Land Rover Defender OCTA je nejrychlejším a zároveň nejméně úsporným autem, co jsme zatím testovali

Na naší testovací dráze jsme vytáhli opravdu unikátní kousek. V Česku jich je jako šafránu, stojí bezmála pět milionů korun a má 635 koní. Že by nějaký sportovní vůz? Úplně vedle. My jsme na Sosnovou přijeli s terénním monstrem Land Rover Defender OCTA. Drsňák z Velké Británie má bezpochyby úctyhodné technické parametry a dokonce umí skákat. Jenže jak si poradil s našimi čtyřmi zatěžkávacími disciplínami?
Představení vozu
Pojmenování OCTA, v překladu „osmi“, odkazuje na tvar osmistěnu diamantu, nejtvrdší přirozeně se vyskytující látky na Zemi proslulé svou vzácností. A přesně to dokonale charakterizuje tuto nadupanou variantu Land Roveru Defender. Ten vychází z modelu 110, nicméně od běžné verze se výrazně liší.
Defender OCTA je o 28 mm vyšší a o 64 mm širší, což umožňuje úpravy pro jízdu do nejtvrdšího terénu. Světlá výška činí až 323 mm a brodivost se proti standardní verzi zvedla o 10 cm na rovný metr. Protichůdné požadavky na ultimativní sportovní jízdu na dálnici a zároveň možnost pohybu v nejdrsnějším terénu má umožnit podvozek se špičkovým pneumatickým odpružením 6D Dynamics a kontrolou náklonu karoserie v podélném i příčném směru.
A významné odlišnosti jsou i pod kapotou, kde si své místo našel benzinový osmiválec od BMW o objemu 4,4 litru s dvojitým přeplňováním. Vyvine maximální výkon až 635 koní, což mu umožňuje vystřelit z nuly na stovku za 3,8 sekundy - to z něj dělá nejrychlejší Defender všech dob. Spotřeba se podle údajů výrobce při běžné jízdě v průměru pohybuje lehce nad třináct litrů na sto kilometrů. Jaká je ale realita? Korespondují papírové hodnoty se skutečností? To jsme si vyzkoušeli.
Poznatky z testování
Je neuvěřitelné, jakou má Defender OCTA sílu. Motor od BMW za to umí skutečně vzít a jeho dynamika je přímo masivní. Zároveň v běžném provozu umí být až překvapivě kultivovaný a skvěle spolupracuje s automatickou převodovkou.
Avšak na závodním okruhu v Sosnové Defender nedokázal svůj potenciál prodat, jelikož kvůli zvýšenému podvozku do akce neustále zasahovala kontrola trakce a stability, která nejde u modelu OCTA vypnout. To znamená, že výsledný čas nebyl nijak oslnivý.
Naopak ve zrychlení z nuly na stovku se Land Rover předvedl ve vší parádě - zaznamenal rekordní čas 4,8 sekundy a dokonce porazil i veškeré elektromobily, které jsme doposud testovali.
Test spotřeby byl též rekordní, avšak v opačném slova smyslu. Defender OCTA objel náš stokilometrový testovací okruh s průměrnou spotřebou 11,6 l/100 km a překonal tak dosavadního největšího žrouta Audi SQ7.
Naměřené hodnoty
Disciplíny | Výsledky | Data od výrobce |
Losí test | 72 km/h | X |
Zrychlení 0-100 | 4,8 s | 4,0 s |
Rychlé kolo | 53,89 | X |
Spotřeba | 11,6 l/100 km | 13,0 l/100 km |
Podmínky na trati:
Na polygonu Autodromu Most bylo sucho a venkovní teplota se pohybovala okolo 13 stupňů Celsia. Vůz měl obuty celoroční pneumatiky.
Další informace o Mercedesu-Benz GLC.
Jak měříme?
Losí test:
Začíná se zpravidla losím testem, při kterém postupně zvyšujeme rychlost. Zprvu se tedy na cílové rovince na Autodromu Sosnová rozjedeme rychlostí 50 km/h a snažíme se projet třemi bránami vyznačenými pomocí kuželů. Jen pro zajímavost, brána z kuželů má vždy pouze tři metry na šířku, přičemž rozestup mezi jednotlivými branami je 13,5 metru.
Pokud zkoušené auto zvládne projet dráhou, aniž by skolilo jediný kužel, nájezdová rychlost se opět o 10 km/h navýší. Losí test končí ve chvíli, kdy auto do dráhy najede takovou rychlostí, že zboří některý z kuželů. Samozřejmě to vždy zopakujeme minimálně dvakrát, abychom si byli jistí, že jsme nepochybili my jakožto řidiči, ale opravdu auto.
Test zrychlení (z 0 na 100 km/h):
Na cílové rovince na autodromu v Sosnové se pak odehrává i v pořadí druhý test, tentokrát zaměřený na dynamiku. Pomocí speciálního zařízení Racelogic PerformanceBox s přijímačem GPS dokážeme s naprostou přesností změřit zrychlení auta z nuly na stovku.
Test reálné spotřeby:
Zkouška probíhá následovně - natankujeme plnou nádrž, zapneme úsporný režim a vydáme se na okruh, který kombinuje dálnici, město a okresní cesty. Díky tomu dokážeme simulovat kombinovaný provoz a výsledná hodnota by se tak měla podobat výsledkům standardu WLTP.