Vyrazili jsme s Fordem Kuga do Alp. Je to tutovka, nebo se vyplatí počkat na nový?

Má nebo nemá cenu kupovat model, který pomalu odchází do důchodu? Mezi vozy SUV se to aktuálně týká Fordu Kuga. V dubnu se na českých silnicích objeví první kousky jeho nové generace, která bude mít moderní technologii mild-hybrid, (budou jí vybaveny všechny spalovací motory, kromě verze 1,5 Ecoboost) pomáhající snižovat spotřebu paliva. Dostane i plnohodnotný pluq-in hybrid s možností dobíjet auto ze zásuvky. V nabídce zůstane i dvoulitrový diesel. S novými technologiemi ale podle našich informací přijde i cenový nárůst. A to zhruba o 100 tisíc korun v porovnání se standardními (nikoli zvýhodněnými) cenami stávající generace.

Její výroba sice skončila, ale v České republice zbývá posledních pár set kusů. Kvůli přísnějším emisním normám od roku 2020 už jsou všechny zaregistrované. A každý dostal výrazně sníženou cenovku. Například nejlevnější verze s motorem 1,5 Ecoboost 88 kW se šestistupňovým manuálem se dá pořídit za 469 900 korun.

My jsme se ale rozhodli vyzkoušet před zimou variantu, která se hodí na zasněžené silnice i do městské džungle a zároveň bude i za pár let pořád reprezentativní. Sáhli jsme po dvoulitrovém dieselu (110 kW) ve „čtyřkolce“ a se šestistupňovým automatem. Pořídit se dá za necelých 680 tisíc korun v nejvyšší výbavové úrovni ST-Line Plus. Do zavazadlového prostoru s podprůměrným objemem 406 litrů jsme překvapivě bez problémů naložili lyžařské náčiní a bagáž na víkend a vyrazili směr Kitzbühel.

Cesta na Mnichov se kvůli hustému sněžení změnila v kluzkou testovací dráhu, kde se daly skvěle ověřit schopnosti pohonu 4x4 i bezpečnostních asistentů. Zatímco většina aut výrazně zpomalila a někde i zacpala německou dálnici, Kuga se na břečce chovala čitelně a umožňovala bezpečnou jízdu klidně nad 100 kilometrů v hodině. Podvozkem tedy zůstává stále „in“ včetně schopností nabídnout pohodlí posádce. I když na nastavování jízdních režimů můžete zapomenout.

Šestistupňový automat nabízí dvě polohy pro jízdu vpřed: D a S. Zatímco k déčku nemám žádné zásadní výhrady, esko je na můj vkus až příliš „vytočené“ a nervózní. Chápu, že jde o sportovní mód, ale všeho moc škodí...

Velikostí interiéru Kuga nepatří ke špičce. Ale platí, že se v ní budete cítit útulně. Vnitřní prostor je výrazně obestavěný mohutnými plasty, ale nikde vlastně nepřekážejí. Do dveří se vejde velká PET lahev, schránka před spolujezdcem moc prostoru nenabízí. Ale jinak se dá zpracování interiéru označit za poctivé. Verze ST-Line Plus navíc nabízí velmi pohodlná sportovní sedadla s vyhříváním.

Vždycky, když mám v ruce povedený diesel, zmocní se mě nostalgie a smutek, že naftové motory jsou pranýřovány. Stopadesátikoňové TDCi totiž zvládlo 1 240 kilometrů s lehkostí a s ohledem na složité povětrnostní podmínky i se zajímavou spotřebou 8,4 litru na 100 kilometrů. A to jsem si na sněhu v rakouských Alpách ještě trochu se čtyřkolkou zařádil a spotřebu ještě o nějakou tu desetinku posunul směrem nahoru.

Nová generace Kugy bude nepochybně mnohem stylovější a technologicky modernější. Ovšem v porovnání se zvýhodněnými odcházejícími modely o pár set tisíc dražší. Já osobně bych ty peníze raději ušetřil a desetkrát si za ně zajel do rakouských Alp se starší Kugou za zážitky. Jejich cena totiž nepadá a na rozdíl od aut rychle nezestárnou...