Sekundární nehody způsobují čumilové i neinformovaní řidiči. Ročně tak vyhasne 23 životů

Za téměř pětinou všech nehod na silnicích stojí nepozornost řidičů. A část z nich tvoří takzvané sekundární nehody.

Jde o případy, kdy se nová havárie stane v důsledku jiné nehody v jejím bezprostředním okolí. Typickým příkladem může být srážka s odstaveným nebo poškozeným autem například na dálnici, kde hrozí i hromadné bouračky. Za ně kolikrát mohou takzvaní „čumilové“, tedy řidiči, kteří si nedokážou pomoct a z protisměru při jízdě sledují, jaké jsou následky nehody v opačném směru. Nebo šoféři, kteří si cestu krátí civěním do displeje mobilního telefonu případně sledují videa v tabletu.

Problém sekundárních nehod je nejpalčivější právě na dálnicích. Fenomén „čumilů“ potvrzují i data policie, podle kterých 4,4 % z dálničních havárií šetřených policií představují sekundární nehody vznikající do dvou hodin v okruhu dvou kilometrů od původní nehody. V zimních měsících vlivem hromadných nehod překračují sekundární nehody dokonce desetiprocentní podíl. Na silnicích první třídy přitom sekundární nehody tvoří „jen“ 2,3 % všech nehod.

Sekundární nehody, ke kterým dojde na dálnicích a silnicích 1. třídy, v průměru ročně překračují hrozivou číslovku 1000. Mezi lety 2013 a 2019 se stalo 7400 takových havárií. O život při nich přišlo skoro 170 lidí. To jsou ale jen případy, které řešila dopravní policie. Definici sekundárních nehod ale odpovídají také případy neřešené ze strany PČR, nicméně vyplácené ze strany pojišťoven. To znamená, že skutečný počet všech sekundárních nehod může podle odhadů dosáhnout až trojnásobku případu.

„Nehody s fatálními následky nemusí vzniknout jen chybou či nepozorností v silničním provozu, ale často bohužel také kvůli nedodržení bezpečnostních postupů při nehodách nebo během dění v jejich blízkosti. Po nehodě jsou účastníci silničního provozu v šoku či afektu, jednají zbrkle, bez rozmyšlení. To pak může přivodit právě sekundární nehody, které mohou být daleko fatálnější,“ připomíná Tomáš Neřold z BESIPu.

„Vědět znamená přežít!“ - tak se jmenuje kampaň České kanceláře pojistitelů, BESIPu a Policie České republiky, během které mimo jiné odešly do schránek takzvané Karty řidiče s popisem správného postupu v případě dopravní nehody. Kampaň vychází z údajů týkajících se sekundárních autonehod, ale také z výsledků průzkumu veřejného mínění s důrazem na znalost správného postupu při dopravních nehodách.