Systémy infotainmentu a jejich předchůdci autorádia prošly dramaticky rychlým vývojem. První autorádia se objevila v USA ve 20. letech minulého století. Nejprve jen experimentálně v několika kusech, ve větším množství je začal montovat do vozů kolem roku 1929 Paul Galvin, pozdější zakladatel firmy Motorola. V Evropě první autorádio představil předchůdce firmy Blaupunkt v roce 1932 na výstavě rozhlasové techniky v Berlíně. Neslo označení AS5 - AS byla zkratka pro Autosuper, číslo 5 vyjadřovalo počet lamp (lampy nebo-li elektronky byly v první třetině 20. století součástí veškeré elektroniky před vynálezem polovodičového tranzistoru). Zařízení vážilo 15 kilogramů, stálo jako třetina auta a šel k němu připojit i gramofon. Cesta k továrně montovaným audiosystémům ale byla ještě velmi dlouhá. První autorádio vestavěné do palubní desky s tlačítky pro předvolbu stanic uvedla na trh firma Decker v roce 1951, o dva roky později tatáž firma přišla s vylepšením automatického vyhledávání stanic. První tranzistorové rádio uvedl Philips v roce 1961. Tatáž firma umožnila v roce 1968 řidiči pustit si v autě audiokazetu. První digitální displej představil v roce 1979 Blaupunkt. Philips a Becker uvedli v roce 1985 první CD přehrávače do aut.
Do modelů značky Škoda, které přišly na trh před Favoritem, se rádia nedodávala přímo z výroby, instalace musela probíhat až po zakoupení vozu.
V modelu Favorit bylo autorádio mimořádným doplňkem, standardně se nedodávalo ani v tom nejvyšším stupni výbavy. Bylo buď za příplatek, nebo jako součást rozšířené výbavy tzv. speciálních akčních modelů. První takový přišel na trh v roce 1992, nesl název Komfort. Následovaly modely Marathon či Sport Line. Autorádia byla značky Blaupunkt a zasouvala se do „šuplíku“ v přístrojové desce. Proti krádeži začala být později vybavena buď kódovací ochranou nebo odnímatelným čelním panelem. Ve své podstatě se jednalo o standardní autorádia již vyvinutá firmou Blaupunkt s tím, že pro vozy Škoda převzala specifickou barvu podsvětlení a logo automobilky.
První specifické autorádio vyrobené podle požadavků značky Škoda bylo pro nový vůz Fabia, který byl představen ve Frankfurtu v září 1999. Od tohoto data se začala odvíjet samostatná skupina autorádií, navigací a celého komplexu infotainmentu pro vozy Škoda. První modelem, který nabídl připojení měniče na CD disky, byl model Octyviy v roce 2000. Changer na 6 CD disků byl umístěn v zavazadlovém prostoru.
Navigace se ve vozech Škoda poprvé objevila v roce 1998. Naplno se prosadila od roku 2001 v modelu Superb.
Dotykovou obrazovku je ve vozech Škoda možné mít od roku 2007. Tehdy dostal systém Columbus model Octavia, následovaný v roce 2008 druhou generací modelu Superb. Moderní a snadno ovladatelná dotyková obrazovka byla spojena s pevným diskem o kapacitě 30 GB pro rychlý přístup k datům.
V modelu Octavia se v roce 2013 poprvé ve voze mladoboleslavské značky setkali zákazníci s dotykovou obrazovkou se senzorem přiblížení či vícedotykovým ovládáním, mimo jiné s možností zvětšení/zmenšení měřítka mapy pomocí intuitivního gesta dvěma prsty. Skvělý poslech tehdy nabízel Sound System CANTON, podpořený nově navrženým odhlučněním kabiny.
Možnost jednoduchým způsobem propojit chytrý telefon s automobilem přinesl jako první model Fabia v roce 2014. Systém MirrorLink využíval obrazovku infotainment systému Bolero k zobrazování a obsluze vybraných aplikací běžících v chytrém telefonu. Kromě toho nabídla Fabia i rozhraní SmartGate: díky němu lze naopak určitá data vozu zobrazovat, ukládat a využívat pomocí speciálních aplikací na chytrém telefonu.
Třetí generace modelu Superb přinesla další premiéru. Zákazníci si mohli vybrat mezi čtyřmi novými infotainment systémy na bázi řady zařízení MIB (Modularer Infotainment-Baukasten - modulární stavebnice infotainment systémů) koncernu Volkswagen. Vrcholná verze Columbus poprvé disponovala na přání novým integrovaným vysokorychlostním internetovým připojením na bázi standardu LTE.
Dnes jsou ve vozech Škoda, jako například v modelu Karoq k dispozici kapacitní dotykové displeje. Nové mobilní on-line služby Škoda Connect jsou rozdělené do dvou kategorií: Infotainment Online sloužící pro informace a navigaci a služby Care Connect, které pomáhají při poruchách a v nouzi. Další on-line služby fungují prostřednictvím aplikace Škoda Connect App. S nimi lze vůz pomocí chytrého telefonu na dálku kontrolovat, konfigurovat a třeba také najít, kde jste ho zaparkovali.
