Auta musí útočit na řidiče, když pojede rychleji, rozhodla EU. Použijí vibrace i nesnesitelný zvuk

Vibrace do pedálů, obtěžující zvuk nebo dokonce slovní varování. Tím vším mají už příští rok nová auta prodávaná v Evropské unii odradit řidiče od toho, aby jeli rychleji, než je maximální povolená rychlost. Stojí to v regulaci EU 2019/2144 (kompletní dokument najdete zde), která stanoví, že všechny nové modely uvedené na trh po 6. červenci 2022 musí být vybaveny inteligentním asistentem rychlosti (ISA). Modely, které už uvedeny byly a budou se dál prodávat, musí dostat tuto výbavu nejpozději 7. července 2024.

Inteligentní asistent rychlosti má svým způsobem sloužit jako účinný omezovač. Využívá totiž kombinaci dat z GPS a čtečky dopravních značek, díky čemuž se snaží odhadnout, jakou rychlostí se v daném místě jede. Problém je, že ne vždy se mu to bude dařit. To ostatně dokazují už dnes prodávané vozy.

„Čtečky dopravních značek nejsou přesné. Existují situace, kdy se objevují fantomové hodnoty, nebo kdy systém přečte dopravní značku na zádi kamionu či na sjezdu z dálnice. To může dosvědčit skoro každý, kdo už má auto podobným systémem vybavené,“ upozorňuje na problém britský novinář Rory Reid ze serveru Autotrader. A dosvědčujeme to i my, kteří testujeme nové vozy pro pořad a web Autosalon.tv.

Řad nových aut dnes nabízí například možnost propojení adaptivního tempomatu právě se čtečkou dopravních značek. Díky tomu lze nastavit automatické zrychlování a brzdění podle rychlostních limitů. Systémy fungují třeba v 90 procentech případů dobře, nejsou ale připraveny na všechny situace, a tak mohou rychlost odečíst špatně. „Představte si například, kdyby Tesla Model S ve verzi Plaid odhadla v zóně třicítky rychlost třeba na 90. Zrychlila by okamžitě a nebezpečně,“ varuje Reid.

Právě kvůli nepřesnosti čtečky (i když bude doplněna o GPS), se dá očekávat, že asistent ISA bude řidiče sice při překročení rychlosti varovat obvykle správně, ale v řadě případů také falešně. Jakým způsobem bude řidiči cestu za volantem znepříjemňovat nechává Evropská unie částečně na samotných výrobcích.

Už u velmi starých aut šlo nastavit upozornění na překročení rychlosti, které si ale určil sám řidič. Šlo obvykle o jedno cinknutí. Moderní systém ale může varovat podobě obtěžujícím tónem, jako když se někdo z posádky nepřipoutá. Hlasitost může narůstat. Stejně tak je možné měnit i způsob varování, třeba od vibrací do pedálu, přes blikání v přístrojové desce až po nesnesitelný zvuk a vibrace ve volantu či sedadle. Auto může i hovořit. „Nakonec se stane, že na vás váš vlastní vůz bude křičet: Zpomal! Zpomal!,“ říká ironicky Reid, který patří mezi odpůrce tohoto řešení.

Není přitom sám. Evropská asociace automobilových výrobců (ACEA) se už k chystanému nařízení vyjádřila jasně: „Někteří akcionáři považují toto řešení jako neefektivní a hlavně otravné.“ Překvapivě se pak vyjádřila i Mezinárodní federace chodců (IFP), která existuje už od roku 1963, s tím, že: „Tento systém bude pro řidiče tak obtěžující, že ho jednoduše vypnou. Což regulace dovoluje.“

A mají pravdu. EU stanoví, že řidič může systém kdykoliv vypnout. Není ale jasné, zda se znovu aktivuje při opětovném nastartování podobně jako dnes stop-start ve většině aut nebo asistent pro jízdu v pruzích v některých modelech koncernu Volkswagen. Stejně tak bude platit, že pokud systém bude zapnutý a řidič vydrží určitý čas varování, vypne se také. Půjde tedy i o hru nervů, což hustém silničním provozu není právě ideální.

Vypnutím ale příběh otravné novinky rozhodně nekončí. Evropská unie totiž chce vědět, jak řidiči budou k asistentu ISA přistupovat. Regulace po výrobcích vyžaduje, aby orgány Evropské unie informovaly o tom, jakým způsobem se právě jejich systém snaží řidičům otravovat překračování maximální povolené rychlosti. Navíc mají EU poskytovat aktuální data o tom, jak řidiči na ISA reagují a kdy a jak často ho při jízdě vypínají. Zatím není zřejmé, jak se taková kvanta dat budou dostávat od řidičů přímo k Evropské unii. Možností je nejen stahování dat při servisní prohlídce, ale i jejich odesílání přes internet k výrobci a poté k EU.

K čemu pak EU tato data využije? To je jen na ní. Mohou posloužit pouze jako statistiky, stejně tak se ale mohou stát podkladem pro další zpřísňování. Pokud se bude evropským regulátorům zdát, že řidiči na varování systému ISA lidově řečeno kašlou, může EU přitvrdit. Další směrnicí pak třeba může stanovit to, že už asistent nebude možné vypnout nebo že se z pasivního vibračního a zvukového varování stane aktivní, které bude zasahovat do řízení.

Mimochodem, nejde zdaleka o první pokus v historii jak mluvit řidičům do rychlosti. V roce 1980 například americký úřad pro silniční bezpečnost (NHTSA) stanovil, že všechna nová auta mohou mít rychloměr cejchovaný maximálně do rychlosti 85 mil v hodině (136 km/h) se zvýrazněnou rychlostí 55 mil v hodině (88 km/h). Chtěl tak zvednou bezpečnost na silnicích. Vznikla tehdy bizarní auta, včetně Ferrari s tachometrem ukazujícím 85 mph a poté dlouhou červenou čáru jako u otáčkoměru. Jen 18 dní poté NHTSA nařízení zrušil s tím, že jde o neefektivní řešení.