Sedmimístné SUV Opel Frontera s cenovkou 500 tisíc korun jezdí fajn. Škoda horšího řízení a spotřeby

Jistě jste si všimli, že všechna auta, která se objeví v televizním pořadu Autosalon, testujeme na závodním okruhu v Sosnové, kde provádíme čtyři zátěžové zkoušky - losí test, zrychlení z 0 na 100 km/h, měřené kolo a reálný test spotřeby. Tyto disciplíny podstoupil také Opel Frontera. Cenově dostupné SUV to nemělo vůbec snadné, jelikož na trati zrovna panovaly nepříznivé podmínky. Nicméně nebodovalo ani v ohledech, ve kterých jsme to čekali. Například ve spotřebě. Jak nová Frontera dopadla?
Představení vozu
Novinka od německé automobilky je postavena na podvozkové platformě koncernu Stellantis označované jako Smart Car Platform, kterou využívá například i Citroën C3 Aircross nebo Fiat Grande Panda. Od toho se odvíjí i motorizace. Opel Frontera může mít pod kapotou mild-hybridní pohonnou jednotku kombinující benzinový tříválec 1.2 Turbo a elektromotor s výkonem 28 koní. Na výběr jsou dvě verze - základní motor má systémový výkon 110 koní a posílená varianta 145 koní.
O přenos síly na přední kola se stará nová 6stupňová dvouspojková automatická převodovka eDCT. Manuální převodovka ani pohon všech čtyř kol dostupný není, bohužel ani nebude (zástavba to nedovoluje). Což je škoda, jelikož pohon 4x4, už jen z nostalgie, by Fronteře slušel.
Novinka zkrátka není primárně určena do terénu a hlavním revírem SUV s délkou 4,4 metru je městská džungle. Opel míří na klientelu, která potřebuje levné auto s prostornou kabinou a nízkými provozními náklady. A právě tyto zákazníky bude nejvíce zajímat spotřeba paliva, která je díky pomocnému elektromotoru velice nízká. Automobilka udává, že Frontera si průměrně vezme pouze 5,3 l benzinu na 100 kilometrů. Jaká je ale realita?
Poznatky z testování
V rámci testování jsme přišli na to, že Frontera má opravdu dobře nastavený podvozek. Je o něco tužší než v případě Citroënu, což autu dodává větší stabilitu při rychlé jízdě. Zároveň ale tlumiče skvěle pohlcují nerovnosti a Opel je tak opravdu pohodlný vůz.
Jenže dobrý dojem z podvozku nám narušovalo řízení, které je v případě Frontery zcela bez citu a zpětné vazby. Ve městě to nijak zvlášť nevadí, ale na sportovní jízdu, třeba na okruhu, je měkké a gumové řízení přítěží - řidič nemá tušení, co se děje pod předními koly.
Motor není žádný dravec, ale zároveň ani lenoch. Dynamiku má dostatečnou, nicméně jak jsme zjistili, není tak úsporný, jak bychom čekali. Například s Dacií Bigster Hybrid jsme dokázali jezdit s nižší spotřebou, konkrétně o půl litru. Na druhou stranu, za ty peníze to fajn auto. Prostě vůz pro normální lidi.
Renault 5 (vlhko)
Disciplíny | Výsledky | Data od výrobce |
Losí test | 70 km/h | X |
Zrychlení 0-100 | 9,2 s | 8,0 s |
Rychlé kolo | 57,06 | X |
Spotřeba | 13,4 kWh/100 km | 14,9 kWh/100 km |
Podmínky na trati:
Na okruhu v Sosnové bylo mokro a venkovní teplota se pohybovala okolo 10 stupňů Celsia. Vůz měl obuty letní pneumatiky.
Jak měříme?
Losí test:
Začíná se zpravidla losím testem, při kterém postupně zvyšujeme rychlost. Zprvu se tedy na cílové rovince na Autodromu Sosnová rozjedeme rychlostí 50 km/h a snažíme se projet třemi bránami vyznačenými pomocí kuželů. Jen pro zajímavost, brána z kuželů má vždy pouze tři metry na šířku, přičemž rozestup mezi jednotlivými branami je 13,5 metru.
Pokud zkoušené auto zvládne projet dráhou, aniž by skolilo jediný kužel, nájezdová rychlost se opět o 10 km/h navýší. Losí test končí ve chvíli, kdy auto do dráhy najede takovou rychlostí, že zboří některý z kuželů. Samozřejmě to vždy zopakujeme minimálně dvakrát, abychom si byli jistí, že jsme nepochybili my jakožto řidiči, ale opravdu auto.
Test zrychlení (z 0 na 100 km/h):
Na cílové rovince na autodromu v Sosnové se pak odehrává i v pořadí druhý test, tentokrát zaměřený na dynamiku. Pomocí speciálního zařízení Racelogic PerformanceBox s přijímačem GPS dokážeme s naprostou přesností změřit zrychlení auta z nuly na stovku.
Ostré kolo v Sosnové:
Čtvrtá zkouška testovaná auta prověří jak po stránce dynamiky, tak brzd, protože na ně čeká v Sosnové ještě ostré kolo na čas. Tento okruh sice není plnohodnotná závodní trať, na druhou stranu má technicky náročné zatáčky, ve kterých auta prověříme i v rozumné rychlosti.
Test reálné spotřeby:
Zkouška probíhá následovně - zapneme úsporný režim a vydáme se na okruh, který kombinuje dálnici, město a okresní cesty. Díky tomu dokážeme simulovat kombinovaný provoz a výsledná hodnota by se tak měla podobat výsledkům standardu WLTP.