Reklama
Ojetiny

Skvělou ojetinu může pohřbít špatný výběr motoru. Vytipovali jsme sedm problematických jednotek

Časované bomby se objevují také pod kapotou oblíbených modelů, které lákají nízkou cenovkou

Ford Fiesta VII. gen.

Zdroj: Ford

Starší verze motoru 1.0 EcoBoost montovaná pod kapotu fiesty první tři roky výroby je rizikovou volbou. Přímovstřikový přeplňovaný agregát s řemenovými rozvody patří u fiesty k nejrozšířenějším. Tříválec nemá rád městský provoz a ani není zrovna úsporný. Pojil se s šestirychlostním manuálem nebo šestistupňovým automatem.

Litrový agregát trápí krátká životnost mokrých řemenových rozvodů s následným rizikem selháním mazání. Prevencí jsou zkrácené intervaly výměny oleje (max. po 15.000 km) a rozvodů (po 100.000 km). To však není nic levného – např. rozvody přijdou na třicet pět tisíc korun. Olejem smáčený řemen uložený v horkých útrobách časem rozpraská a začne se drolit, což způsobuje ucpání olejového čerpadla. Předepsaný interval výměny rozvodů 240 000 km nebo 10 let je tak čistým bláznovstvím. Většina fiest využívající servisní long-life oleje mají po 100 tisících řemen zralý na výměnu. Situaci ještě zhoršuje při krátkých trasách kontaminace oleje nespáleného benzínu.

Hyundai i30 III. gen.

Zdroj: Hyundai

Pastí i30 se může stát diesel 1.6 CDRI SCR U3, který nahradil předchozí starší generaci s řetězem a litinovým blokem. Zbrusu nová pohonná jednotka s rozvodovým řemenem a hliníkovým blokem vyžaduje pro svůj provoz AdBlue. Jednotka je sice tišší a úspornější, ale na straně druhé ve všem komplikovanější a v důsledku provozně dražší. Vlastní vstřikovače stojí hodně, stejně tak filtr pevných částic zde vychází na více než 100 tisíc korun. Připočteme-li k tomu další strašáky v podobě katalyzátoru SCR nebo desítku různých čidel na výfuku, rázem se dostáváme na ještě vyšší sumu.

Audi A4 II. gen.

Zdroj: Audi

Největší pohromou pod kapotou A4 je dvojice šestiválců. Jde o benzínovou jednotku 3.2 FSI nové generace (2004–2009) a o diesely 2.7 TDI3.0 TDI. Zážehový šestiválec dokáže položit drahá výměna řetězových rozvodů na zadní straně motorů, které přijde na astronomických sedmdesát tisíc korun. Připočteme-li k tomu choulostivé přímé vstřikování a vyšší spotřebu oleje, je lepší spokojit se s menším šestiválcem o objemu 2.4 litru, který udělá lepší službu.

Velkým průšvihem zavání i šestiválcové diesely, které si nezadají v náročnosti na provoz nic s osmiválci. Výměna čtyř rozvodových řetězů vyjde sice „jen“ na čtyřicet tisíc korun, často se ovšem odporoučí servopohon klapek v sání nebo extrémně drahé vstřikovače. Ani jeden z uvedených motorů nedává v A4 smysl.

Renault Kadjar II. gen.

Zdroj: Renault

Časová bomba v podobě tříválce 1.2 TCe 96 kW původem z Nissanu umí kolabovat už desítkách tisíc kilometrů. Nehodí se absolutně do města, na provozní teplotu se ohřívá klidně 40 kilometrů a nejlépe ji dělají dálniční cesty. Olej ředí benzin, neboť směs je dlouho obohacována. Rychle se opotřebovávají válce, úbytek oleje může dosahovat 1 litr na tisíc kilometrů. Spotřeba dosahuje klidně devíti, desíti litrů.

Opel Meriva B

Zdroj: Opel

Diesel 1.3 CDTI (produkovaný v letech 2010–2015) původem od Fiatu funguje relativně dobře v puntu nebo corse. O merivě to ale říci nemůžeme. Čtyřválec zde dostává pořádně zabrat, je hlučnější než větší sedmnáctistovka CDTI a hřebík do rakve mu zatloukají především long life intervaly výměny oleje. U vozů s vyšším proběhem se objevují natažené rozvodové řetězy, selhání napínaku nebo zakarbonovaná či netěsná hydraulická zdvihátka ventilů.

Mazda 6 III. gen.

Zdroj: Mazda

Čtyřválec 2.2 SkyAtive-D je velmi rizikovou záležitostí u které platí pravidlo, že čím mladší ročník pořizujete, tím lepší. U prvních dvou ročníků docházelo k vydírání výfukových vaček a diesely bez adblue odmítaly svého času vykupovat dokonce autobazary. Kromě toho může dojít k zakarbovanému sání, k rozpadu přepouštěcí klapky u menšího z turbodmychadel (u modelů vyrobených do léta 2017). Objevuje se podfukování vstřikovačů nebo závady turbodmychadel. Nic z toho není zrovna levnou záležitostí.

Peugeot 308 II. gen.

Zdroj: Peugeot

První dva roky výroby (2013–2015) produkovaný čtyřválec 1.6 THP je pod kapotou druhé generace Peugeotu 308 většinou nejlevnější. Důvodem není vysoká spotřeba ani fakt, že by tento agregát špatně jezdil. Hlavní příčinnou jsou profláknuté problémy této jednotky. Ta má špatně vyřešený vnitřní EGR ventil, který ve spojení s těžkými převody vede k rychlému zarůstání karbonem a následným přidruženým problémům, včetně samozápalů. Zde se sluší připomenout, že o nic lépe si nevede ani daleko rozšířenější tříválec 1.2 PureTech dostupný od roku 2014, který také zrovna neoplývají spolehlivostí (u předfacelistovaných kusů se může objevit dokonce rozleptaný rozvodový řemen).
Reklama
Autosalon TV