Poprvé za volantem Volva EX30. Nízká cena je K.O. soupeřům, nabízí za ni komfort i rychlost

Při prvním představení modelu EX30 Volvo všechny překvapilo, když oznámilo, že tohle malé elektrické SUV bude začínat na ceně 869 tisíc korun. Tím se okamžitě zařadilo mezi vůbec nejlevnější vozy do zásuvky na českém trhu. Od podzimní premiéry se už začínají dostávat první kusy na české silnice. Přišel proto čas na to, abychom se s vozem alespoň krátce poprvé projeli také. Po hodince za volantem vám tak můžeme přinést naše první dojmy.

Volvo EX30 se na českém trhu prodává ve třech verzích, podrobně jsme si je představili v říjnovém článku (odkaz na něj najdete vedle tohoto textu). Proto se už nebudeme zabývat detaily. Ve zkratce, nejlevější model má baterii o kapacitě 49 kWh a je zaměřen na dostupnost, střední s baterií 64 kWh na dojezd a nejdražší se dvěma elektromotory a pohonem všech kol na výkon. My jsme na první jízdu dostali variantu Volvo EX30 Single Motor Extended Range, která slibuje akceleraci z nuly na 100 km/h za 5,7 sekundy a dojezd až 480 kilometrů na jedno nabití. Stojí 944 tisíc a umí se dobíjet stejně jako ostatní verze výkonem až 153 kW. Poháněná jsou zadní kola.

A ta se umí pěkně utrhnout. Několikrát jsme v zatáčce pořádně přidali a zadek naznačil, že by rád pochodoval dopředu. Záhy ho ale utnula elektronika. I díky ní tak bude jízda se zadním pohonem s tímto vozem bezproblémová. Auto se zdá být velmi rychlé a po svezení s ním a zážitku z ostré akcelerace (obzvlášť po střídání řidičů na sedadle spolujezdce) nám pomalu přijde, že nejvýkonnější varianta, která slibuje stovku za 3,6 sekundy díky svému výkonu 315 kW, bude prostě příliš.

Podvozek působí promyšleně. Je tužší, roli v tom hraje možná i krátký rozvor. Auto je ale stabilní, nenaklání se a jede jistě. Problém jsme měli jen s řízením. To je naprosto odtržené od předních kol. V rukách necítíte vůbec nic, posilovač je poměrně výkonný a tak máte pocit, jako byste spíš hráli počítačovou hru. Těžko se nám proto auto správně umisťovalo v klikatých zatáčkách. Sportovní svezení tedy nebude silnou stránkou vozu, jakkoliv je auto na danou kategorii extrémně rychlé. Možná ale bude stačit pár dní na to, abychom se s volvem více sžili. Na finální verdikt si počkáme tedy až do redakčního testu. To se ostatně týká i spotřeby, která byla během prvních pár kilometrů neměřitelná.

Dojmy z prvního svezení jsme si odnesli i z kabiny Volva EX30. Má jednoduchý střih a asi není potřeba napovídat, že si designéři vzali jistou inspiraci z Tesly. Palubní deska je jednoduchá a vše včetně ukazatele rychlosti se odehrává na velkém středovém tabletu postaveném na výšku. Na to jsme si nemohli zvyknout, bude to chtít čas. V tabletu je dokonce i virtuální tlačítko výstražných světel, fyzické v autě ale musí být povinně a tak je schované na stropě. A povinné je tu i evropské „otravovátko“ v podobě kontroly rychlosti, Volvo ho ale umožňuje v nastavení velmi intuitivně a snadno vypnout. Tleskáme! Celý systém ovládání je poměrně promyšlený a lepší než u staršího modelu C40 / XC40.

A přemýšlelo se i nad dalšími detaily. Držák na dva mobily je dole, ale nechává je ve vzpřímené poloze, takže je můžete občas kontrolovat. Jedna strana plochy nabíjí, druhá nikoliv, takže můžete příjem energie regulovat. Vystouplá loketní opěrka v sobě skrývá držák na dva nápoje, který se po zasunutí nejdřív zastaví v polovině, takže pak může držet jen jeden kelímek či láhev a tím pádem méně překáží. Moc hezká je kovová klika ve dveřích, dobře se kouká i na zpětná zrcátka v téměř bezrámovém provedení. Sedadla jsou pohodlná a nabízí se i v dekoru připomínajícím komfortní skandinávský nábytek, nikoliv značky IKEA, ale spíš nějakého dražšího designového studia.

Kabina Volva EX30 si ale zaslouží i kritiku. Třeba takové ovládání oken je umístěné na špici středové loketní opěrky, má ale k dispozici jen dvě tlačítka a přepínač, kterým se volí, zda se ovládají přední, nebo zadní okna. To má i Volkswagen ID.3 a považujeme to za zásadní ergonomický prohřešek. Volvo to také trochu přehnalo s recyklovanými materiály. Je sice chvályhodné, že vše v kabině už jednou bylo něčím jiným (třeba žaluziemi nebo džínami), ale některé povrchy nám přijdou nehezké na pohled i na dotek. Řeč je třeba o vnitřní výplni dveří mimo madla, která připomíná bednu na míchání malty z hobby marketu, jen s tím rozdílem, že má ještě nevábnější hrubý povrch. Ano, na toto místo člověk sahat nebude, přesto se ale nemůžeme zbavit dojmu, že po čase to bude vypadat ještě hůř, jak se zde bude usazovat špína a prach. Nevábně v námi zkoušeném voze působila i horní plocha palubní desky před spolujezdcem, která už byla za těch pár kilometrů v provozu podivně upatlaná. I když jde o druhý nejdostupnější model značky, Volvo je stále prémií a mělo by vypadat lépe než třeba MG4 Electric.

Víc dojmů jsme už za krátkou jízdu nenabrali. Teď se těšíme na test. Hlavně nás bude zajímat reálný dojezd. Pokud bude totiž tohle auto schopné ujet na jedno nabití alespoň reálných 400 kilometrů, půjde o jednu z nejlepších nabídek na trhu v poměru ceny a dojezdu. Vůz je navíc rychlý a pokud si na něj zvyknete a nebudete od něj chtít nějaké sportovní vyžití, může vám přirůst k srdci. Kompletní ceník Volva EX30 najdete samozřejmě v našem katalogu, na jeho list se dostanete tímto odkazem.

A jak je na tom tato novinka ve srovnání se svými hlavními konkurenty? Postavili jsme ji proti VW ID.3 a MG 4 Electric. Výsledek najdete zde.