Našli jsme ideální rodinné auto. Citroën SpaceTourer má devět míst a jezdí za pakatel

Na testovací trati v Sosnové jsme tentokrát vyzkoušeli trošku netradiční vůz. Nešlo totiž o žádný sporťák, ale o poctivé rodinné MPV, které převeze až osm pasažérů. Citroën SpaceTourer po modernizaci nám ale ukázal, že i když se na závodní okruh absolutně nehodí, naše čtyři disciplíny (losí test, zrychlení z 0 na 100 km/h, kolo na čas a test reálné spotřeby) ho nedokáží vyvést z míry. Například v hospodárnosti si vedl lépe než jiné menší modely.

Citroën SpaceTourer společně se svými sourozeneckými modely koncernu Stellantis prošel modernizací. Ta se dotkla exteriéru i interiéru. Největší proměnou prošla přední maska, která je nyní minimalističtější a nosí vylepšené světlomety. Omlazující kúrou prošel také interiér. Kompletně přepracovaná je přístrojová deska, která se může ve vyšších výbavách pochlubit větším 10palcovým dotykovým displejem a digitálním kokpitem řidiče. Značnou proměnou prošel také multifunkční volant a volič automatické převodovky.

Citroën SpaceTourer si můžete vybrat ve dvou délkách karoserie. Kratší verze měří 4959 mm, takže se ještě drží těsně pod hranicí pěti metrů. Delší verze má 5309 mm, a nabídne proto víc místa pro cestující i zavazadla. Ve městě a při parkování ale může být delší karoserie náročnější. Důležité je také uspořádání sedadel. SpaceTourer má tři řady a podle verze může nabídnout šest, sedm, osm nebo devět míst.

Osobní francouzská dodávka se v obou délkách nabízí s naftovým čtyřválcem se dvěma výkony, tedy 106 a 132 kW. Slabší se pojí se šestistupňovým manuálem, silnější pak s osmistupňovou automatickou převodovkou.

My jsme do testu dostali tu „nejvymazlenější verzi“, tedy s nejdelší karoserií, bohatou výbavou a silnějším motorem.

Jako první jsme začali losím testem. A v něm si Citroën SpaceTourer nevedl vůbec špatně, zvlášť když vezmeme v úvahu, jak velké auto to je. Dodávka zvládla úhybný manévr s maximální nájezdovou rychlostí 65 km/h a chovala se přitom bezpečně. Při prvním ostřejším zatočení sice poměrně brzy zasáhla stabilizace, což pro řidiče není úplně příjemné, ale u auta této kategorie je důležitá především ta bezpečnost, takže ostré zásahy elektroniky vlastně nejsou od věci.

Samozřejmě je znát, že karoserie se při prudkých změnách směru výrazně naklání. Podvozek ani celková konstrukce SpaceToureru zkrátka nejsou stavěné na podobné zacházení. Přesto auto zůstalo čitelné a nepůsobilo záludně.
Poté jsme přešli k měření zrychlení z 0 na 100 km/h. GPS měřič ukázal hodnotu 11,2 sekundy. SpaceTourer tedy rozhodně není žádný trhač asfaltu, ale v kategorii velkých osobních dodávek jde o naprosto dostatečnou dynamiku. Na běžné ježdění, předjíždění i dálniční přesuny výkon stačí.

Následovalo měřené kolo na technicky náročném okruhu v Sosnové. Právě téhle disciplíny jsme se obávali nejvíc. Nakonec se ale ukázalo, že i s okruhem si SpaceTourer dokázal poradit překvapivě slušně. Kolo zvládl přesně za jednu minutu. V porovnání s běžnými auty to samozřejmě není nijak oslnivý čas, jenže u takto velké dodávky je potřeba měřit jiným metrem.

Zajímavé je třeba srovnání s Opelem Frontera, tedy středně velkým SUV, které zajelo v podstatě stejný čas. A SpaceTourer se zároveň vyrovnal i výrazně menšímu čínskému Dongfengu U-Tour V9. To je pro velký Citroën rozhodně dobrá vizitka.

Co nás ale opravdu mile překvapilo, byla spotřeba. Po absolvování stokilometrového okruhu ukázal palubní počítač hodnotu 6,8 l/100 km. Když vezmeme v potaz, že jde o auto dlouhé výrazně přes pět metrů, které uveze až devět pasažérů a tvarem připomíná spíš krabici na kolech, je spotřeba pod sedm litrů nafty opravdu velmi dobrá.

Navíc je potřeba vypíchnout, že testovaný vůz byl stále obutý na zimních pneumatikách, přestože venku už panovaly vyloženě jarní podmínky.