Retro: První elektromobil i nejúspornější MPV. Auta, která předběhla svou dobu

Padesátá a šedesátá léta v USA byla ve znamení blahobytu a vítězství. To se projevovalo i v případě automobilů amerických výrobců, kteří se předháněli nejen v oblasti designu a velikosti typických ploutví na zádi, ale i výbavě. Inspiraci však designéři brali i v leteckém průmyslu, kde právě v té době získával navrch proudový motor.

Konstruktéři Chrysleru se však nenechali zahanbit svými kolegy z oddělení designu, pravděpodobně někde u piva je zaujala myšlenka zahodit objemný osmiválec a velký koráb pohánět pokrokovou turbínou. Jakkoliv šíleně to dnes může znít, tehdy to v General Motors získalo zelenou a program vývoje probíhal po celá padesátá léta.

V letech 1963 až 1964 dokonce probíhal testovací provoz, během kterého najelo více než 200 řidičů přes milion mil (1,6 milionu kilometrů). Turbínový motor měl totiž poměrně mnoho výhod, nabízel možnost jezdit na celou řadu alternativních paliv (tehdejší mexický prezident s vozem dokonce jezdil na tequilu), motor nevyžadoval tak náročnou údržbu a jeho chování bylo velmi kultivované.

Druhá strana mince pak byla temnější. Turbína byla poměrně slabá (pouze 130 koní), i startování bylo složitější, hlavně spotřeba však byla výrazně vyšší než u soudobých osmiválců a hluk zpod kapoty se příliš přenášel do kabiny vozu. Všech 55 vyrobených vozů tak Chrysler nakonec zabavil a sešrotoval kromě devíti kusů - dva zůstaly u automobilky, šest jich najdeme v muzeích a jedno se dokonce zatoulalo ke známému sběrateli Jay Lenovi.

Přelom milénia byl pro skupinu Volkswagen obdobím investic do pompézních projektů, jako byl třeba Volkswagen Phaeton nebo teprve vyvíjené Bugatti Veyron. Investovalo se však i do aut pro běžné smrtelníky, pro které byla největší prioritou nízká spotřeba. Vzpomeňme třeba na Lupo 3L, supermini s tříválcovým vznětovým motorem a normovanou spotřebou pod 3 litry na sto kilometrů. Jenže co když jste chtěli něco většího a stále úsporného?

Audi A2 mělo být tou správnou odpovědí. Kompaktní dvoudvéřová karoserie byla na tehdejší poměry velmi aerodynamická (Cd pouze 0,28, u verze 3L dokonce 0,25), navíc však Audi zvolilo progresivní celohliníkovou karoserii pro co nejnižší hmotnost. Tu se nakonec povedlo udržet v nejlehčí podobě vozu na pouhých 855 kilogramech, což byla i tehdy velmi dobrá hodnota.

Audi A2 byla navíc extrémně praktická. Na kompaktním půdorysu 3,8 metru dlouhého vozu jste našli místo až pro čtyři dospělé (páté místo bylo za příplatek), kteří ve voze rozhodně netrpěli. A pokud jste potřebovali více místa pro převoz větších předmětů, sedačky se dali jednoduše vyndat ven.

Trh však na takto přelomové auto nebyl připravený. Kromě diskutabilního vzhledu, který dnes fanoušci vozu obdivují a popravdě zestárnul lépe než většina soudobých vozů, šlo i o cenu, která byla zkrátka příliš vysoká a od vybavenější A3 se lišila jen v rámci procent. Prodeje tak byly hluboko pod očekáváními značky a po 176 377 vyrobených vozech Audi výrobu ukončilo.

Elon Musk možná elektromobilitu masově rozšířil, Tesla však není prvním sériově vyráběným elektromobilem. Prvenství patří malému dvoumístnému kupé ze druhé poloviny devadesátých let, které vzniklo jako ústupek nejbohatšímu státu USA a dodnes má celou řadu věrných fanoušků.

V roce 1990 totiž kalifornská agentura pro životní prostředí (CARB) vyhlásila požadavek vyrábět a dodávat do Kalifornie bezemisní vozidla pod výhružkou zákazu prodeje sedmi největším automobilkám. Koncern General Motors tedy zareagoval obratem a v roce 1996 nabídl zákazníkům v Kalifornii možnost pronájmu prvního sériově vyráběného elektromobilu.

Jenže ani to nestačilo. Byť zájem o EV1 nebyl malý, General Motors výrobu ukončilo v roce 1999 s 1117 vyrobenými kusy. O tři roky později obeslalo všechny dosavadní pronajímatele vozů, že program končí a vozy musí navrátit. I přes prosby zákazníků o prodloužení pronájmů GM vozy zabavilo a naprostá většina jich skončila na smetišti.

Dochovalo se pouze pár kusů, které jsou povětšinou deaktivované a vystavené v muzeích. Existuje pouze pár kusů pojízdných EV1, které se nachází ze záhadných důvodů v Číně, jeden řádně zubožený vůz se dokonce před pár týdny prodal v rámci aukce zabavených vozidel za 104 tisíc dolarů (2 182 000 Kč). Jeho hodnota je však vzhledem ke vzácnosti a velké oblibě mezi nadšenci pravděpodobně výrazně vyšší.