Jako úplně všechno na světě má i elektromobil nejen kladné stránky, ale také ty záporné. V zájmu zlepšování téhle technologie by se negativa určitě měla ukazovat. A fotka z úvodu článku jedno takové negativum dokumentuje příkladně. Byla sobota, zhruba sedm večer a ve Vestci fronta na nabíječky. Ať už chce člověk z jakéhokoliv důvodu nabíjet na veřejných stanicích, tohle je riziko, se kterým se musí smířit.
Nebo jinak. Pokud chcete zažít budoucnost na vlastní kůži, jeďte se do Vestce podívat.
Problém nabíječek ve Vestci je jednoduchý. Jsou tu nabíjecí stanice Tesla. Zatímco Tesel obecně jezdí kolem Prahy velké množství, veřejné nabíječky této automobilky jsou právě jen ve Vestci. Kdo chce nabíjet na těchto stanicích za super výhodných podmínek, musí sem. A pak tu vznikají fronty.
Elektromobilisté se hádají (nebo tomu tak alespoň bylo v obří diskuzi na mém profilu na LinkedInu), že fotka fronty Tesel u nabíječek nevypovídá vůbec o ničem. Jen ukazuje místo, kde je zvýšený zájem o jednu konkrétní síť a kdo nechce čekat, může přece nabít jinde. Ostatně hned vedle superchargerů jsou stanice ČEZ, o pár kilometrů vedle je třeba Ionity. To je všechno pravda, ale není to podstata celého problému.
Ve Vestci si jednoduše můžete už teď zažít na vlastní kůži, jak to vypadá, když je o nabíječky z jakéhokoliv důvodu trochu vyšší zájem. Pak se totiž naplno ukáže nevýhoda, o které je řeč. Můžete mít sebevýkonnější nabíječku a sebelepší elektromobil, ale prostě jedna stanice za hodinu obslouží násobně méně vozů než tankovací stojan. Rozdíl je propastný. A to nemluvíme o detailech typu pomalého nabíjení v zimě nebo faktu, že levnější auta nabíjí pomaleji kvůli své technice, jenže zabírají tu stejnou stanici. Pak tu jsou i situace, kdy se k nabíječce připojí dva elektromobily a následně se nedobíjí 150 kW, ale pěkně 2x 75 kW. K DC nabíječkám se navíc mohou připojit i některé plug-in hybridy.
Můžeme polemizovat o tom, zda má smysl nabíjet plug-in hybridní auto z DC stanice, zda se vyplatí využívat rychlé stanice pro staré elektromobily a tak podobně. Můžeme polemizovat i o tom, jestli někdo bude nabíjet do 80 %, nebo do 100 %. Nikdo zkrátka nezakazuje používat nabíjecí stanice plug-in hybridům a nikdo nezakazuje nabíjet do 100 %. Možné to je a ze zkušenosti vím, že v reálu není problém najít na Ionity auto dobité na 100 % se zapojeným kabelem.
Elektromobilisté mají jasno o tom, že se nic takového dít nebude, ale realita může být dost odlišná. Obecná elektromobilita je totiž něco jiného než dnešní používání elektromobilů nadšenci. Lidé jsou pohodlní a než aby utíkali od oběda, protože nabíjecí křivka velí odpojit auto a zapojit ho někam vedle, pokud teda nutně musíte dobíjet do 100 %, tak si holt připlatí a nechají tam auto stát. Všechno zmíněné ubírá kapacitu stanicím a to může být ve špičkových dnech zdrojem problémů. Přesně jak to ukazuje Vestec.
Ano, ano, teorie velí, že obvykle budete nabíjet doma. Další teorie říká, že tak budete činit ze solárních panelů, ale z principu věci tyto teorie nemohou být v elektromobilní budoucnosti naplněny třeba proto, že ne každý má rodinný dům. A veřejné nabíjení bude tím problematičtější, čím více bude v provozu elektromobilů. Nakonec důkazy najdete i jinde. Fronty u nabíječek totiž známe také z jiných míst. A dokonce se o tom zmiňují i „ti správní novináři“, ne pouze „ti bulvární“, za které někteří fanoušci elektromobility považují každého, kdo by si snad troufnul tvrdit, že elektromobil má i nějaké ty problémy.
Bez kritiky se nic nikam neposune. Můžeme se tu vzájemně u nabíjecích stanic utěšovat, jak je to příjemně strávený čas, jak při tom poznáme spoustu zajímavých míst a potkáme spoustu zajímavých lidí. Tohle ale bude fungovat pouze pro nadšence, pro které jsou ostatní stránky elektromobilů tak skvělé, že negativa rádi přehlédnou. Fakticky je ale nabíjení objektivní nevýhoda z mnoha důvodů a všechna ta kafíčka nebo domnělá relaxace jsou pouze výmluvy a snaha najít způsob, jak tenhle ztracený čas nějak využít.
Problém je, že fronty u nabíjecích stanic mají jen velmi komplikované řešení, pokud vůbec nějaké existuje. Paradoxně to komplikuje jedna z výhod elektromobilů, a sice možnost „tankovat doma“. Aby se nabíječka vyplatila, musí mít využití, jenže dnes lze jen velmi složitě odhadovat, kolik vlastně těch nabíječek potřebujeme. Největší problémy budou na nejvytíženějších evropských trasách a zejména v takové ty typické exponované dny typu začátku a konce nějakých prázdnin. Všichni ti, co v průměru denně ujedou 30 km, se najednou vyvalí na silnice a co teď s tím...
Stavět nabíječky, aby se to zvládlo bez větších front, se nevyplatí, protože tyhle nabíječky pak zase nebudou mít využití a provozovatel bude zbytečně platit za údržbu nebo jiné drobnosti typu rezervovaného příkonu. A nebo takové nabíjecí možnosti budou, ale za luxus malého čekání si připlatíte v podobě drahého dobíjení. To se nakonec děje už teď.
Z toho všeho pramení, že riziko čekání nejen na samotné dobití, ale vůbec na volnou nabíječku, je věc, se kterou se uživatel musí smířit a musí se na to připravit. Je to problém, který se určitě nevyřeší tím, že budeme dělat, jakože se nic takového neděje, protože „já mám jako firemní auto elektromobil dva roky a nikdy jsem nikde nečekal“. To si pište, že na tenhle problém narazíte. Je to jen otázka času.
Zábavné je, jak elektromobilisté rádi ukazují severské státy coby příklad, kam dojde Evropa za pár let a jak to bude super. Ale když pak na videích jiných novinářů, třeba i těch do elektromobility zapálených (takže „těch správných“), vidíte, jak na cestách na dovolenou v severských státech dostávají zájemci o dobití auta od pracovníků daného provozovatele papír s napsaným číslem, aby bylo jasné, kdo přijel první, tak se to nepočítá. To jen šíříte senzaci a jste bulvární pisálek.
Víte co, možná jsem bulvární pisálek, možná ne. Je mi to jedno. Elektromobil má ambice být autem jako každé jiné auto, a proto je potřeba ho také hodnotit optikou standardu dnešních vozů. Jezdit po dálnici 90 km/h, v zimě netopit a pak se tvářit, jak mají elektromobily obří dojezd už teď bez ohledu na okolní podmínky, to téhle technologii rozhodně na popularitě nepřidá. A tvrdit, že u nabíječek nevznikají fronty a že to není žádný problém, to jen „fosilem placení novináři šíří senzace“, také nebude tou pravou cestou k prosazení masové elektrické mobility.
I když co já vím, možná jen opravdu šířím ty senzace a platí mne fosilní lobby. Jen tedy absolutně netuším, kam mám za tenhle bulvární článek poslat tu fakturu.
