Testovali jsme nové DS N°4. Je krásné a pohodlné, ale čekali jsme nižší spotřebu paliva

Každé auto, které se objeví na televizní obrazovce v pořadu Autosalon, řádně otestujeme na závodním okruhu v Sosnové. Provádíme zde čtyři disciplíny, jež prověří jízdní vlastnosti, dynamiku a spotřebu. Tentokrát se do našich rukou dostalo DS N°4. Luxusní francouzský crossover, který svým interiérem a designem míří do prémiového segmentu. 

Francouzská automobilka DS spadá do koncernu Stellantis a mnozí o ní hovoří jako o luxusní odnoži Citroënu. Avšak už několik let jde o samostatnou značku, která se zaměřuje na prémiový segment.

Model N°4 je modernizovaná verze vozu, který se dříve označoval pouze jako DS 4. Kompaktní crossover si ponechal své kompaktní rozměry - na délku měří 4,4 metru, ale díky chytře řešenému interiéru je stále velmi praktický a použitelný na každodenní používání. Například zavazadlový prostor má objem 430 litrů, což je v této třídě solidní hodnota.

Co se týče motorizací, paleta se po modernizaci rozšířila o čistě elektrickou verzi E-Tense. Ta má baterii o kapacitě 58,3 kWh, výkon 157 kW a na jedno nabití ujede 450 kilometrů. Komu není elektromobil po chuti, může zvolit plug-in hybrid, který kombinuje benzinovou šestnáctistovku a malý elektromotor. Díky tomu má výkon 165 koní a čistě na elektřinu ujede až 81 kilometrů.

Nicméně asi tou nejzajímavější volbou pro české řidiče je základní verze, která má pod kapotou zážehovou dvanáctistovku s výkonem 107 kW. Jako malý pomocník je tu mild-hybridní systém, který slouží k větší efektivitě. A právě tento motor jsme na Sosnové testovali i my. A jak naše disciplíny dopadly?

Hned na úvod je potřeba říct, že DS N°4 dávno není sporťák. Tuto úlohu mělo označení před více než patnácti lety, kdy DS bylo označení pro sportovní variantu. Nyní je to především vůz zaměřený na luxus, a při losím testu to bylo znát. Crossover postavený na pohodlných tlumičích s hydraulickými dorazy se při ostrém úhybném manévru výrazně nakláněl a při přenosu hmotnosti ze strany na stranu přicházela i lehká nestabilita. Nakonec se nám podařilo úspěšně zvládnout losí test při nájezdové rychlosti 70 km/h, což je v daných podmínkách průměrný výsledek.

Následoval test dynamiky. Jako první jsme pomocí GPS zařízení změřili zrychlení z 0 na 100 km/h - crossover to zvládl za 9,5 sekundy. Potom jsme se postavili na startovní rošt a zajeli jsme rychlé kolo na technicky náročném závodním okruhu v Sosnové - výsledný čas byl 55,70 s. To je na daný segment auta poměrně slušný výsledek. Navíc nás mile překvapilo, že francouzský uhoupaný koráb poměrně držel ideální stopu na mokré vozovce a statečně bojoval s nedotáčivostí. Upřímně, čekali jsme to mnohem horší. K dobrému času nám zároveň pomohlo dobře naladěné řízení a na poměry koncernu Stellantis i dobře dávkovatelný brzdový pedál.

Většinu řidičů ale bude nejvíce zajímat náš test reálné spotřeby. V tom si DS N°4 vedlo spíše podprůměrně. Po absolvování 100kilometrového okruhu nám palubní počítač hlásil průměrnou spotřebu benzinu 6,2 litru. To není špatné, ale se stejnou spotřebou tuto trasu zvládl například i Volkswagen Tayron 1,5 TSI, který je podstatně větší a těžší. O litr lépe na tom byl třeba i Opel Grandland.

V Sosnové jsme již testovali i Hondu HR-V, což sice není úplně přímý konkurent k DS N°4, ale žádné podobnější auto jsme tu zatím neměli. Cenově na tom jsou relativně podobně a i výkon mají srovnatelný. Zároveň jsme obě auta měli na zimních pneumatikách, takže porovnávat tyto dva modely dává momentálně největší smysl. Jejich výsledky naleznete v tabulce.