Porovnali jsme Natural 95 a 100 na brzdě. Víme, jak vysokooktanový benzin zvýší výkon motoru

Složení paliv, která tankujeme u čerpacích stanic, je dneska velká věda. Přidávají se do nich totiž takzvaná aditiva, tedy látky zlepšující jejich vlastnosti. To je teorie. Televizní pořad Autosalon ale chtěl zjistit, jak to funguje v praxi. Jak nová aditiva zvyšují výkon v porovnání se staršími typy paliva. A jaký vliv má na výkon motoru jejich oktanové číslo.

Konkrétně jsme vyzkoušeli aktuální palivo Natural 95 a předchozí generaci téhož paliva. A také vysokooktanový Natural 100 současné a předchozí generace. Pohonné hmoty se totiž dají, stejně jako auta, označovat podle vývojových generací. „Společnosti, které mají pod kontrolou celý řetězec od těžby, přes rafinaci až po výrobu paliv, mají možnost paliva inovovat. Tedy hlavně tím, že se snaží zlepšovat přísady (aditiva), které se do pohonných hmot přidávají. Děje se tak zpravidla jednou za pět až šest let. Při jejich vývoji se využívají renomované laboratoře, které vlastnosti nových generací paliv testují a ověřují. Zjišťují například, o kolik více čistí motor, jaká je úspora paliva i emisí a podobně,“ vysvětluje Martin Pavlíček ze společnosti MOL.

Výsledky takových testů jsou ale pochopitelně „průmyslovým tajemstvím“ firem, které vyvíjejí a prodávají paliva. Proto jsme oslovili závodní tým Vančík Motorsport disponující motorovou brzdou s přeplňovaným závodním motorem Škoda Fabia R5 1,6 s výkonem 205 kilowatů (279 koní). Na tomto špičkovém zařízení jsme porovnali celkem čtyři vzorky paliva, abychom otestováním výkonu a točivého momentu změřili jejich zlepšení.

Test pochopitelně probíhal za stejných laboratorních podmínek pro všechna paliva. Tedy na předehřátém motoru s měřením výkonu a točivého momentu po pěti stech otáčkách. „Agregát jsme vždy zahřáli na provozní teplotu 75 stupňů, test probíhal ve spektru otáček od tří do sedmi tisíc, vždy po pěti stech otáčkách. Simulovali jsme plné sešlápnutí plynu,“ doplňuje specialista týmu Vančík Motorsport Tomáš Kolečkář.

Z testu vznikly výkonové křivky, které si můžete prohlédnout níže. Z nich vyplývá, že rozdíl mezi původní generací paliva a tou současnou u Naturalu 95 i 100 je zhruba jedno procento výkonu ve prospěch modernějšího složení. „Není to zanedbatelná hodnota. Pokud to přepočteme na výkon tohoto konkrétního motoru na motorové brzdě, je to posílení o bezmála tři koně. V praxi se to pak projeví snížením spotřeby i emisí při zachování stejné dynamiky jízdy," dodává Martin Kolečkář.

Aditiva ale mají vliv i na životnost motoru. „Jsou to látky, které zvyšují oktanové (benzin) nebo cetanové (nafta) číslo, zvyšují mazivost a zabraňují zvýšenému tření v motoru. Některé jejich aktivní molekuly si můžeme představit jako prací prášek. Je to aktivní část aditiva, která přilne k částicím, jež potřebujeme z motoru a jeho palivového systému dostat. Tím se motor čistí od usazenin, které snižují jeho životnost. A zároveň zabraňují tomu, aby se takové usazeniny při spalování tvořily,“ říká Martin Pavlíček.

Zajímalo nás ale také porovnání dvou aktuálních paliv Natural 95 a 100. Tedy jaké je reálné posílení výkonu u vysokooktanové stovky oproti nejvíce používanému benzinu. Tam už je nárůst výkonu výraznější: „Měření ukázalo na motorové brzdě u Naturalu 100 výkon vyšší zhruba o čtyři procenta. Takže na tomto testovacím motoru můžeme mluvit o posílení výkonu o víc než jedenáct koní,“ uzavírá výsledky testu Martin Kolečkář. I tady platí, že to při zachování stejné dynamiky jízdy přinese úsporu paliva. Nicméně s ohledem na vyšší cenu vysokooktanového paliva v tomto případě řidiči, kteří na to mají, ocení spíš navýšení výkonu při dynamické jízdě u aut se silnými motory.