Nové BMW 1 je v Česku. Krotili jsme ho na místních okreskách, bavilo nás i s tříválcem

Tříválec, čtyřválec, mild-hybrid, nafta... Zatímco někteří se postupně zbavují určitých motorů, nové BMW řady 1 se ničeho nebojí. To je jeho jednoznačná výhoda. A není jediná! Co takhle, když vám řeknu, že si i v nové generaci zachovalo své sportovní geny, přičemž je takřka jedno, který motor si pod jeho kapotu vyberete. Na klikatých českých silnicích jsem si vyzkoušel ostré M135 xDrive i tříválcové 120 a můžu to tak potvrdit. Jen ta cena je poněkud vyšší. Ale nepředbíhejme.

Na první pohled to vypadá jako facelift. BMW řady 1 si stále drží své oblé tvary, rozměry se liší jen minimálně, dostalo nová světla, masku chladiče či interiér. Jenže automobilka tvrdí, že změn je mnohem víc a tak novinku označuje jako novou generaci. Už jsme s ní jednou jezdili, to když kolega Hrubis odjel otestovat jedničku rovnou do Garchingu. Jenže jak znám německé prémie, jsou stavěné na ty jejich uhlazené silničky. Mě proto zajímalo, jak se bude chovat v Česku.

Nejdřív jsem usedl za volant BMW M135 xDrive a vydal se z ucpané Prahy vstříc okreskám vedoucím do Kryštofova Údolí. Nádherná Máchova krajina je protnutá silničkami nejrůznější kvality, o to bylo svezení zajímavější.

I když už vám Hrubis jedničku představil, chtěl bych se podělit i o své dojmy. V kabině nezůstal kámen na kameni, když přišla takřka o všechna svá tlačítka. I klimatizace se nyní ovládá přes displej, ale není to nic strašného. Rychle si zvyknete. Nový iDrive má už základ v Androidu, což je velká výhoda. Můžete si sem doinstalovat celou řadu aplikací. A navigace má samozřejmě všechna dopravní data.

Auto je na hatchback poměrně vzdušné, za volantem se sedí v ideální poloze a jeho věnec je pravověrně tlustý. Otravné pípání při překročení rychlosti, které povinně zavedla EU, lze vypnout delším stisknutím tlačítka na volantu. A můžete jet.

Změny od minula rozhodně nebyly jen designové. Nový je přední i zadní stabilizátor, a zadní náprava dostala křížovou rozpěru, která ji zpevnila o 50 procent. Nová rozpěra je taky na přední nápravě. Ostré provedení M135 dostalo výztuh ještě více, společně s rychlejším převodem řízení a o osm milimetrů sníženým podvozkem. Všechny jedničky jsou nyní sériově vybaveny tlumiči s frekvenčním tlumením (FSD), v případě M135 kombinovány s adaptivním podvozkem.

Dávám tedy sportovní režim a nechávám se okouzlit tímhle nadupaným čtyřválcem. Má výkon 221 kW, tedy 300 koní a 400 Nm. Na plyn reaguje velmi ostře a ochotně, navíc ho doprovází příjemně bručivá melodie výfuků. Při přeřazení si zabublá, aby byla atmosféra dokonalá. Hlavně s ním je ale jednička rychlá jako blesk. Stovku dá pod pět sekund.

Přichází táhlé a nechvalně proslulé zatáčky mezi Mělníkem a Dubou. Pádlem podřadím, zrychlím a připravím se na první šikanu. Jenže přede mnou jede dodávka. A když ji na jednom z mála úseků s přerušovanou čárou předjedu, dojedu za minutu kamion. Tady se už nedá jezdit, když není neděle pět ráno! Musím počkat až na další okresky za Jestřebím, které jsou už trochu rozbitější.

Tady je cítit tuhost podvozku, který je opravdu ideálem hlavně na hladký asfalt. Duši z vás ale nevyklepe, to zas ne. Prim ovšem hraje řízení. Má velmi krátký převod, takže mám pocit, že auto poslouchá na milimetrové pohyby volantu. Je nabroušené jako zběsilá motokára a navíc je jeho chování čitelné. Jak přes dlaně, tak přes vaše pozadí. Z okresky se tak stane boží horská dráha, na které si užívám každý ujetý metr. Tohle je opravdu nádhera! Těžko bych hledal vyladěnější hot-hatch. Zvuk, přesnost, ostrost, reakce na plyn, brzdy... to vše je recept na plnou porci adrenalinu.

„Wow,“ odfrknu si, když na oběd zastavím u nádherně zrekonstruované chalupy Bezové Údolí v Kryštofově Údolí (ano, jsme v údolí). Tohle auto mě vážně bavilo. Měl jsem celou dobu úsměv od ucha k uchu, i když jsem se občas kvůli provozu neprojel tak, jak bych chtěl. Nazpět mě čeká trochu rozumnější varianta - BMW 120. Je to tříválec o výkonu 125 kW, s točivým momentem 280 Nm. Stovku dá za 7,8 sekundy. Je to málo? Je to ostuda? Kdepak...

Standardní model poznáte podle jiné masky chladiče, v interiéru už nejsou ty ostře sportovní sedadla. Ta běžná si alespoň polohuju elektricky. Světlá kůže rozzáří kabinu, i posez za volantem je stejně příjemný. Rozdíl je v tom, že teď po stisknutí tlačítka Start nic neřve. Naopak, je klid a v podstatě ticho. Motor je velmi odhlučněný, stejně tak kabina. I proto tenhle hatchback váží 1425 kg.

Do Liberce to jsou další zatáčky, kde najednou zjišťuju, jak zásadní rozdíl přináší změna převodu řízení. Tahle jednička se mi zdá trochu vláčnější, ale jen proti M135 xDrive. BMW 120 má stále ostřejší řízení (a hlavně přesnější!) než celá řada jeho konkurentů. Výsledkem je, že se můžu bavit i za volantem této verze. Auto jede jako po kolejích, poslušně mění směr a já se opět začínám usmívat.

A pak už přijde dálnice Liberec – Praha, kde to můžu švihat dle libosti bez jakéhokoliv problému. Na palubě je pořád klid. Mimochodem, přijde mi, že standardní zrcátka nemají tak velký aerodynamický svist jako ta sportovní M s přidanou špičkou směřující k vozu. Podvozek je taky skvělý, vyspělý, stabilní, pohodlný. Co víc si vlastně přát? Zajímá mě ještě naftová verze, ale na tu dneska nebyl čas. Snad příště.

Jenže co za to? BMW 1 už zná své české ceny. Začínají na 760 500 korunách, což je celkem přijatelné, nicméně musíte počítat s tím, že jde o základní 116 s 90kW motorem. Mnou zkoušená verze 120 vyjde minimálně na 898 300 korun a nejostřejší M135 xDrive stojí aspoň 1 358 500 korun. Nebylo by to BMW, kdyby do hry nezařadilo celou řadu solidních příplatků. Můj kousek tak vyšel na víc než 1,6 milionu. Inu... Kompletní ceník nového BMW 1 najdete v našem katalogu.

A jak si stojí proti ostatním prémiovkám v Česku? Porovnal jsem ho s Mercedesem třídy A a také Audi A3. Vybral jsem vždy základní motorizaci. Výsledek srovnání BMW 1 s konkurencí najdete v našem porovnávači.