Menší elektromobily v bezpečnosti pokulhávají. Větším se naopak daří lépe než spalovacím autům

Médii napříč celým světem neustále kolují zvěsti o nebezpečných hořících elektromobilech, které jsou podle mnohých rakví na čtyřech kolec. Realita je však podle expertů i faktických údajů diametrálně odlišná. Některé elektromobily jsou dokonce bezpečnější než většina spalovacích aut, což nedávno potvrdila i Kia EV6. Korejský elektromobil si z nejnovějších nárazových testů organizace Euro NCAP odvezl plný počet hvězdiček a celkově nejlepší výsledek.

Bezpečností nových aut se zabývá organizace Euro NCAP, která pravidelně každým rokem pořádá nárazové testy. Na základě výsledků si pak daný model odveze počet hvězdiček v rozmezí od 1 do 5. Čím více jich obdrží, tím lépe si v testech vedl. Pokud dnes chtějí automobilky uspět, musí své vozy obrnit nejen pevnou stavbou karoserie, ale i celou plejádou funkčních bezpečnostních prvků a asistenčních systémů. Neučí-li tak, nemohou si dovézt plný počet hvězdiček, i kdyby měly třeba ocelovou karoserii.

Právě v tomto ohledu selhávají elektromobily nejvíce, konkrétně ty nejmenší jako jsou Dacia Spring nebo Renault Zoe. Právě druhý zmiňovaný na nárazových testech a hodnoceních bezpečnosti Euro NCAP nezískal ani jednu hvězdičku. Jde teprve o třetí vůz v historii této organizace, kterému se to povedlo.

Špatnou reputaci napravují elektromobilům větší a dražší modely, které na asistenčních systémech ani jiných prvcích aktivní bezpečnosti nijak zvláště nešetří. Plný počet hvězdiček a vůbec nejvyšší hodnocení si z posledních crashtestů odvezla Kia EV6. Elektrický crossover dosáhl 90% skóre za ochranu dospělých cestujících, 86 % za ochranu dětských pasažérů, 64 % za ochranu zranitelných účastníků silničního provozu včetně chodců a 87 % v kategorii bezpečnostních asistentů. Skvěle si vedlo také Volvo C40 Recharge.

Výzkumy prováděné odborníky na dopravní nehody a pojišťovnami zase ukazují, že bezpečnost elektromobilů není v žádném případě nižší než bezpečnost automobilů s běžnými spalovacími motory. Řada lidí se bojí samotné vysokonapěťové soustavy elektromobilu. K žádnému úrazu elektrickým proudem od auta ale fakticky nemůže dojít. Každý elektromobil má chytrý systém s ochrannými jističi a rozsáhlou senzorovou technikou.

Zjednodušeně řečeno, celý elektrický systém auta je chráněn tak, aby k žádnému probití, ať už v myčce nebo třeba při dešti, nikdy nemohlo dojít. A platí to jak pro jízdu samotnou, tak třeba pro dobíjení. Chytré systémy auta po napojení dobíjecího kabelu totiž nejprve ověří, zda je bezpečné pustit do kabelu elektriku. Pokud by zjistily jakýkoliv problém, k žádnému přenosu elektrické energie nedojde. Pokud k takovému problému dojde už během nabíjení, to je okamžitě ukončeno.

„Četné studie prokázaly, že nebezpečí vzniku požáru je u elektromobilu stejně nízké jako u vozidel se spalovacími motory. Koncepce elektromobilu navíc znamená, že na palubě není žádné hořlavé palivo. Z technického hlediska považují odborníci samovznícení neporušené lithium-iontové baterie nebo explozi hořícího elektromobilu za prakticky nemožné," uvedla k tomuto tématu Škoda Auto ve spolupráci s odborníky a pojišťovnami.

Pokud by však k nějakému požáru došlo, musí hasiči postupovat úplně jinak než u aut s konvenčním pohonem. „Hasiči jsou speciálně školeni a dále vzděláváni, aby si rozšířili své znalosti v oboru. Tato školení podporujeme a poskytujeme záchranným složkám specifické informace a bezpečnostní listy, aby byla při manipulaci s havarovanými elektromobily zajištěna co nejvyšší odbornost. Hasiči tak mohou například termokamerou prověřit stav vysokonapěťového modulu a v případě potřeby jej ochladit, aby se zabránilo požáru baterie pohonu,“ vysvětluje mladoboleslavský výrobce.

V případě nehody musí elektrické auto do takzvané karantény. Servisy mají předem určené bezpečné místo ve venkovním prostoru, kde elektromobil musí odstavit na nejméně 24 hodin než může na dílnu. Předchází se tak možnosti požáru, protože baterie elektromobilu může ještě dlouho po poškození při chemické reakci sama vzplanout.

„Servis musí po nehodě zkontrolovat stav baterie, jestli je možné ji otevřít, nebo je nutná bezpečnostní karanténa. Vyměnit se dají její jednotlivé moduly a jejich řídící jednotky. Pokud je baterie při nehodě poškozena komplexně, mění se celá. To ale až ve chvíli, kdy je manipulace s ní bezpečná. Tedy až po zmíněné karanténě,“ vysvětlil pro Autosalon.tv vysokonapěťový expert Petr Humeni.

V českých servisech vznikají s nástupem elektromobility specializovaná pracoviště pro bezpečnou opravu vysokonapěťových zařízení, ke kterým auta na elektřinu patří. Jsou ohraničena a přístup do nich mají jen proškolení servisní mechanici. Ti navíc musí být vybaveni antistatickým oblečením i speciálním nářadím.

„Musí mít takzvanou elektrikářskou vyhlášku, musí mít elektrotechnické vzdělání. Samozřejmostí je školení vysokonapěťového technika a následně na vysokonapěťového experta. Během opravy tito specialisti používají jen odizolované nářadí, které dokáže odolat vysokému napětí,“ dodává Petr Humeni.