Automobilka L&K/Škoda vyráběla i letecké motory
S vývojem aviatiky je společnost Laurin & Klement/Škoda úzce spojena již od konce první dekády 20. století. Prvním leteckým nadšencem, který ve svém letadle vlastní konstrukce a výroby použil upravený automobilový motor L&K, byl český průkopník Metoděj Vlach, jeho létající aparát však byl schopný pouze krátkých skoků. Úspěšnější byl tehdejší šéfkonstruktér automobilky, ing. Otto Hieronimus, který od roku 1909 pracoval na vývoji prvního primárně leteckého motoru v Rakousko-Uhersku. V pátek 15. dubna 1910 v 17 hodin se Hieronimus stal prvním člověkem na území současné České republiky, který podnikl úspěšný let strojem těžším než vzduch. V letadle Bleriot poháněném motorem L&K typu EL, vyvinutým a vyrobeným v Mladé Boleslavi, se na chuchelském závodišti u Prahy udržel ve vzduchu 2 minuty a 26 sekund, během nichž překonal asi dvoukilometrovou vzdálenost. Motor L&K typu EL s hliníkovým blokem, čtyřmi litinovými válci a jejich plechovým opláštěním vznikl ve třech kusech. Výrobní kapacita společnosti Laurin & Klement byla totiž tehdy vytížena řadou tuzemských i zahraničních objednávek na úspěšná osobní i užitková vozidla populární značky L&K.
Snížený odbyt automobilů překlenula výroba leteckých motorů
Složité období druhé poloviny dvacátých let, kdy se vinou všeobecných hospodářských obtíží poválečné rekonstrukce dočasně snížil odbyt automobilů, dokázalo vedení společnosti Laurin & Klement operativně překlenout doplněním sortimentu o moderní letecké motory L&K-Lorraine-Dietrich. Díky licenci poskytnuté francouzskou automobilkou a leteckou továrnou Lorraine-Dietrich v roce 1924 se v Mladé Boleslavi vyráběly osmiválce o výkonu 400 koní a vrcholné dvanáctiválce, disponující 450 k. Silnější z jednotek je součástí expozice Škoda Muzea díky zápůjčce z Národního technického muzea v Praze.
Unikátní exponát z roku 1926 zaujme nejen svými impozantními rozměry a zdvihovým objemem 24,4 litru, ale také konstrukčním řešením s uspořádáním dvanácti válců do W, čili tří řad po čtyřech válcích. Nejvyššího trvalého výkonu 450 k (331 kW) agregát dosahuje při 1 850 otáčkách za minutu. Spotřeba dvanáctiválce byla udávána na 240 gramů paliva plus 12 gramů oleje na každého koně výkonu a hodinu provozu. O kvalitách licenčních motorů bylo přesvědčeno i československé Ministerstvo národní obrany, které v Mladé Boleslavi na sklonku roku 1926 objednalo padesátikusovou sérii monumentálních dvanáctiválců.
Letecké motory z Mladé Boleslavi se uplatnily například v tuzemských letounech Letov Š-12 a ŠB-16. Zájem o ně byl i daleko za hranicemi tehdejší Československé republiky, uskutečnil se export třeba do Litvy či Turecka. K nejpřesvědčivějším důkazům jejich vysoké úrovně patřil úspěšný dálkový let pplk. Jaroslava Skály, který se v roce 1927 s letounem Letov Š-16 vydal z Prahy až do Tokia.
