TREKKA jako předchůdce SUV modelů Škoda
Vůz TREKKA vznikl v polovině 60. let na míru novozélandskému trhu. Mladoboleslavská značka jím vyšla vstříc specifickým potřebám tamních zákazníků, kteří se s její produkcí poprvé seznámili prostřednictvím dovozu automobilů značky Laurin & Klement. Roku 1955 na ně navázaly automobily Škoda 1200, následované modely Škoda 440 a Octavia. Poptávka na novozélandském trhu rychle rostla, souběžně s tím ale sílila i ochranářská opatření tamní vlády. Z daňových a celních důvodů se proto v roce 1961 rozeběhl dovoz vozů v demontovaném stavu (CKD – completely knocked down). Kompletace probíhala u společnosti Motor Industries International v Otahuhu, působící od roku 1956 jako importér vozů Škoda.
Právě vysoká dovozní cla byla motivem vzniku vozu, jako šitého pro novozélandské farmáře, řemeslníky, lesníky a lovce. S využitím technických skupin modelu Octavia se podařilo vyvinout praktický a všestranný vůz TREKKA, díky lokální montáži a výrobě karoserie na míru odpadla závratná cla a bylo možné nabídnout bezkonkurenční poměr ceny a užitné hodnoty. Série návrhů a prototypů z let 1965-1966 byla výsledkem spolupráce britského designera George Taylora a specialistů automobilky Škoda. Zde hrál prim bývalý šéf vývoje karoserií v Mladé Boleslavi Josef Velebný, který se na Novém Zélandu zaměřil zejména na řešení řady praktických prvků při návrhu vozu i zavedení sériové výroby.
Podvozek z vozu Octavia Super
Pro vůz TREKKA byl z tehdejšího Československa dodávaný podvozek Škoda Octavia Super s rozvorem zkráceným ze standardních 2 389 mm na 2 165 mm, k solidní světlé výšce 190 mm přispívaly i pneumatiky 5,90 – 15. Za přední nápravou podélně uložený čtyřdobý čtyřválec OHV o zdvihovém objemu 1 221 cm3 poskytoval výkon 34 kW (47 k) při 4 500 1/min a točivý moment 87 N.m při 3 000 1/min. Navazovala na něj synchronizovaná čtyřstupňová převodovka. Velmi dobrou stoupavost a sílu vozidla v tahu umocnila instalace lehčího stálého převodu, na přání byl dodáván diferenciál s omezenou svorností Balanced Traction. Na méně kvalitních cestách a v lehčím terénu vynikly přednosti tuhého páteřového rámu podvozku s nezávislým zavěšením všech kol a zdařilá charakteristika odpružení, snižující opotřebení vozu při současném zvýšení komfortu pro posádku. Největší rychlost 105-110 km/h stejně jako spotřeba asi 11 l na 100 km plně odpovídaly potřebám zákazníků i charakteru vozidla a náročným provozním podmínkám.
Vozy TREKKA byly dlouhé 3 590 mm a široké 1 600 mm. Kromě výšky 1 785-2 040 mm se lišila také hmotnost samotného automobilu (920-980 kg) i jeho užitečná hmotnost (450-500 kg), zákazníci totiž mohli vybírat z pestré palety provedení. Kromě třídveřové verze se dvěma až osmi sedadly a střechou pevnou, stahovatelnou plátěnou či nasazovací z plastů, existovala také kombi STW a „plážový“ vůz pro volný čas.
Většina z téměř tří tisíc vozů TREKKA vyrobených v období 1966-1972 oslovila novozélandské zákazníky, velmi praktický, spolehlivý a v provozu nenáročný předchůdce vozů SUV ale zamířil i na exportní trhy jako byla Austrálie, Fidži, Samoa a Vietnam. Úspěch modelu TREKKA inspiroval vznik obdobně řešeného lehkého užitkového vozidla Skopak (Škoda-Pákistán), jehož v období 1970-1971 vzniklo asi 1 400 kusů.
