Řidičův chleba
U nás pokuta i ztráta řidičáku. V zahraničí přitom stejné chování policie často ani neřeší
Jízda na červenou, alkohol nebo 200 km/h na dálnici? V Česku těžké přestupky, jinde nic zvláštního
10.05.2023 13:30
27
Po pivu nebo vínu za volant
Zdroj: Pexels.com
Muž dopije sklenici dobrého bílého vína, zaplatí, sedne za volant a odjíždí. Neudělal přitom nic špatného. Je totiž ve Francii, kde podobně jako ve velké části Evropské unie platí tolerance 0,5 promile alkoholu v krvi. V Česku by měl ale v případě kontroly vážný problém. Kdyby nadýchal do 0,3 promile, zaplatil by nejspíš ve správním řízení pokutu až 20 tisíc korun a přišel o řidičák až na rok. Do 0,5 promile by mohl navíc počítat ještě se sedmi body.
V Česku totiž platí nulová tolerance alkoholu za volantem, bez postihu lze vyváznout s hodnotou do 0,24 promile kvůli fyziologické hladině alkoholu v krvi a odchylce měřících přístrojích. I když jsme na takové tresty na českých silnicích zvyklí včetně povinné dechové zkoušky při každé policejní kontrole, ve většině světa jde o výjimku.
V Evropské unii jsou jen další tři země, kde platí nulová tolerance alkoholu za volantem, jde o Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Na světě je pak takových zemí včetně Česka jen 35 ze 196 uznávaných včetně Tchaj-wanu (pardon, Číno). Nulovou toleranci mají například ještě v Rusku, Afghánistánu, Gambii, Barbadosu, Arménii nebo v Jemenu. Jde povětšinou o země z bývalé sféry vlivu Sovětského svazu nebo s převládajícím muslimským náboženstvím.
Nejčastějším limitem pro hladinu alkoholu v krvi je 0,5 promile, jsou ale i výjimky s 0,8 promile, jako Anglie (Skotsko má 0,5 promile), Malta, USA, Bahamy nebo některé země Commonwealthu. Bizarně existuje asi desítka zemí, kde pití za volantem není omezeno vůbec. Jde ale o rozvojové státy jako je Burundi, Gambie či Bolívie.
V Česku totiž platí nulová tolerance alkoholu za volantem, bez postihu lze vyváznout s hodnotou do 0,24 promile kvůli fyziologické hladině alkoholu v krvi a odchylce měřících přístrojích. I když jsme na takové tresty na českých silnicích zvyklí včetně povinné dechové zkoušky při každé policejní kontrole, ve většině světa jde o výjimku.
V Evropské unii jsou jen další tři země, kde platí nulová tolerance alkoholu za volantem, jde o Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Na světě je pak takových zemí včetně Česka jen 35 ze 196 uznávaných včetně Tchaj-wanu (pardon, Číno). Nulovou toleranci mají například ještě v Rusku, Afghánistánu, Gambii, Barbadosu, Arménii nebo v Jemenu. Jde povětšinou o země z bývalé sféry vlivu Sovětského svazu nebo s převládajícím muslimským náboženstvím.
Nejčastějším limitem pro hladinu alkoholu v krvi je 0,5 promile, jsou ale i výjimky s 0,8 promile, jako Anglie (Skotsko má 0,5 promile), Malta, USA, Bahamy nebo některé země Commonwealthu. Bizarně existuje asi desítka zemí, kde pití za volantem není omezeno vůbec. Jde ale o rozvojové státy jako je Burundi, Gambie či Bolívie.
Jízda na červenou
Zdroj: Google Street View
Na semaforu svítí červená. Řidič do ní ale najede, začne blikat pravým blinkrem, rozhlédne se a pokračuje dál. Může, je totiž v USA, kde na většině území platí možnost projet křižovatku na červenou v případě, že odbočujete vpravo a zachováte se jako na značce STOP. Toto pravidlo platí na většině území s výjimkami jako je třeba New York City, kde musí odbočení povolit značka.
V Česku by ale řidič nepochodil. Za nezastaven na červenou by schytal pět trestných bodů, pokutu na místě až 2 500 korun nebo 5 000 korun ve správním řízení a pokud by přestupek zopakoval ještě jednou, přišel by o řidičák až na půl roku.
Přitom bezpečné odbočení na červenou má jasný přínos – urychluje dopravu, snižuje její hustotu a také spotřebu paliva. Pokud se navíc řidič chová obezřetně jako na stopce, není důvod se bát střetů. Třeba v sousedním Německu jsou u některých křižovatek instalované plaketky se zelenou šipkou, které něco podobného umožňují. U nás máme světelné zelené šipky, které někdy fungují dobře, jindy třeba zhasnou dvě sekundy předtím, než se znovu rozsvítí zelená na hlavním semaforu. Není to zkrátka ono, jako když můžete jet doprava kdekoliv.
V Česku by ale řidič nepochodil. Za nezastaven na červenou by schytal pět trestných bodů, pokutu na místě až 2 500 korun nebo 5 000 korun ve správním řízení a pokud by přestupek zopakoval ještě jednou, přišel by o řidičák až na půl roku.
Přitom bezpečné odbočení na červenou má jasný přínos – urychluje dopravu, snižuje její hustotu a také spotřebu paliva. Pokud se navíc řidič chová obezřetně jako na stopce, není důvod se bát střetů. Třeba v sousedním Německu jsou u některých křižovatek instalované plaketky se zelenou šipkou, které něco podobného umožňují. U nás máme světelné zelené šipky, které někdy fungují dobře, jindy třeba zhasnou dvě sekundy předtím, než se znovu rozsvítí zelená na hlavním semaforu. Není to zkrátka ono, jako když můžete jet doprava kdekoliv.
Klidně 200 km/h po dálnici
V Česku je policie k překročení rychlosti nekompromisní. Dokonce nazývá takové řidiče piráty silnic.
Zdroj: Policie ČR
Řidič před sebou vidí rovný úsek dálnice, zaraduje se, sešlápne plyn naplno až ručička tachometru vyběhne na 200 km/h. Míjí policejní hlídku, ta si ho ale ani nevšimne. Proč by také měla? Je přece v Německu na dálnici v úseku s neomezenou rychlostí.
V Česku by ale dopadl velmi špatně. Při vysokém překročení rychlosti mimo obec o 50 km/h a více by totiž obdržel nejen pět trestných bodů, ale ve správním řízení by zaplatil až 10 tisíc korun pokuty a ještě by mu mohli sebrat řidičák až na jeden rok. Na českých dálnicích platí 130 km/h, což je mezi limity poměrně štědré, ale v Německu platí tato hodnota na mnoha úsecích jen jako doporučení.
Proč? Protože jet rychleji neznamená automaticky jet nebezpečněji. Dokládá to takzvaný montanský paradox z devadesátých let, kdy se při zavedení neomezené rychlosti v americkém státě Montana a následném obnovení limitů ukázalo, že řidiči bourali častěji po zpřísnění, než když mohli jet jakkoliv rychle. Neomezená rychlost navíc neplatí jen v Německu, bez limitu se dá jezdit mimo obce také na ostrově Man. Bez omezení se jezdilo mezi lety 2014 až 2016 na Stuartově dálnici v Austrálii.
V Česku by ale dopadl velmi špatně. Při vysokém překročení rychlosti mimo obec o 50 km/h a více by totiž obdržel nejen pět trestných bodů, ale ve správním řízení by zaplatil až 10 tisíc korun pokuty a ještě by mu mohli sebrat řidičák až na jeden rok. Na českých dálnicích platí 130 km/h, což je mezi limity poměrně štědré, ale v Německu platí tato hodnota na mnoha úsecích jen jako doporučení.
Proč? Protože jet rychleji neznamená automaticky jet nebezpečněji. Dokládá to takzvaný montanský paradox z devadesátých let, kdy se při zavedení neomezené rychlosti v americkém státě Montana a následném obnovení limitů ukázalo, že řidiči bourali častěji po zpřísnění, než když mohli jet jakkoliv rychle. Neomezená rychlost navíc neplatí jen v Německu, bez limitu se dá jezdit mimo obce také na ostrově Man. Bez omezení se jezdilo mezi lety 2014 až 2016 na Stuartově dálnici v Austrálii.
Dítě v autě, tedy za volantem
Zdroj: snappygoat.com
Čtrnáctiletý chlapec odchází ze školy, rozloučí se se spolužáky a zamává na svého staršího bratra. Ten už na něj čeká u auta, hodí mu klíčky do ruky a sedne si na sedadlo spolujezdce. Chlapec nastartuje a odjíždí. Je to v pořádku, protože žije v kanadské provincii Alberta, kde může čtrnáctileté dítě získat žákovský řidičák. Ten mu umožní řídit vůz pod dozorem dospělého držitele standardního řidičského průkazu. Jde zřejmě o vůbec nejnižší věk, kdy se můžete legálně posadit za volant osobního vozu.
V Česku by ale čtrnáctiletý chlapec narazil (možná doslova). Neměl by totiž řidičský průkaz. Za to by mu teoreticky hrozily čtyři body, až 50 tisíc korun pokuty a zákaz řízení až na dva roky. Ve 14 letech ale za jeho přestupek by nesli odpovědnost rodiče. Policie obvykle v takovém případě kontaktuje Orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Auto je totiž u nás možné řídit až od 18 let. Na světě je kromě kanadského extrému (platí jen pro Albertu) několik zemí, kde lze řídit dřív. Většinou ale právě pod dozorem zkušenějšího řidiče. Například v Jihoafrické republice, Argentině nebo na Srí Lance to je od 17 let. V Mexiku můžete od 15 let s rodiči a od 16 s jejich souhlasem. Nejsložitější je situace asi v Izraeli, kde lze řídit od 16 a půl roku s učitelem, od 16 let a devíti měsíců pod dozorem rodičů alespoň tři měsíce ve dne, a navíc další tři měsíce v noci.
V Česku by ale čtrnáctiletý chlapec narazil (možná doslova). Neměl by totiž řidičský průkaz. Za to by mu teoreticky hrozily čtyři body, až 50 tisíc korun pokuty a zákaz řízení až na dva roky. Ve 14 letech ale za jeho přestupek by nesli odpovědnost rodiče. Policie obvykle v takovém případě kontaktuje Orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Auto je totiž u nás možné řídit až od 18 let. Na světě je kromě kanadského extrému (platí jen pro Albertu) několik zemí, kde lze řídit dřív. Většinou ale právě pod dozorem zkušenějšího řidiče. Například v Jihoafrické republice, Argentině nebo na Srí Lance to je od 17 let. V Mexiku můžete od 15 let s rodiči a od 16 s jejich souhlasem. Nejsložitější je situace asi v Izraeli, kde lze řídit od 16 a půl roku s učitelem, od 16 let a devíti měsíců pod dozorem rodičů alespoň tři měsíce ve dne, a navíc další tři měsíce v noci.
Vítr ve vlasech na motocyklu
Mladík vyjde ze dveří domu, prohrábne si bujnou kštici, nasadí sluneční brýle a nasedne na svou motorku. Nastartuje, několikrát prohrábne plyn a za burácení výfuků mizí v dáli. Nemá helmu, ale to vůbec není problém. Je totiž v americkém státě Illinois, kde neexistuje žádný zákon, který bu mu nošení helmy na motocyklu nařizoval.
V Česku by ho ale zřejmě zastavila první policejní hlídka. Řidič motocyklu totiž musí mít podle zákona na hlavně nasazenou a řádně připevněnou ochrannou přilbu. Pokud ji nemá, jde o stejný přestupek jakým je jízda v autě bez bezpečnostních pásů. Hrozí za něj tři body, a pokuta na místě do dvou tisíc korun.
Motocyklisty bez přilby potkáme v řadě rozvojových zemích, v USA si ale také ponechávají poměrně volná pravidla. Jenom 19 států chce po jezdcích, aby měli na hlavně helmu. Jde o Kalifornii, Georgii nebo Maryland. Další to většinou nařizují jen mladším 20, 19 nebo 17 let, jako je to například v Minnesotě či Montaně. V New Hapshiru, Illinois či Iowě se helma vůbec neřeší.
V Česku by ho ale zřejmě zastavila první policejní hlídka. Řidič motocyklu totiž musí mít podle zákona na hlavně nasazenou a řádně připevněnou ochrannou přilbu. Pokud ji nemá, jde o stejný přestupek jakým je jízda v autě bez bezpečnostních pásů. Hrozí za něj tři body, a pokuta na místě do dvou tisíc korun.
Motocyklisty bez přilby potkáme v řadě rozvojových zemích, v USA si ale také ponechávají poměrně volná pravidla. Jenom 19 států chce po jezdcích, aby měli na hlavně helmu. Jde o Kalifornii, Georgii nebo Maryland. Další to většinou nařizují jen mladším 20, 19 nebo 17 let, jako je to například v Minnesotě či Montaně. V New Hapshiru, Illinois či Iowě se helma vůbec neřeší.
