Osmiválcový jaguar i 20 let starý mercedes. Toto jsou nejlepší auta, která jsme letos řídili

Za mě to je hodně vyrovnaný souboj mezi elektrickým Hyundaiem Ioniq 6, se kterým jsme na jaře s Honzou Říhou projeli rekordních 15 evropských zemí během 24 hodin, novým a takřka dokonalým Audi SQ8 testovaným na podzim v nádherném okolí Kapského města a bestiálním BMW M3 Touring zkoušeným v létě na českých okreskách. Samotného mě to překvapuje, ale nejlepší auto poměrem cena/dojem z jízdy/celkový zážitek je za mě při znovupřehrání všech vzpomínek ten aerodynamický hyundai.

Mým letošním největším překvapením byl test Toyoty Prius Plug-in Hybrid (5. generace). Čekal jsem totiž hlavně ekologické auto. Ale dostal jsem do ruky spíš sportovní designovou káru, která navíc ještě umí jezdit za hubičku. Zrychlit dokáže z nuly na stovku za 6,8 sekundy, ale zároveň při běžné jízdě spálit méně než pět litrů benzínu na sto. A ještě ujet i přes sto kilometrů jen na elektřinu po městě. Navíc se skvěle řídí.

Toyotě se prostě u nového Priusu podařil husarský kousek. Do jednoho auta vtělit dvě automobilové duše. Designem i dynamickými vlastnostmi stvořila krásný sporťáček a vyspělým plug-in hybridním systémem šetrné auto pro jízdy do práce i po městě, se kterým uděláte dojem. A to všechno v základní ceně 1 150 000 korun.

V dnešní době kdy si je většina nových aut podobných jako vejce vejci, hledám něco, co jde proti aktuálním trendů, něco co je od základu úplně jiné než všechno ostatní. A musím se přiznat, rok od roku je to těžší a těžší. Každopádně jedno takové auto jsem letos přeci jen našel, Ford Bronco. Tenhle nesmyslný offroad s benzinovým šestiválcem a odnímatelnými částmi karoserie mi přeměnil horký víkend na chatě na jeden z nejlepších zážitků z celého roku.

Pamatuji si, jak jsem si sundal dveře i střechu a proháněl se po polních cestách. Tomu bláznivému stroji nevadilo vůbec nic! Díry, skoky, kameny, brody, prostě nic! Nic ho nedokázalo zastavit, a to dokonce ani při testovacích jízdách v děsivých Pístovských mokřadech, kde by mě v životě nenapadlo autem vůbec vjet. Mít ty peníze, tak už jednoho mám v garáži.

Je mi jasné, že budu za blázna. Opěvovat 20 let starou „rachotinu“ ve společnosti moderních vozů s výkonný motory, rozumnou spotřebou a chytrými funkcemi, je vyloženě rouhání. Jenže za volantem Mercedesu-Benz CL 500 mi stačilo pár kilometrů k tomu, abych pochopil, že tohle auto natolik předběhlo svou dobu, že ještě dnes snese moderní měřítka. Jasně, svůj iPhone k němu nepřipojíte (místo toho má v loketní opěrce legendární Nokii 6210), ale je vybaven bezklíčovým odemykání, startováním, adaptivním tempomatem, chlazenými i vyhřívanými sedadly či spoustu dalších vymožeností, které tehdy působily jako sci-fi.

Vůbec nejkrásnější na něm ale je, jak jede. Dokonalý hydraulický podvozek ABC z něj dělá nesmírně pohodlnou mašinu na dlouhé cesty. Charakterní osmiválec hezky bublá, když mu zatnete tipec, ale jinak je v kabině klid. Nekonečný komfort je na úrovni vozů značky Rolls-Royce, to se nestydím říct. A to vše za částku přesahující mírně 200 tisíc korun?

Musím se přiznat, že to bylo auto, u kterého mě asi nejvíc za mou kariéru lákala myšlenka si ho pořídit. Nakonec jsem odolal a vyhnul se mu, možná ze strachu z drahých závad toho dokonalého podvozku a také proto, že doma mé nadšení nesdíleli a označili dřevem a kůží zdobený vůz jako „bordelkáru“. 

Letos se nám v redakci vystřídalo nespočet úžasných aut, na která budu do konce života vzpomínat. Když jsem dostal za úkol vybrat jedno z nich, ihned jsem si vybavil BMW M4 Cabrio, Lexus LC, Mercedes-AMG SL 55 nebo Audi RS4 Competition. Po delším pátrání v paměti jsem si však uvědomil, že pouze za jedním volantem jsem nekontrolovatelně vřískal radostí.

Patřil Toyotě GR Supra, která ve svých útrobách ukrývala starou dobrou manuální převodovku a charismatický řadový šestiválec s výkonem 340 koní. Kombinace ručního řazení, pohonu zadních kol a parádního motoru se mi vryla tak hluboko pod kůži, že jsem vůz po týdenním testování nechtěl pustit z rukou. Supra mě jednoduše připomněla dobu, kdy byl automobilový svět ještě v pořádku a existovala řidičsky zábavná auta.