Jako když zadáte práci asistentovi. Bosch začal využívat ChatGPT pro vývoj, dramaticky ho zrychlí

O moderních automobilech se často říká, že to začínají být počítače na kolech. Mají čím dál více elektronických vychytávek, přičemž některé slouží ke zlepšení bezpečnosti, některé jsou pro lepší pohodlí a jiné jsou jen na parádu. Společným jmenovatelem všech těchto pomůcek je fakt, že ke každé je potřeba vyvinout software, což bývá mnohem náročnější, než se to na první pohled zdá. 

Proto je velmi vítaná každá novinka, která s vývojem softwaru pomůže. Například Bosch začal relativně nedávno využívat pro psaní softwaru umělou inteligenci. Prezentaci téhle čerstvé novinky jsme si blíže prohlédli na stánku společnosti během letošního IAA Transportation v Hannoveru. 

Technik postávající na stánku Bosch u malého modelu automobilu připojeného na počítač se na začátku své prezentace zeptal, jak dlouho si myslíme, že trvá vývoj softwaru pro tlačítka na volantu. Náš tip byly řádově měsíce, ale ve skutečnosti to mohou být klidně tři roky. 

V tomto kontextu jsme si okamžitě vzpomněli na prezentaci modernizovaných sportovních golfů, která byla před několika měsíci. Zatímco Golf GTI se totiž ve všech svých variantách vrátil z dotykových tlačítek zpět k těm klasickým fyzickým, Golf R si jako jediná verze z celé nabídky ponechal původní dotyková tlačítka. Když jsme se ptali proč, jako důvod bylo označeno jedno tlačítko navíc. Golf R totiž má na volantu také tlačítko „R“ pro aktivaci nejostřejšího jízdního režimu. Technik z VW tehdy říkal, že změna tlačítek na volantu zdaleka není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát, takže pro automobilku bylo výhodnější nechat u „erka“ původní verzi tlačítek. Teď už víme, proč. 

Obecně je vývoj těchto „drobností“ trochu problém. Protože jich je v autech čím dál více, vývojáři mají čím dál více práce. Navíc nestačí napsat software a následně stvořit příslušnou aplikaci. Všechno se musí ověřit a otestovat. Podle společnosti Bosch je ale přesně pro podobné drobnosti umělá inteligence pomocníkem s obrovským potenciálem. 

Pomoc umělé inteligence při vývoji softwaru ukazoval zmíněný malý model vytištěný na 3D tiskárně a osazený několika základními senzory a elektromotorky. To aby měla řídicí jednotka co ovládat. 

Návštěvníci stánku mohli zdejšímu technikovi v podstatě zadat, co chtějí, aby se změnilo. V našem případě to byla změna vnitřního osvětlení ze zelené na červené ve chvíli, kdy se otevře víko zavazadelníku a spolu s tím se ještě mělo posunout sedadlo řidiče vpřed.

Bosch k psaní softwaru využívá ChatGPT v upravené podobě. Technik tak do speciální aplikace napíše pokyn, co má daný software dělat. Děje se tak úplně stejně, jako když umělé inteligenci zadáte k vygenerování nějaký obrázek. Systém běží on-line, takže se po zadání požadavek odešle na tzv. backend, kde je požadavek zpracován. S tím souvisí určitá prodleva celého procesu a případné potíže, pokud nebude připojení na internet stabilní. 

Systém po nějaké době „vyhodí“ potřebný kód, následně stačí kliknout na políčko „build vehicle app“ a tu nahrát do auta, což byl v našem případě modýlek. Vývoj nového softwaru pro tyhle prezentační účely stánku v Hannoveru tak trval několik minut. Pak už jsme jen mohli otevřít víko zavazadelníku, osvětlení interiéru změnilo barvu a sedadlo řidiče se odsunulo. Hotovo.

Bosch už pomoc ChatGPT v praxi využívá zhruba tři měsíce. Stejně jako u AI, kterou mnozí používají pro zábavu, se ale i zde stává, že systém vygeneruje něco špatně nebo udělá chybu. Obecně ovšem funguje při tomto konkrétním použití velmi dobře a hlavně dostatečně spolehlivě k tomu, aby se dal při vývoji využít. 

Výhodou je údajně fakt, že ChatGPT je sám o sobě komplexní a složitý software, který dali dohromady vývojáři software. Takže všichni velmi dobře chápou, co má takovýto počítačový systém dělat při psaní dalšího software a co se má změnit podle konkrétních požadavků softwarových vývojářů jiné společnosti. Bosch má přímo u společnosti Microsoft své lidi a v rámci spolupráce je jeho aplikace pro psaní zdrojových kódů upravována. 

Bosch zatím kvůli bezpečnosti používá tento systém pro méně důležité věci. ChatGPT se vůbec nepoužívá pro oblasti automobilu přímo ovlivňující bezpečnost. Jde například o asistenční systémy nebo ovládání brzd. Zatím se tato pomůcka využívá při vývoji komfortních funkcí nebo věcí na parádu.

Důvodem je kromě bezpečnosti i skutečnost, že základní funkce auta se zas až tak často nemění. Jednou se vyvine software pro ovládání brzd a ke změně může dojít za pár let třeba v rámci faceliftu. Na druhou stranu v případě ambientního osvětlení je údajně především z asijských zemí velký zájem o nejrůznější blikající/svítící vychytávky a přesně k tomu je ChatGPT výborný. Bezpečnostní riziko zde není v podstatě žádné a změny je potřeba dělat často. Klidně v rámci každoroční aktualizace software. Stejně tak lze toto využít také například pro ovládání oken, zrcátek nebo klimatizace. 

Teoreticky je ale samozřejmě možné nechat umělou inteligenci vyvinout software pro úplně jakoukoliv část auta. Aktuálně se tak neděje kvůli již zmíněné bezpečnosti. 

Pro Bosch jde zatím ještě o příliš čerstvou novinku, aby bylo možné obecně říci, jak velkou úsporu času vývoj software s pomocí ChatGPT vlastně přinese. Údajně už ale byly realizovány projekty, kde umělá inteligence ušetřila až 60 % času. Předpoklad je takový, že při vývoji celé aplikace by ChatGPT mohl ušetřit dvacet až třicet procent času. Což je naprosto zásadní zrychlení. 

Sluší se dodat, že zrychlení se týká především počáteční fáze psaní software. Další kroky jsou shodné s dosavadní praxí a metologií vývoje jakékoliv jiné aplikace. V rámci nastavených procesů je nutné ještě software otestovat, ověřit jeho funkčnost a případně dále upravit.