve třech motorizacích včetně elektrické, tu jsme ale během prvních jízd neměli možnost vyzkoušet. Pro úplnost dodejme, že nabízí výkon 83 kW, baterii o kapacitě 44 kWh a oficiální dojezd až 305 km. S cenou začíná na 629 990 korunách. Jde tedy o model zaměřený hlavně na městské a příměstské cestování, hodit se bude jako druhé auto do rodiny. Technické parametry Opelu Frontera Electric najdete v našem katalogu.

Zato spalovací varianta bude pohodlně fungovat i jako jedno auto v rodině. Na výběr jsou dvě výkonnostní verze hybridního pohonu s motorem 1.2 Turbo o výkonech 81 a 107 kW, přičemž vždy se řadí 6stupňovou automatickou převodovkou. Motor je pěkně odhlučněný, pod plným plynem se projevuje typickým zvukem tříválce. Přišli jsme na to, že díky hybridnímu systému si zvyknete na start-stop. Na sešlápnutí plynu totiž auto reaguje hned díky postrčení od elektromotoru předtím, než se rozběhne spalovací jednotka.

Naopak během jízdy jsou reakce na plyn poměrně vlažné. Sešlápnete pedál a čekáte často i dvě sekundy, než se auto pustí do zrychlování. Není to příjemné zejména při předjíždění nebo při najíždění na kruhový objezd. Celkově je i ve výkonnější verzi tohle auto naladěné hlavně pro klidnou jízdu.

Tomu odpovídá i podvozek. Je tužší, náklony karoserie jsou minimální, ale při rychlé jízdě pod tlakem už v zatáčkách trochu zaklekává na kola. I tady se tak vyplatí zvolnit. Posilovač řízení je nastaven tak akorát, nicméně řízení jako takové je spíš vlažné. Ve výsledku se ale Frontera může pochlubit rozumnou spotřebou, kterou lze stlačit k 5,9 litrům benzinu na 100 km a dosáhne tak na dojezd přes 700 kilometrů, tedy víc než dvojnásobek tabulkového údaje elektromobilu.

Jak jsme během prvního svezení zjistili, Opel Frontera může být dobrým autem nejen pro už vyježděné řidiče na stáří, protože nabízí vyšší posaz za volantem, dostupnou cenu, rozumnou prostornost i spotřebu, ale i pro méně náročné rodiny. Auto zevrubněji prověříme v klasickém redakčním testu.