Řídili jsme lidové auto s exotickým designem. Renault Clio jezdí skvěle a za málo
Marek Varga v televizním pořadu Autosalon otestoval novou generaci oblíbeného hatchbacku Renault Clio. Je to odpověď francouzské automobilky na to, že lidé stále chtějí obyčejná auta, která mají pod kapotou tradiční motor a dají se sehnat na lidové peníze. My jsme novinku vytáhli na naši testovací trať v Sosnové, kde jsme Clio podrobili čtyřem zkouškám - losímu testu, zrychlení z 0 na 100 km/h, měřenému kolu a reálnému testu spotřeby.
Představení vozu
Nový Renault Clio vypadá na první pohled úplně jinak než jeho předchůdce. Rozloučil se s konzervativními tvary a dal přednost hodně exotickému designu. To rozpoutalo silnou vlnu diskuzí. Někomu se nový francouzský hatchback líbí a připodobňují ho k Ferrari. Ostatním zase přijde moc přeplácaný a zbytečně divoký. Nás ale hlavně zajímá to, co má pod kapotou.
Technickým základem zůstává modulární platforma CMF-B, karoserie ale narostla skoro ve všech směrech. Mezigeneračně je vůz o 67 milimetrů delší, 39 milimetrů širší a 11 milimetrů vyšší, zatímco rozvor náprav se prodloužil o osm milimetrů. O stejných 39 milimetrů se podle automobilky rozšířil také rozchod kol.
Šestá generace Clia se prodává se dvěma motorizacemi, ke kterým se v následujících měsících přidá ještě třetí varianta. Vstupenkou do nabídky je přeplňovaný tříválec 1.2 TCe 115 s výkonem 85 kW, tedy 115 koní. Zákazníci jej mohou kombinovat buď se šestistupňovou manuální převodovkou, nebo se šestistupňovým dvouspojkovým automatem EDC. Podle Renaultu si základní benzinové Clio řekne v kombinovaném režimu WLTP o 5,0 až 5,1 litru benzinu na 100 kilometrů, přičemž automatická převodovka znamená navýšení spotřeby o jednu desetinu.
Nad benzinovým základem stojí full-hybrid E-Tech 160, který je aktuálně nejsilnější motorizací v nabídce. Mezigeneračně prošel výraznou technickou změnou, protože dřívější atmosférickou šestnáctistovku nahradil větší čtyřválec o objemu 1,8 litru. Společně s elektromotorem a startér-generátorem dává hybridní soustava systémový výkon 118 kW, tedy 160 koní. Renault u ní slibuje kombinovanou spotřebu 4,0 l/100 km.
Tím ale nabídka pohonů nekončí. Renault chce oslovit také zákazníky, kteří dříve nedali dopustit na úsporné diesely, a proto v příštích měsících uvede dvoupalivové provedení Eco-G 120. Tato motorizace bude spalovat benzin i LPG a vůbec poprvé se objeví ve spojení s dvouspojkovou převodovkou, zatímco dosud bylo k dispozici pouze s manuálem. Díky 39litrové benzinové nádrži a 50litrové nádrži na LPG má nové Clio zvládnout na jedno natankování ujet až 1450 kilometrů.
Nám se do rukou dostala základní varianta s benzinovým motorem a manuální převodovkou. Tedy nejlidovější verze. A jak si tato francouzská rozpočtovka poradila s našimi disciplínami?
Poznatky z testování a porovnání
Jako první jsme na závodním okruhu v Sosnové vyzkoušeli losí test. V tom bylo Clio hbité a obratné. Nicméně z pohledu bezpečnosti to tak slibné nebylo. Při úhybném manévru mělo Clio tendenci rotovat tak agresivně, že se dostávalo do přetáčeného smyku. Zkušení řidiči to budou vnímat pozitivně, nicméně začínající nebo méně zkušené jedince to může nepříjemně vytrestat. Takže na jednu stranu musíme naladění Renaultu pochválit, ale na druhou musíme upozornit na to, že auto umí být nepříjemně záludné.
O tom samém jsme se přesvědčili při ostrém kole na závodním okruhu. Nicméně když řidič pochopí filozofii auta (nesmí se v průjezdu zatáčkou ulevovat na plynu, když se auto dostává do přetáčeného smyku). Jinak je ale Clio v zatáčkách opravdu schopné auto. Nejslabší motor z nabídky v podstatě nedokáže prověřit schopnosti podvozku, což znamená, že jsme mohli většinu zatáček projet bez použití brzdy. To se také podepsalo na výsledném čase 51,1 sekundy, čímž se lidové Clio zapsalo do vyšší poloviny žebříčku.
To, že to není žádný trhač asfaltu, se potvrdilo v testu zrychlení, který měříme pomocí GPS zařízení. Renault se na stovku dostal za 11,3 sekundy - to je v dnešní době hodně podprůměrný čas.
Kde naopak francouzský hatchback dominoval, byla průměrná spotřeba paliva. Po ujetí 100kilometrového okruhu nám palubní počítač hlásil hodnotu 5,4 l/100 km, což je velmi uspokojivé.
Naměřené údaje
| Disciplíny | Výsledky | Data od výrobce |
| Losí test | 75 km/h | X |
| Zrychlení 0-100 km/h | 11,3 s | 10,3 s |
| Rychlé kolo | 51,1 s | X |
| Spotřeba | 5,4 l/100 km | 5,0 l/100 km |
Podmínky na trati:
Na okruhu v Sosnové bylo sucho a venkovní teplota se pohybovala okolo 6 stupňů. Vůz měl obuty letní pneumatiky.
Porovnání Renaultu Clio a Mitsubishi Colt
| Disciplíny | Renault Clio | Mitsubishi Colt |
| Losí test | 75 km/h | 75 km/h |
| Zrychlení 0-100 km/h | 11,3 s | 12 s |
| Rychlé kolo | 51,1 s | 58,8 s |
| Spotřeba | 5,4 l/100 km | 6 l/100 km |
| Podmínky | Sucho 6 °C (letní pneu) | 6 °C mokro (letní pneu) |
Jak měříme?
Losí test:
Začíná se zpravidla losím testem, při kterém postupně zvyšujeme rychlost. Zprvu se tedy na cílové rovince na Autodromu Sosnová rozjedeme rychlostí 50 km/h a snažíme se projet třemi bránami vyznačenými pomocí kuželů. Jen pro zajímavost, brána z kuželů má vždy pouze tři metry na šířku, přičemž rozestup mezi jednotlivými branami je 13,5 metru.
Pokud zkoušené auto zvládne projet dráhou, aniž by skolilo jediný kužel, nájezdová rychlost se opět o 10 km/h navýší. Losí test končí ve chvíli, kdy auto do dráhy najede takovou rychlostí, že zboří některý z kuželů. Samozřejmě to vždy zopakujeme minimálně dvakrát, abychom si byli jistí, že jsme nepochybili my jakožto řidiči, ale opravdu auto.
Test zrychlení (z 0 na 100 km/h):
Na cílové rovince na autodromu v Sosnové se pak odehrává i v pořadí druhý test, tentokrát zaměřený na dynamiku. Pomocí speciálního zařízení Racelogic PerformanceBox s přijímačem GPS dokážeme s naprostou přesností změřit zrychlení auta z nuly na stovku.
Ostré kolo v Sosnové:
Čtvrtá zkouška testovaná auta prověří jak po stránce dynamiky, tak brzd, protože na ně čeká v Sosnové ještě ostré kolo na čas. Tento okruh sice není plnohodnotná závodní trať, na druhou stranu má technicky náročné zatáčky, ve kterých auta prověříme i v rozumné rychlosti.
Test reálné spotřeby:
Zkouška probíhá následovně - zapneme úsporný režim a vydáme se na okruh, který kombinuje dálnici, město a okresní cesty. Díky tomu dokážeme simulovat kombinovaný provoz a výsledná hodnota by se tak měla podobat výsledkům standardu WLTP.