Zloději čím dál častěji stříhají z nabíječek kabely. Kvůli tisícovce způsobí stotisícovou škodu
Infrastruktura veřejných nabíjecích stanic pro elektromobily se v Česku postupně rozrůstá a aktuálně jich u nás funguje už přes 3000. Nový trend individuální mobility však po celém světě přitahuje nejen nové elektromobilisty, ale také zloděje, kteří komplikují podnikání poskytovatelům dobíjení i životy samotných řidičů elektrických aut. Veřejné nabíječky se totiž stávají stále častějším terčem krádeže kabelů.
V Německu se kabely kradou po stovkách
V Česku zatím nejsou sabotáže veřejných nabíjecích stanic denní rutinou (i když v Průhonicích takhle bylo poškozeno hned několik nabíječek), ale v západní Evropě se z toho stává velký problém. Celoevropský poskytovatel „rychlonabíječek“ Ionity uvádí, že letos zatím zaznamenal něco málo přes 100 odcizených kabelů ze svých stanic, přičemž zhruba třicet z toho bylo v Německu. Místní energetická společnost EnBW letos hlásí už přes 900 ukradených kabelů z více než 130 stanic.
Frustrace kvůli neznámým zlodějům pak nedopadá pouze na správce nabíjecích sítí, ale také na řidiče elektrických aut. Krádežemi poškozené stejnosměrné nabíjecí stanice obvykle jsou mimo provoz až několik týdnů, dokud nejsou opraveny, a je rizikem, že jakmile budou znovu v provozu, nemusí to být na dlouho. Zloději se mohou kdykoli vrátit a celou stanici opět odstavit.
Provozovatelé nabíječek se přitom snaží na situaci reagovat různými zabezpečeními. Ionity začíná vybavovat kabely barvicími kazetami, které při rozříznutí prasknou a zanechají nesmazatelné stopy, díky nimž mohou být kabely i zloději identifikováni. Společnost také testuje různá sledovací zařízení, aby ukradené kabely mohla vystopovat a ztížit jejich další prodej ve sběrnách surovin.
V každém kabelu je až 10 kilogramů mědi
Hlavním cílem zlodějů při krádežích kabelů z nabíječek pro elektromobily je snaha obohatit se, protože v závislosti na průřezu kabelů i přenášených elektrických výkonech obsahují čtyři až deset kilogramů mědi, jak uvádí německá společnost EnBW. Díky tomu má na trhu s kovovým šrotem jeden nabíjecí kabel cenu kolem tisíce korun, což pro některé nenechavce může být lukrativní výdělek na přilepšenou.
V současnosti se však diskutuje i o jiných motivech, jako je běžný vandalismus nebo úmyslná sabotáž odpůrci elektrických aut. „V některých případech se sabotáže zdají ideologicky motivované, například proto, že lidé odmítají elektromobilitu. Občas na nabíjecím stojanu zůstane viset metr přerušeného kabelu a zbytek je pohozený v křoví o pár kroků dál,“ uvádí společnost EnBW. Incidenty se pravidelně nahlašují policii, ale dopadení pachatelů nebývá snadné.
I proto se tenhle německý provozovatel dobíjecích stanic rozhodl experimentovat s fotobuňkami, jejichž pomocí chce zaznamenat případné zloděje. Uvádí, že používání inkoustu, jako to dělá Ionity, vede ke zbytečným nákladům za údržbu nabíječek. Na svých sloupech začíná používat i robustnější kabely s odolnějším pláštěm proti proříznutí nebo systémy pro detekci neoprávněné manipulace v reálném čase, které okamžitě spouští poplach.
Odcizení kabelu za tisícovku, při ceně ve sběrnách surovin, je ale zanedbatelná suma ve srovnání s tím, kolik stojí následná oprava nabíjecího stojanu. Uvedení jednoho stojanu zpět do provozu totiž stojí i sto tisíc korun a k celkové škodě je potřeba přičíst i ušlý zisk za dobu, kdy stanice nebyla funkční a nemohla poskytovat nabízenou službu.