A tlačíme se ke kombíku. Třicetilitrový mezigenerační rozdíl v kufru už by měl být zřetelnější než u liftbacku. A čísla na laserové krabičce to potvrzují. Maximální délka zavazadlového prostoru se podle našich měření zlepšila o výrazné čtyři centimetry na 111 cm. O cenťák lepší jsme naměřili i hloubku, minimální šířka mezi podběhy zůstala stejná. Tady Škoda fakt nekecá, kufr kombíku je prostě obrovský a díky spoustě vychytávek i neskutečně praktický. Zkrátka sen české stěhovavé rodiny.
A jdeme do interiéru. Měříme podélnou prostornost na straně spolujezdce. Podle naší metodiky nejprve nastavíme úhel sklonu opěradla sedadla navigátora na 100 stupňů, dáme sedadlo i sedák do nejnižší polohy a laser pokládáme dozadu doprostřed na sedák těsně k opěradlu. Posouváme sedadlo tak aby v rovině sedáku byla vzdálenost přístrojové desky 75 centimetrů a jdeme na zadní sedadla, kde postupujeme stejně. Také tady laser ukazuje 75 cm, takže součet je 150. U starší Octavie Combi jsme ale naměřili touto metodikou vzadu 77 cm, tedy celkem 152 cm.
Nemůžeme ale Škodovku obviňovat ze lži. Její metodika měření prostě může být jiná, navíc v měřeném autě byla příplatková ergonomická sedadla (mimochodem velmi pohodlná), která mohou mít větší tloušťku než ta základní. Každopádně i naměřený údaj je mezi rodinnými kombíky vysoce nadprůměrný a umožňuje si pohodlně sednout cestujícímu s výškou 185 cm za stejně vysokého spolujezdce.
Měříme orientačně také výšku nad hlavou, kterou ale zkresluje panoramatická střecha, takže ani tady nevyvozujeme z výsledku mezigeneračně horšího o 3 cm žádné finální závěry. U verze s klasickou střechou to může být úplně jinak. Navíc i naměřený výsledek umožňuje sezení bez omlácení hlavy o střechu i lidem s výškou právě kolem těch 185 cm. Zato na prostředním sedadle už kritizovat můžeme, protože je stejně jako u liftbacku pouze nouzové.