Budou muset mít elektrokola a osobní přepravníky povinné ručení?
O této iniciativě Evropské komise informovala před nedávnem Česká asociace pojišťoven. Podle současně navrhované úpravy by se tak povinnost povinného pojištění měla vztahovat také například na elektrokola, ale i další vozítka s elektrickým pohonem, Vyvstáví tak řada otázek, na které upozorňuje například Centrum dopravního výzkumu v.v.i. (CDV)
Elektrokola nepodléhají v České republice evidenci v Centrálním registru vozidel (CRV); pokud by došlo k přijetí výše zmiňovaného návrhu je tedy předpoklad, že by všechna elektrokola musela být evidována. Další otázkou je, jak bude případně řešeno povinné ručení pro stávající elektrokola (jak originální, tak přestavěná)? Elektrokola, elektrokoloběžky, segway, hoverboardy, kolonožky, gyroboardy, invalidní vozíky, elektroautíčka atd., bude také pro všechny tyto dopravní prostředky zavedena povinnost pravidelně navštěvovat STK? V případě evidence v CRV budou těmto dopravním prostředkům vystavovány registrační značky vozidel? A pak také jakým způsobem bude odvozena cena povinného ručení? Podle hmotnosti, ceny? Navíc technické parametry elektrokol jsou velmi podobné/téměř totožně - v důsledku jasně definované legislativy.
Cyklista a chodec by tedy měli mít povinné ručení?
Je obtížně představitelné, že jakýkoli motorový dopravní prostředek, který spadá „do režimu cyklisty nebo chodce“, bude podléhat registraci/evidenci, resp. bude pro něj zavedena povinnost mít sjednáno povinné ručení.
Elektrokolo je podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů stále „klasickým“ jízdním kolem. Musí však splňovat podmínky dané vyhláškou Ministerstva dopravy č. 341/2014 Sb. Zároveň musí splňovat podmínky normy ČSN EN 15194 + A1 Jízdní kola - Jízdní kola s pomocným elektrickým pohonem - Jízdní kola EPAC. Tato norma je určena pro typy jízdních kol s pomocným elektrickým pohonem a s maximálním trvalým jmenovitým výkonem 0,25 kW, přičemž výkon se postupně snižuje a nakonec se přeruší, jakmile vozidlo dosáhne rychlosti 25 km/h nebo dříve, jestliže cyklista přestane šlapat. Uvedená vyhláška pak mj. stanoví, že jízdní kolo může být vybaveno dodatečně pomocným motorkem, jestliže jeho výkon nepřesáhne 1 kW. V případě, že některé hodnoty přesahují stanovené limity, nejedná se dále o elektrokolo.
Kromě elektrokol, která spadají do režimu jízdních kol (a cyklista je tak řidičem nemotorového vozidla), se však na trhu v ČR v čím dál větší míře objevují i jiné dopravní prostředky poháněné elektřinou, které jsou často vybaveny samovyvažovacím zařízením - segway, hoverboard, kolonožka, gyroboard atp. V České republice patří osobní přepravníky se samovyvažovacím zařízením od roku 2016 pro účely pravidel silničního provozu do kategorie tzv. osobních technických prostředků, legislativní zkratkou nazývaných osobní přepravník. Na jejich uživatele se vztahují obdobná pravidla jako na osoby na lyžích nebo kolečkových bruslích, tedy v zásadě režim chodce.
Elektrokola jsou stále významnějšími účastníky dopravního provozu
Podíl prodejů elektrokol rok od roku roste, zdaleka se již nejedná o jednotky kusů. Ačkoli neexistují oficiální statistiky, odhaduje se, že každé třetí až páté kolo prodané na českém trhu je již vybaveno elektropohonem (ročně se tak jedná o řádově desetitisíce kusů). V sousedním Německu překročil prodej elektrokol v minulém roce 700 000 ks. A tak uvidíme, jak bude ze strany Evropské komise kauza povinného ručení pro tato "motorová vozidla" dále pokračovat.
