Tip na výlet: Podkrkonoší ukrývá jednu z nejkrásnějších přehrad Česka i unikátní otáčivou kopuli

Tentokrát jsme se s čistě elektrickým vozem Hyundai Ioniq 5 rozhodli objevovat krásy Podkrkonoší. Místní klikaté cesty poseté hlaďoučkým asfaltem nás nakonec dovedly až do samotného srdce této malebné oblasti. Kulturních zajímavostí a nejrůznějších kýčů panenské přírody zde najdeme nespočet, přesto tu dvě místa nad ostatními vyčnívají. O tom prvním se říká, že jde o nejkrásnější přehradu na území České republiky, zatímco o tom druhém se naopak s jistotou ví, že jde o nejvyšší bod zvlněné krajiny zvané Podkrkonoší. Na samotném vrcholku však na návštěvníky čeká mnohem více vyžití, než si myslí.

Celodenní výlet jsme započali v Praze, odkud jsme se vydali směr přehrada Les Království. Cesta trvá přibližně 1 hodinu 45 minut, měří 133 kilometrů a vede přes Mladou Boleslav, Jičín, Lázně Bělohrad, Třebihošť a Bílou Třemešnou. Odtud je to už jen pár kilometrů k samotné přehradě. Menší problém je s parkováním, které je sice stejně jako vstup zdarma, ale nemá žádný řád ani pravidla. Kdo najde, parkuje. Navíc počet míst není největší, naštěstí prohlídka vodní nádrže a přehrady nezabere příliš mnoho času, takže jak auta přijíždějí, tak zase rychle odjíždějí.

Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada Les Království jednou z nejkrásnějších v celé České republice. Podle názoru odborníků přehrada dokonale spojuje technické řešení s estetickou stránkou stavby. Mohutné vodní dílo totiž harmonizuje s nádhernou okolní přírodou a na návštěvníky působí romanticky. Není divu, vždyť její mostní konstrukce byla provedena v romantizujícím pseudogotickém duchu. V roce 1964 byla přehrada prohlášena národní technickou památkou.

Podnětem pro výstavbu přehrady byla katastrofální povodeň v červenci 1897. Pro vypouštění vody z nádrže slouží pět spodních výpustí. Sluší se dodat, že nádrž má celkový objem 7261 tisíc m3. Samotná přehrada měří 218 metrů na délku, 7,2 metru na šířku a 32,7 metrů na výšku (ode dna). Její dominantou jsou pak bezpochyby mohutné kamenné brány s věžičkami. Tohle místo je jedním slovem hypnotizující a rozhodně stojí za návštěvu. Po prohlídce přehrady i vodní nádrže můžete vyrazit třeba na procházku po malebném okolí, které je doslova prošpikované voňavými lesy a čerstvou přírodou.

Naší druhou zastávkou v honbě za krásami Podkrkonoší byla Raisova chata s unikátní otočnou kopulí jako prosklenou vyhlídkou na vrcholu Zvičiny. Tohle místo je od přehrady vzdálené přibližně dvacet minut (asi 13 kilometrů) a nabízí dechberoucí panoramata na zvlněnou krajinu i spousty dalšího vyžití. Do královédvorského údolí shlíží Zvičina z výšky 671 metrů a je tak nejvyšším kopcem 17 kilometrů dlouhého horského hřbetu. Působivější než výška absolutní je výška relativní. O 300 metrů převyšuje Dvůr Králové nad Labem a o 330 metrů Miletínskou kotlinu. Zvičina byla cílem srazů, poutí a dodnes patří k nejčastějším místům výletů na Královédvorsku.

První stavbou, která na nejvyšším místě Podkrkonoší stála, byl ranně barokní kostelík postavený roku 1706 Ferdinandem Kotulinským, majitelem panství. Se stavbou hostince roku 1891 se Zvičina stala ještě populárnějším místem. Vysněné rozhledny se čeští turisté dočkali až roku 1925. Tehdy byla nad střechou Raisovy chaty zřízena věž s otáčivou prosklenou vyhlídkovou nástavbou.

Pro ještě lepší požitek z výhledu byl na pozorovatelnu instalován velký astronomický dalekohled se stonásobným zvětšením. V průběhu let chata chátrala a po revoluci se musela uzavřít. Dnes je manuálně otáčivá kupole stejně jako samotná chata opět v provozu. Kvůli přerostlému lesu se sice už nelze kochat pohledem na Krkonoše, výhled je zde přesto nádherný. Zahrnuje Kunětickou horu, Železné hory, Říp, Milešovku, Bezděz, Lužické a Jizerské hory. Kromě chaty jsou také na Zvičině dva vysílače. Vstup do rozhledy stojí 15 Kč pro dítě a 20 Kč pro dospělého.

Díky současnému provozovateli Tomáši Stuchlíkovi se Raisova chata i její okolí znovu probouzí k životu. Díky němu je možné se v chatě dobře najíst, popít pivo, mlsat lahodný dezert nebo se jen prostě usadit v teple a kochat se historickou stavbou. Kdo by chtěl raději dýchat čerstvý vzduch, pro něj je venku připravený kiosek s občerstvením, lavičkami a jídelními stoly. Nechybí ani držák na kola! Absolutní novinkou jsou čtyři nové přilehlé sjezdovky, které zde nechal vystavět právě pan Stuchlík. Bohužel mu ale nepřeje počasí, i přes velkou snahu nebylo prozatím možné vleky spustit.

Každopádně jakmile začne jen trochu mrznout, rozjede provozovatel svá zasněžovací děla, rolby a sjezdovky uvede do provozu. Celodenní skipas by měl dle jeho předpokladů stát zhruba 600 Kč. K dispozici budou dvě malé sjezdovky, dvě větší a dokonce i malý bufet. „První zasněžovací pokus provedeme již tuto neděli, pokud bude vše probíhat podle plánu, mohly by se během příštího týdne rozjet první vleky," uvedl provozovatel Raisovy chaty, Tomáš Stuchlík.

Letní měsíce lákají na vrchol Zvičiny pro změnu cyklisty, kteří se zde po náročném výšlapu odměňují nějakým tím občerstvením a úchvatným výhledem na okolí. Nejvyšší místo Podkrkonoší je také ideálním místem pro paragliding. Prudké kopce bez stromů a dalších porostů dávají nadšencům do tohoto adrenalinového sportu možnost jednoduše vzlétnout. Dole na ně zase čekají rovné louky pro hladké přistání. V minulosti tady bylo i první plachtařské letiště.

Cesta zpět do Prahy zabere kolem dvou hodin (je to asi 131 km), pokud zbyde čas, doporučujeme ještě zavítat na hrad Pecka, který leží přímo na zpáteční trase do hlavního města. Je jediným interiérově zpřístupněným památkovým objektem v celém regionu středního Podkrkonoší a Krkonoš. Láká nejen krásnou okolní krajinou s jedinečnými výhledy na hřebeny Krkonoš, ale i dvěma prohlídkovými okruhy zaměřenými na vlastní, autentickou historii hradu a městečka Pecka.

Na závěr jedna dobrá zpráva pro majitelé elektromobilů. S Hyundai Ioniq 5 jsme nemuseli za celou cestu ani jednou dobíjet, přičemž nám v Praze zbylo ještě dostatek energie na popojíždění. Chce to samozřejmě lehkou nohu na plynu, nám se podařilo jezdit za 22,5 kWh/100 km, což je na vůz těchto rozměrů a parametrů úctyhodný výkon. Kdo by přeci jen nabíjet potřeboval, doporučujeme stanice v Mladé Boleslavi. Dobíječek je tu hned několik.