Doma nabíjím zadarmo a vás platí ropná lobby. Přehled nesmyslů od fanatických elektromobilistů

Elektrofanatici mdlého rozumu často opakovaně sdílejí „velmi vtipné“ obrázky s PET lahví integrovanou do sedačky či přímo sedačkou se záchodovou mísou, aby se vysmáli „fosilům“, že s tímhle konečně můžou jet pohodlně 1000 kilometrů bez zastavení. Tím ale záměrně překrucují skutečnost.

Možná se najde pár hazardérů, co takovou vzdálenost ujedou na je jeden zátah. Ostatně i Tomio Okamura dokáže mluvit ve sněmovně 10 hodin v kuse bez přestávky na toaletu. Ale drtivá většina lidí, kteří odmítají elektromobil na dlouhé cesty, k tomu má absolutně jiný důvod. I oni dělají přestávky, ale ne tam, kde to vyžaduje auto, ale tam, kde se chce na záchod jim, jejich dětem. Dělají přestávku někde u dětského hřiště, v přírodě, ne na parkovišti. Když jede víc dospělých, můžou se za volantem vystřídat po párminutovém natankování.

S výše uvedeným souvisí i další bod. Elektrofandové často sdílejí informace, jak dojeli elektromobilem do Chorvatska, do Švédska, do Španělska… a používají při tom formulace, jak tím dokázali, že „to jde, vidíte, vy fosilové, co spalujete dinosaury“. Jasně, „jde to“. Můj soused se skoro každý víkend ráno sebere a jede na kole z Prahy do Brna, do Olomouce nebo do Drážďan. Je třeba u toho trochu plánovat, ale nevypouští v podstatě žádné emise, ani na výfuku, ani v elektrárně, emise pevných částic minimální, neobtěžuje nikoho hlukem a ještě bude asi zdravější než průměr populace, tak sekundárně šetří i zdravotní systém. Zkrátka „jde to“.

Má ale tak jezdit do Brna každý? Asi by to nikoho nenapadlo. A většina těch, co nechtějí jet elektromobilem do Chorvatska, si nemyslí, že „by to nešlo“. Ale zkrátka nepovažují za pokrok to, že ke všemu plánování s ubytováním, jídlem, programem pro děti atd. si ještě dobrovolně měli přidat plánování nabíjení a případné komplikace s nefungujícím stojanem či aplikací – jakoby podobných stížností ostatně nebyla diskusní fóra elektromobilistů plná.

Elektrofandové mají zvláštní úchylku zveřejňovat na svých fórech fotky hořících elektromobilů, aby se pak dokola utvrzovali v tom, jak to teď dezoláti zneužijí, jak si dezinformační média smlsou. V druhé vlně následuje smršť tvrzení, jak denně hoří desítky spalováků a „proč to sem nikdo nedá“. Vrcholem pak bývá rozbor, jak elektromobily vlastně skoro nehoří, případně jsem se setkal i se statistickým rozborem, jak elektromobily hoří asi 10x méně často než spalovací auta a celé to mělo titulek „Nehoří, prostě nehoří“.

Skutečnost je taková, že hořet můžou všechna auta, jak spalovací, tak elektrická. Porovnávat čistě počty požárů má jednu velkou mezeru v tom, že mnohem častěji hoří starší auta a takových elektrických moc není. Kdyby ale elektroauta nehořela vůbec, nebude řada výrobců montovat do elektromobilů speciální vpusť na hašení baterie. Kvůli hořlavému benzinu je spalovací auto k požáru náchylnější, elektromobil se zase déle a hůř hasí, prostě nejde o stejné technologie. Zkrátka vzplanout může každé auto, není to argument ani pro elektromobilitu, ani proti ní.

Ne, že by se nějaká média občas nevyžívala v tom, najít si argument proti elektromobilitě za každou cenu a náležitě ho „rozmáznout“. Ale i když se objeví nějaký článek, který elektromobilitu neadoruje, ale jen konstatuje nějaký fakt typu, třeba že elektromobily rychleji ztrácejí na hodnotě nebo že v některém měsíci došlo k poklesu prodejů apod., téměř vždycky se najde elektrodžihádista, který za tím bude hledat spiknutí. Když nemá argumenty, napíše aspoň, že „článek je zaplacený ropnou lobby“.

Nic takového opravdu neexistuje. Samozřejmě výrobci paliv a spalovacích aut mají svoje zájmy, za které lobbují různými prostředky, ať už v politice nebo v médiích. Ale do redakcí fakt nechodí peníze od nějakých šejků se zadáním „napište článek proti elektromobilitě, pošleme vám 10 tisíc korun“.

Automobilky si platí inzerci nebo PR články, ale dnes většina automobilek vyrábí oba druhy pohonů a velká část dává víc peněz na podporu nikoli dieselů, ale elektromobility. Výrobci a distributoři elektřiny také lobbují za své zájmy a zadávají inzerci nebo mají PR oddělení či agentury. Takže všichni platí za různé formy propagace svých produktů. Ale do redakcí chodí spoustu poptávek na to, aby novináři napsali něco o elektromobilitě, ale žádná poptávka, aby na ni plivali.