Pouze denní svícení dělá v mlze ze zadní části auta neviditelného ducha. Automatika nefunguje

Česko v posledních dnech trápila silná mlhová pokrývka, která na spoustě míst komplikovala dopravu a pohyb na pozemních komunikacích. Častým nešvarem řidičů bylo nerozsvícení mlhových světel za snížené viditelnosti. Ještě horší je ale používání pouze denních světel, při němž se auto stává zezadu v mlze neviditelné. Na druhou stranu, kdo mlhovkami svítí, aniž by byla mlha, tomu hrozí oprávněně pokuta. Kdy tedy jednotlivá světla používat, a kdy nikoliv?

Doby, kdy stačilo prostě jen nasednou do auta a nemuset přes den rozsvítit světla, jsou už dávno pryč. Povinnost mít zapnutá světla denního svícení i za bílého dne platí v České republice od 1. července 2006. Nesvítící auta na našich silnicích se stávají spíše raritou, a to i díky tomu, že většina nových automobilů je vybavena automatickým denním svícením i přepínáním světel. Majitelé starších vozidel nebo těch, které tuto funkci nemají, musejí však stále spoléhat sami na sebe. Ostatně ne všechna světla u nových aut jsou ovládaná automaticky. A pozor! Ne vždy automatika funguje.

Povinnost zvolit správná světla spadá na řidiče vozu, výmluvy typu „promiňte, mně světla zapíná samo auto, takže fakt nemohu za to, že nesvítím,“ před policisty neobstojí. Použití světlometů se řídí pravidly a předpisy, zejména pak zákonem č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Za jeho porušení hrozí blokové pokuty a v neposlední řadě i odnětí řidičského průkazu. Neosvětlené vozidlo ohrožuje zejména samotného řidiče a naopak to, které oslňuje, protijedoucí vozidlo.

V našem státě platí všeobecná povinnost nařizující celoroční svícení bez ohledu na denní dobu. Je tedy nutné svítit i v případě nesnížené viditelnosti. Stačí zapnout obrysová a potkávací světla současně, nebo aktivovat speciální světla určená pro denní svícení, která jsou zpravidla složená z LED diod a tvoří tak menší zátěž pro alternátor. Ta ale rozhodně nestačí, jakmile se dostanete do oblasti se sníženou viditelností (tunel, tma, mlha, šero, déšť nebo místo kde na rozsvícení světel upozorňuje zvláštní dopravní značka). V takovém případě je nutné přidat obrysová a potkávací světla.

Mějte také na mysli, že denní svícení osvětluje pouze přední část vozu, nikoliv tu zadní. Pokud se tedy sníží viditelnost, je nutné rozsvítit i obrysová a potkávací světla, aby se rozsvítila koncová světla vzadu. Některá auta si se situací umí poradit sama, a když se začne stmívat, automaticky denní svícení přepnou na standardní světlomety. V ostatních případech na to musí myslet řidič.

Řidiči svítící pouze denním svícením jsou nejnebezpečnější hlavně v mlze, jelikož zezadu jsou jejich vozy téměř neviditelné. Šofér za nimi si jich všimne až na poslední chvílí a problém je na světě. Aby k takovým situacím nedocházelo, jsou auta vybavena mlhovými světly, která svítí velmi zřetelně a dávají okolnímu provozu jasně najevo, že jste tu taky. Zatímco ta přední jsou spíše na bázi dobrovolnosti, ta zadní jsou povinností vždy za hustého deště, sněžení a nebo právě za mlhy.

Problém za mlhy nastává u automatických světlometů. Zatímco pro lidský zrak mlha fatálně snižuje viditelnost, senzory v autě to jako výrazné zhoršení světelných podmínek nevnímají. Takže automatické světlomety většinou v mlze automaticky potkávací a mlhová světla nezapnou a je to na řidiči. Bohužel si to spousta lidí neuvědomuje, a pak jsou z jejich aut zezadu neviditelní duchové.

Častým nešvarem na českých silnicích je i nadužívání mlhových světel. Mlhovky v jiných než stanovených situacích nepoužíváme, například v noci někdy dokážou oslnit více než dálková světla.

Právě správné používaní dálkových světel bývá často předmětem řady diskuzí. Jak to tedy je? Podle zákona nesmí řidič užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, nebo mohl-li by být oslněn řidič protijedoucího vozidla, řidič vozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu na pozemních komunikacích, strojvedoucí vlaku, řidič jiného drážního vozidla nebo řidič plavidla. Z toho vyplývá, že se smí používat výhradně za snížené viditelnosti, například za tmy, ale pouze tak, aby neoslňovala ostatní. Za jejich nesprávnou aktivaci hrozí i bloková pokuta.

Dálková světla pro některé řidiče představují formu komunikace. Mnozí určitě zažili situaci, kdy jedou v levém pruhu po dálnici, přičemž na zadek se nalepí rychlejší auto a začne blikat dálkovými světly. V tomto případě mu hrozí pokuta nejen za nedodržení bezpečného odstupu, ale i za nesprávné použití dálkových světel. Existují ale situace, kdy je „probliknutí“ dovoleno. Řidič může problikávání používat v případě hrozícího nebezpečí.