Testy
Test nového BMW 440i očima tří odlišných řidičů: Diskutuje se o vzhledu, jezdí bez diskuzí geniálně
Bobr, králík, nebo veverka? Říkejte mu, jak chcete, v první zatáčce projeté pod plynem zapomenete
31.10.2020 08:02
3
Bart (21 let): S touhle čtyřkolku se dá i driftovat a zvládne to každý amatér
Zdroj: Autosalon.tv
I přes to, že zrovna nesouzním s designovým směrem nového BMW řady 4, smekám před jízdními schopnostmi vozu, které jsou vyladěné k dokonalosti. První svezení za volantem aktuálně nejvýkonnějšího provedení M440i ve mne vzbudilo explozi nadšení a radosti. Tohle se opravdu povedlo!
Automobily z dílny BMW dříve doslova sálaly agresivitou, sexappealem a tvrďáckým charakterem. Dva roky nazpět se však něco změnilo a z výrobních linek v Mnichově začala sjíždět roztomilá zvířátka z dětských obrázkových knížek. Důkazem je i nejnovější “čtyřka“, jenž místo rozzuřené býčí hlavy dostala masku veverky s obřími zuby uprostřed. Celková vizáž karoserie působí trochu zmatečně a je vidět, že designeři od začátku tahali za špatný konec provazu.
V interiéru už BMW vsadilo na jistotu a nepouštělo se do žádných revolučních změn. Jak jsme již zvyklí, dominují zde luxusní materiály, nejmodernější technologie a překrásně zpracované dekory. V námi zkoušeném exempláři mne uchvátila M sportovní sedadla s výrazným bočním vedením. Perfektně svírala tělo v ostrých zákrutách a byla dokonce komfortní. Už tradičně potom musím vyzdvihnout kožený multifunkční volant se širokým věncem. Právem patří mezi ty nejlepší na trhu.
A teď už k tomu nejdůležitějšímu. Pod kapotou německého sportovce bije dvakrát přeplňovaný řadový šestiválec o objemu 3 litrů, jenž produkuje 374 koňských sil a 500 newtonmetrů točivého momentu. Papírové hodnoty však zdaleka neodpovídají realitě. A to v dobrém slova smyslu. BMW M440i svou dynamikou doslova trhá asfalt ze silnice. Sešlápnutí akcelerátoru na podlahu připomíná výstřel ze samopalu, odstředivá síla totiž zarazí tělo i hlavu hluboko do sedadla.
Vůz má chuť zrychlovat i z vysokých dálničních rychlostí a elektronicky omezených 250 km/h v mžiku slupne jako malinu. Za raketovou dynamikou stojí především upravený systém TwinPower Turbo, který do motoru tlačí ještě více vzduchu, než kdy předtím. Vylepšené je také mild-hybridní ústrojí, jenž generuje a ukládá mnohem více původně kinetické energie. Tato energie se pak používá nejen k napájení elektrických systémů auta, ale také ke zmenšení zatížení spalovacího agregátu a zvýšení jeho výkonu.
Nevšední zážitek za volantem umocňuje skoro až závodní zvuk motoru, vycházející skrze dvě koncovky výfukové soustavy, a osmistupňová automatická převodovka Steptronic Sport, která sázela jeden kvalt za druhým během několika milisekund. Běžné převodovky auto zpomalují, tahle spíše hnala vůz kupředu.
Konstruktéři také zásadně zamakali na sportovním podvozku, který je teď vyladěn k dokonalosti. Jednotlivé zatáčky zvládalo BMW M440i s absolutní lehkostí a jistotou. Odlepit jej od vozovky vyžadovalo nelidské zacházení, jelikož auto v serpentinách drželo jako přibité kladivem. Pokud však došlo k deaktivaci stabilizačního systému, stalo se auto neskutečně hravým náčiním. Inteligentní pohon všech čtyř kol xDrive totiž umí přenést všechen výkon pouze na zadní nápravu. To se pak dějí věci! Driftovat s novou “čtyřkou“ ale zvládne i úplný amatér, stačí nevypínat stabilizační asistent úplně, ale jen ho zvolit do omezené funkčnosti. Potom už stačí dát jen více plynu, odlepit zadek od vozovky a automobil už sám pohlídá, aby nedošlo k trapnému přetočení.
BMW M440i kombinuje vše, co řidič od sportovního vozu očekává. Parádně naladěný podvozek, výkonný motor, tuhé řízení, ostré brzdy a dokonalou převodovku. K tomu ještě závodní sedadla s výrazným bočním vedením a perfektní volant. To všechno je záruka nezapomenutelného zážitku z jízdy, což je přesně cílem oddílu BMW M.
Automobily z dílny BMW dříve doslova sálaly agresivitou, sexappealem a tvrďáckým charakterem. Dva roky nazpět se však něco změnilo a z výrobních linek v Mnichově začala sjíždět roztomilá zvířátka z dětských obrázkových knížek. Důkazem je i nejnovější “čtyřka“, jenž místo rozzuřené býčí hlavy dostala masku veverky s obřími zuby uprostřed. Celková vizáž karoserie působí trochu zmatečně a je vidět, že designeři od začátku tahali za špatný konec provazu.
V interiéru už BMW vsadilo na jistotu a nepouštělo se do žádných revolučních změn. Jak jsme již zvyklí, dominují zde luxusní materiály, nejmodernější technologie a překrásně zpracované dekory. V námi zkoušeném exempláři mne uchvátila M sportovní sedadla s výrazným bočním vedením. Perfektně svírala tělo v ostrých zákrutách a byla dokonce komfortní. Už tradičně potom musím vyzdvihnout kožený multifunkční volant se širokým věncem. Právem patří mezi ty nejlepší na trhu.
A teď už k tomu nejdůležitějšímu. Pod kapotou německého sportovce bije dvakrát přeplňovaný řadový šestiválec o objemu 3 litrů, jenž produkuje 374 koňských sil a 500 newtonmetrů točivého momentu. Papírové hodnoty však zdaleka neodpovídají realitě. A to v dobrém slova smyslu. BMW M440i svou dynamikou doslova trhá asfalt ze silnice. Sešlápnutí akcelerátoru na podlahu připomíná výstřel ze samopalu, odstředivá síla totiž zarazí tělo i hlavu hluboko do sedadla.
Vůz má chuť zrychlovat i z vysokých dálničních rychlostí a elektronicky omezených 250 km/h v mžiku slupne jako malinu. Za raketovou dynamikou stojí především upravený systém TwinPower Turbo, který do motoru tlačí ještě více vzduchu, než kdy předtím. Vylepšené je také mild-hybridní ústrojí, jenž generuje a ukládá mnohem více původně kinetické energie. Tato energie se pak používá nejen k napájení elektrických systémů auta, ale také ke zmenšení zatížení spalovacího agregátu a zvýšení jeho výkonu.
Nevšední zážitek za volantem umocňuje skoro až závodní zvuk motoru, vycházející skrze dvě koncovky výfukové soustavy, a osmistupňová automatická převodovka Steptronic Sport, která sázela jeden kvalt za druhým během několika milisekund. Běžné převodovky auto zpomalují, tahle spíše hnala vůz kupředu.
Konstruktéři také zásadně zamakali na sportovním podvozku, který je teď vyladěn k dokonalosti. Jednotlivé zatáčky zvládalo BMW M440i s absolutní lehkostí a jistotou. Odlepit jej od vozovky vyžadovalo nelidské zacházení, jelikož auto v serpentinách drželo jako přibité kladivem. Pokud však došlo k deaktivaci stabilizačního systému, stalo se auto neskutečně hravým náčiním. Inteligentní pohon všech čtyř kol xDrive totiž umí přenést všechen výkon pouze na zadní nápravu. To se pak dějí věci! Driftovat s novou “čtyřkou“ ale zvládne i úplný amatér, stačí nevypínat stabilizační asistent úplně, ale jen ho zvolit do omezené funkčnosti. Potom už stačí dát jen více plynu, odlepit zadek od vozovky a automobil už sám pohlídá, aby nedošlo k trapnému přetočení.
BMW M440i kombinuje vše, co řidič od sportovního vozu očekává. Parádně naladěný podvozek, výkonný motor, tuhé řízení, ostré brzdy a dokonalou převodovku. K tomu ještě závodní sedadla s výrazným bočním vedením a perfektní volant. To všechno je záruka nezapomenutelného zážitku z jízdy, což je přesně cílem oddílu BMW M.
Edgar (31): Stabilita, hravost a hbitost do každé zatáčky
Zdroj: Bart Běhal
Popsat takový vůz bude docela oříšek a na něm by si příď vozu jistě ráda smlsla. Jiné přirovnání než králík či veverka jsem pro nové BMW 4 Coupé zprvu neměl, obzvláště pokud bylo v bílé barvě. My jsme měli v tmavě modré metalíze, kde maska opticky tolik nevyčnívá. Pošklebovat se ovšem zevnějšku není na místě. Na pohled roztomilé zvířátko v sobě totiž ukrývá srdce bestie, silničního lovce, i přesto, že to není ryzí „eMko“.
Do rukou se nám dostala verze M440i xDrive s úctyhodným výkonem 275 kW a točivým momentem 500 Nm. Pojí se pouze s automatickou 8stupňovou převodovkou, která fungovala naprosto skvěle. Dovolím si tvrdit, že automat od německé automobilky patří k těm nejlepším. Už samotný zvukový projev přeplňovaného šestiválce mi dal jasně najevo, s kým mám tu čest a jak na hony daleko se prvotní dojem liší od skutečnosti. Mám takový pocit, že v podzemní garáži to pochopil každý. Raději už vyjedeme.
Ideální pozici za volantem jsem našel na první dobrou a další plus následoval v podobě pohodlných, i když poněkud tužších sedadel s výraznými bočnicemi, které skvěle držely tělo v zatáčkách. Zadní sedadla sice nejsou tak dobře tvarovaná, ale na normální ježdění bohatě postačí.
Volant je stejně jako u ostatních modelů značky silnější, v zásadě to ovšem ničemu nevadí. Dobře se drží a bez vůle ve středové pozici nabízí optimální manévrování ve městě i mimo něj. Řízení je ostřejší, což vzhledem k testované verzi a mým preferencím chválím, po zkušenosti v zatáčkách i podtrhuji.
Pochvalu také zaslouží příkladné odhlučnění kabiny, kam se ani při vyšší rychlosti aerodynamický hluk neodvážil. Prostorem se linulo pouze příjemné pobublávání zážehového třílitru. K interiéru mám jen jednu výtku. Nenabízí nic nového, ničím nepřekvapí.
To se ovšem nedá říct o jízdních vlastnostech. Málokteré auto dokáže promítnout stabilitu, hravost a hbitost do každé zatáčky, to vše s lehkostí a mimořádnou porcí bezpečnosti. Byl jsem příjemně překvapen, s jakým nadšením se vrhá 4 Coupé do každé zákruty. Nestalo se mi ani jednou, že bych měl pocit ztráty kontroly nad vozem, naopak se vždy choval čitelně, a to i ve sportovním módu s omezenou kontrolou trakce. V tomto režimu je podvozek včetně řízení tužší, zintenzivní se reakce na plynový pedál a dovolí si trochu hodit zádí. Rozdíl oproti módu Comfort je více než znatelný. Z elegantního manažerského vozu se tak stává konkurenci lovící dravec.
Vyznavači klidné jízdy si na své přijdou také. Variabilní nastavení podvozku nabízí velmi komfortní svezení i na nerovných silnicích bez ztráty na radosti z řízení. Ve městě jsem toto nastavení ocenil více, než ladění připomínající nadopovaného sportovce před zahájením závodu.
Není pochyb, že BMW vytvořilo povedené kupé oslovující širší spektrum řidičů, ovšem ne každý si jej může dovolit. V základu stojí verze M440i xDrive 1 670 500 Kč, k tomu nám přihodili nějaké pakety interiéru a exteriéru a výsledná částka přesáhla dva miliony korun. Za mě to ale stálo za to.
Do rukou se nám dostala verze M440i xDrive s úctyhodným výkonem 275 kW a točivým momentem 500 Nm. Pojí se pouze s automatickou 8stupňovou převodovkou, která fungovala naprosto skvěle. Dovolím si tvrdit, že automat od německé automobilky patří k těm nejlepším. Už samotný zvukový projev přeplňovaného šestiválce mi dal jasně najevo, s kým mám tu čest a jak na hony daleko se prvotní dojem liší od skutečnosti. Mám takový pocit, že v podzemní garáži to pochopil každý. Raději už vyjedeme.
Ideální pozici za volantem jsem našel na první dobrou a další plus následoval v podobě pohodlných, i když poněkud tužších sedadel s výraznými bočnicemi, které skvěle držely tělo v zatáčkách. Zadní sedadla sice nejsou tak dobře tvarovaná, ale na normální ježdění bohatě postačí.
Volant je stejně jako u ostatních modelů značky silnější, v zásadě to ovšem ničemu nevadí. Dobře se drží a bez vůle ve středové pozici nabízí optimální manévrování ve městě i mimo něj. Řízení je ostřejší, což vzhledem k testované verzi a mým preferencím chválím, po zkušenosti v zatáčkách i podtrhuji.
Pochvalu také zaslouží příkladné odhlučnění kabiny, kam se ani při vyšší rychlosti aerodynamický hluk neodvážil. Prostorem se linulo pouze příjemné pobublávání zážehového třílitru. K interiéru mám jen jednu výtku. Nenabízí nic nového, ničím nepřekvapí.
To se ovšem nedá říct o jízdních vlastnostech. Málokteré auto dokáže promítnout stabilitu, hravost a hbitost do každé zatáčky, to vše s lehkostí a mimořádnou porcí bezpečnosti. Byl jsem příjemně překvapen, s jakým nadšením se vrhá 4 Coupé do každé zákruty. Nestalo se mi ani jednou, že bych měl pocit ztráty kontroly nad vozem, naopak se vždy choval čitelně, a to i ve sportovním módu s omezenou kontrolou trakce. V tomto režimu je podvozek včetně řízení tužší, zintenzivní se reakce na plynový pedál a dovolí si trochu hodit zádí. Rozdíl oproti módu Comfort je více než znatelný. Z elegantního manažerského vozu se tak stává konkurenci lovící dravec.
Vyznavači klidné jízdy si na své přijdou také. Variabilní nastavení podvozku nabízí velmi komfortní svezení i na nerovných silnicích bez ztráty na radosti z řízení. Ve městě jsem toto nastavení ocenil více, než ladění připomínající nadopovaného sportovce před zahájením závodu.
Není pochyb, že BMW vytvořilo povedené kupé oslovující širší spektrum řidičů, ovšem ne každý si jej může dovolit. V základu stojí verze M440i xDrive 1 670 500 Kč, k tomu nám přihodili nějaké pakety interiéru a exteriéru a výsledná částka přesáhla dva miliony korun. Za mě to ale stálo za to.
Ondřej (46 let): Žádné jiné auto nedokáže takhle spojit ostrého závoďáka s pohodlným výleťákem
Zdroj: Bart Běhal
Staromilci tvrdí, že nejlepší auta už se vyráběla. Není to pravda. V poslední době jsem testoval spoustu vozů, o kterých můžu s čistým svědomím tvrdit, že jsou nejlepší za těch více než 25 let, co tuhle práci dělám. A patří mezi ně i BMW 440i xDrive Coupé.
V žádném autě jsem totiž nezažil tak nekompromisní spojení sportovnosti a komfortu. Samozřejmě, nelze ho mít úplně najednou, je nutné auto přenastavit několika zásahy do relativně přehledného palubního menu. V jednom okamžiku můžete létat zatáčkami na závodním okruhu a atakovat rekordy trati pro kategorii kupátek střední třídy, nebo divoce driftovat. Během pár vteřin máte pohodlné auto do městské džungle, které bez kopnutí do zadku tlumí zpomalovací prahy nebo série výmolů. Snad jen hluboké díry, do kterých spadne jen jedno kolo, nebo hodně propadlé kanály nedokázalo testované auto odfiltrovat. Ještě by to chtělo podotknout, že jsme jezdili na sportovním rozměru pneumatik 225/40 R19.
I v těch nejsportovnějších pasážích, v režimu Sport Plus s vypnutou stabilizací, ve chvíli, kdy auto házelo zadkem v serpentinách na zvlněném asfaltu, jsem rozhodně neměl z povozku pocit něčeho kamenného a vytloukacího. Naopak, vnímal jsem neuvěřitelnou elasticitu a přilnavost. Přesto se ani na chvíli neztrácel pocit dokonalé kontroly nad vozem a možnosti bleskově reagovat na smyk zadních kol. Za to patří díky i naprosto neuvěřitelnému řízení, které opět kombinuje zvodní ostrost s dokonalým komfortem a plynulostí. Nikdy bych dříve neřekl, že je možné tyhle dvě protichůdné věci téměř bez kompromisů spojit.
Dokonalý komfort a skvělé odhlučnění kabiny způsobily, že jsem měl takový pocit... Nevím jestli to u tak lehkého auta s téměř 400 koňmi pod kapotou vůbec napsat... Ale ano, měl jsem pocit nedostatečné dynamiky. Samozřejmě, pohled na rychloměr, nebo na auta, která při předjížděcím manévru a plynu sešlápnutém na podlahu zůstala v zadních zrcátkách, než bys řekl "iks drajv" a vypadala, že na silnici stojí, dokazují pravý opak. Ale za volantem jsem si pořád říkal, že bych klidně jel rychleji. A to i ve chvílích, kdy se rychloměr dostával do omezovače.
Jak už jsem psal, s tímhle autem se dá jezdit i naprosto relaxačně, s rozumnou spotřebou a v zimě na sněhu díky chytrému pohonu všech kol i velmi bezpečně. Pro takový styl jízdy se budu hodit informace, že na osmičku při 90 km/h šestiválec tichounce duní v přibližně 1250 otáčkách za minutu. Na dálnici se při 130 km/h se otáčky zvýší na necelé dva tisíce. Ano, asi se s autem dá jezdit relativně úsporně, ale po mém testu palubní počítač ukázal 14 l benzinu na 100 km. Na to, jak jsem auto testoval, skvělá hodnota.
Kdo by si nové BMW řady 4 v testovaném provedení měl koupit? Ideálně bohatí samotáři, nebo dobře zajištění muži, kteří buď vůbec nechtějí rodinu, nebo jim už děti vyrostly a žijí jen v páru. A nebo ti s rodinou, kteří mají dost peněz na to si pořídit druhé, třetí, páté auto pro radost.
A kdo by si ho rozhodně koupit neměl? Muži, které ovládá jejich ego. V tomhle autě to ale nebudou mít vůbec jednoduché ani zkušení jógíni. Snadno dává řidiči pocit, že je pánem světa, který jezdí úplně jinou ligu než všichni statní na silnici, k tomu má vše pod kontrolou, a ještě se královsky baví. Doporučuji sedat za volant až po dlouhé meditaci, jinak se budete divit, jaké z vás může být hovado.
V žádném autě jsem totiž nezažil tak nekompromisní spojení sportovnosti a komfortu. Samozřejmě, nelze ho mít úplně najednou, je nutné auto přenastavit několika zásahy do relativně přehledného palubního menu. V jednom okamžiku můžete létat zatáčkami na závodním okruhu a atakovat rekordy trati pro kategorii kupátek střední třídy, nebo divoce driftovat. Během pár vteřin máte pohodlné auto do městské džungle, které bez kopnutí do zadku tlumí zpomalovací prahy nebo série výmolů. Snad jen hluboké díry, do kterých spadne jen jedno kolo, nebo hodně propadlé kanály nedokázalo testované auto odfiltrovat. Ještě by to chtělo podotknout, že jsme jezdili na sportovním rozměru pneumatik 225/40 R19.
I v těch nejsportovnějších pasážích, v režimu Sport Plus s vypnutou stabilizací, ve chvíli, kdy auto házelo zadkem v serpentinách na zvlněném asfaltu, jsem rozhodně neměl z povozku pocit něčeho kamenného a vytloukacího. Naopak, vnímal jsem neuvěřitelnou elasticitu a přilnavost. Přesto se ani na chvíli neztrácel pocit dokonalé kontroly nad vozem a možnosti bleskově reagovat na smyk zadních kol. Za to patří díky i naprosto neuvěřitelnému řízení, které opět kombinuje zvodní ostrost s dokonalým komfortem a plynulostí. Nikdy bych dříve neřekl, že je možné tyhle dvě protichůdné věci téměř bez kompromisů spojit.
Dokonalý komfort a skvělé odhlučnění kabiny způsobily, že jsem měl takový pocit... Nevím jestli to u tak lehkého auta s téměř 400 koňmi pod kapotou vůbec napsat... Ale ano, měl jsem pocit nedostatečné dynamiky. Samozřejmě, pohled na rychloměr, nebo na auta, která při předjížděcím manévru a plynu sešlápnutém na podlahu zůstala v zadních zrcátkách, než bys řekl "iks drajv" a vypadala, že na silnici stojí, dokazují pravý opak. Ale za volantem jsem si pořád říkal, že bych klidně jel rychleji. A to i ve chvílích, kdy se rychloměr dostával do omezovače.
Jak už jsem psal, s tímhle autem se dá jezdit i naprosto relaxačně, s rozumnou spotřebou a v zimě na sněhu díky chytrému pohonu všech kol i velmi bezpečně. Pro takový styl jízdy se budu hodit informace, že na osmičku při 90 km/h šestiválec tichounce duní v přibližně 1250 otáčkách za minutu. Na dálnici se při 130 km/h se otáčky zvýší na necelé dva tisíce. Ano, asi se s autem dá jezdit relativně úsporně, ale po mém testu palubní počítač ukázal 14 l benzinu na 100 km. Na to, jak jsem auto testoval, skvělá hodnota.
Kdo by si nové BMW řady 4 v testovaném provedení měl koupit? Ideálně bohatí samotáři, nebo dobře zajištění muži, kteří buď vůbec nechtějí rodinu, nebo jim už děti vyrostly a žijí jen v páru. A nebo ti s rodinou, kteří mají dost peněz na to si pořídit druhé, třetí, páté auto pro radost.
A kdo by si ho rozhodně koupit neměl? Muži, které ovládá jejich ego. V tomhle autě to ale nebudou mít vůbec jednoduché ani zkušení jógíni. Snadno dává řidiči pocit, že je pánem světa, který jezdí úplně jinou ligu než všichni statní na silnici, k tomu má vše pod kontrolou, a ještě se královsky baví. Doporučuji sedat za volant až po dlouhé meditaci, jinak se budete divit, jaké z vás může být hovado.
