Každý most musí během svého života projít opravou. Ideální je, když je udržován pravidelně. Jenomže na Barrandovský most 40 let nikdo nesáhl. A bohužel podle toho také vypadá, byť to řidiči nejspíš vůbec nevidí. Nejzávažnějším problémem Barrandovského mostu je podle TSK Praha, že zatéká do špatně zainjektovaných kabelových kanálků a dochází k oslabení předpínací výztuže v rozsahu od pěti až po 50 procent.
Dalším problémem jsou průsaky způsobené už nefunkčním hydroizolačním systémem pod svodidlovými zídkami, lokálně poškozené hydroizolace pod vozovkou, trhliny ve stěnách komor a poškozený odvodňovací systém mostu, jež vyvolává degradaci betonu a korozi betonářské výztuže. Zjednodušeně řečeno do mostu zatéká, což se negativně projevuje na jeho pevnosti a stabilitě.
„Loni jsme dokončili první etapu rekonstrukce Barrandovského mostu a nezadržitelně se blíží začátek té druhé, která už bude mít vliv na pražskou dopravu. K jeho opravě se stavíme čelem, protože chceme předejít neštěstím, jako se stala například v Janově nebo v Pittsburghu. Oba zřícené mosty jsou podobné konstrukce, jako je Barrandovský most. Uvědomujeme si závažnost rekonstrukce pro pražskou dopravu. Barrandovský most je nenahraditelná dopravní tepna. Proto byla poprvé v historii města veřejná zakázka nastavena tak, že doba rekonstrukce měla stejnou váhu jako cena,“ uvedl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady TSK.
