Poslanci schválili povinný odstup aut od cyklistů při předjíždění - 1,5 m. Plná čára nebude zeď

To, že jsou mezi motoristy a cyklisty velké rozbroje, není nic nového. Jedna skupina účastníků provozu nadává na tu druhou, druhá tu první osočuje z agresivity a první té druhé vyčítá neohleduplnost. A tak stále dokola. A přitom se často jedná o schizofrenní situace, kdy je jeden člověk jednou řidičem a jindy zase jede s rodinou na kole. Právě proto před několika měsíci předložil Poslanecké sněmovně poslanec Petr Dolínek návrh na povinné předjíždění cyklistů s 1,5metrovým odstupem. V poslanecké sněmovně návrh prošel, ale ještě jej musí odsouhlasit Senát.

Skoro by to mohlo vypadat, že za vše může koronavirus. Podle poslance Dolínka z ČSSD a jeho návrhu právě covid-19 vypustil na silnice větší množství cyklistů, kteří se na kole dostávají do práce, aby se vyhnuli možné nákaze v MHD. Cílem návrhu je zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, podpora cyklistiky a kultivace vztahů mezi motoristy a cyklisty.

Podle poslance Dolínka se nejvíce nehod mezi cyklisty a motoristy stává tak, že řidič cyklistu nabourá zezadu. K tomu poslanec ve svém návrhu dodal: "Stávající obecná povinnost řidiče neohrozit cyklistu při předjíždění je nevymahatelná a nijak se nekontroluje. Konkrétní bezpečný boční odstup při předjíždění se počítá až v případě nehod s tragickými následky. Pokud bude vzdálenost bezpečného bočního odstupu známá předem, pomůže to nehodám předcházet a narušitele bezpečné zóny snáze postihovat. Návrh neznamená novou povinnost řidiče, ale pouze konkretizaci odstupu, který by měl být již dnes dodržován. Vymahatelnost zákona se posílí, protože konkrétní vzdálenost teoreticky měřit lze."

V komentáři k návrhu je zmíněn například jeden z častých bodů sváru mezi cyklisty a motoristy, který zní takto: "Je potřeba vyřešit nebezpečný dojem některých motoristů, že cyklisté na silnici nepatří – navrhuje se výjimka z povinnosti užít cyklistická opatření z důvodu bezpečnosti a plynulosti a vyjasnění, že se tato povinnost vůbec nevztahuje na stezku pro chodce a cyklisty." Přeloženo z poslanečtiny do češtiny to znamená, že si cyklista může vybrat, jestli ponede po silnici, nebo po cyklostezce, i když ta vede třeba hned vedle ní.

To poslanec Dolínek vysvětlil ve svém návrhu takto: „V praxi existuje řada situací, kdy je pro cyklistu i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích užití cyklistických opatření nebezpečné, nebo dokonce fakticky nemožné. Bezpečnost musí mít přednost. Agresivní chování některých motoristů vůči cyklistům často pramení z domnělé povinnosti cyklisty užít takzvanou cyklostezku.“

Novela zákona (pokud ji Senát schválí a prezident podepíše) bude platná výhradně těch místech, kde nevedou vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty. Zároveň by mělo být řidičům umožněno při předjíždění cyklisty přejet plnou čáru. Ona hodnota 1,5 metru je pro řidiče jednoduše odhadnutelná, je to v praxi polovina jízdního pruhu, který by správně měl mít šířku tři metry.

Poslanecký návrh však upozorňuje: „Není vyloučeno, že v konkrétním případě bude bezpečný boční odstup ještě větší, než stanoví navržené obecné pravidlo, resp. bude současně nutné snížit rychlost. Řidič předjíždějícího vozidla musí brát zřetel i na stav komunikace, tedy nebezpečí odletujícího štěrku, stříkající vody z kaluže nebo zvíření prachu, a na různou úroveň schopností cyklistů, která se značně liší od profesionálních cyklistů až po rekreační cyklisty (se zvláštními ohledy k dětem a naopak k osobám vyššího věku).

V diskuzích na sociálních sítích, ale třeba i na twitterovém profilu poslance Dolínka se na téma nového a pevně stanoveného odstupu od cyklisty strhla velká debata. Drtivá většina diskutujících nechápe, k čemu je takový návrh dobrý a zlobí se, že případná nemožnost předjetí cyklisty, třeba z důvodu až příliš úzké komunikace, bude způsobovat nebezpečné situace a zbytečné brzdění provozu.

Podle návrhu poslance Dolínka tomu tak ale není a nebude: "Případné zpomalení řidiče po dobu několika vteřin či desítek vteřin nemá významný dopad na celkovou plynulost provozu a musí ustoupit bezpečnosti všech účastníků provozu na pozemních komunikacích. Následky nerozumné snahy o "ušetření" několika vteřin si mohou jak cyklista, tak řidič motorového vozidla a jejich blízcí nést do konce života. Plynulost provozu omezují zejména křižovatky, uzavírky a nehody, nikoli pomalejší účastníci provozu na pozemních komunikacích. Případné zpomalení motoristy při předjíždění cyklisty přitom často neznamená vůbec žádné zpoždění motoristy, když se oba účastníci provozu na pozemních komunikacích po chvilce opět potkají při čekání před křižovatkou. Navíc cyklisté nejsou vždy pomalejším účastníkem provozu na pozemních komunikacích – například v centrech měst či při sjezdu z kopce se mohou pohybovat i rychleji než někteří motoristé."