Nejprodávanější provedení nového Peugeotu 208 dělí od nejdražšího více než dvě stě tisíc korun

V kabině se rozdíly také nehledají těžko. Již na první pohled je vidět, že na palubě luxusnějšího Peugeotu 208 GT Line převažují kvalitnější materiály v podobě kůže a měkčených plastů. Najdeme zde i imitaci karbonu, která se však nachází i v provedení Active.

Té dominují především tvrdé plasty. V lepším případě jsou pak měkčené. Kožený je pouze multifunkční volant. Dostupnější ze zkoušené dvojice výbav vychází na nejméně 315 000 Kč. Za tuto částku dostanete manuální klimatizaci, kvalitní rádio s USB, elektricky ovládaná a vyhřívaná zpětná zrcátka s integrovanými LED směrovkami. Stejnou technologii používá i zub denního svícení. Počítat můžete i s dobře fungujícím 7palcovým multimediálním displejem.

Peugeot 208 Active disponuje i mnoha asistenty. Například systémem rozpoznání dopravního značení (identifikace vybraných dopravních značek), aktivním systémem varování před neúmyslným opuštěním jízdního pruhu či Active Safety Brake (systémem automatického nouzového brzdění).

Ostřejší verze GT Line stojí na českém trhu od 458 000 Kč, s testovaným motorem to ale je od 525 tisíc. Oproti výbavě Active navíc nabídne třeba chytré přední světlomety s Full LED technologií, automatickou klimatizaci, ambientní osvětlení a parkovací kameru. Opravdovou lahůdkou je pak Peugeot i-Cockpit 3D, který před oči řidiče servíruje veškeré důležité informace v trojrozměrné grafice.

GT Line má podobnou nadílku asistenčních systémů jako levnější varianta, ale jsou zde propracovanější a vyspělejší. V obou případech fungovaly dobře. Zbytečně nezmatkovaly a spustily se pouze v momentech, ve kterých to bylo třeba.

GT Line je pro náročnější zákazníky, kteří auto berou spíše jako módní doplněk. Chtějí aby je reprezentovalo a bylo co nejhezčí a nejmodernější.

Pod tímto textem naleznete ceník obou výbavových úrovní (nejdříve Active, pak GT Line).

Radkem v televizním Autosalonu testovaný Peugeot 208 GT Line ukrýval pod kapotou nejsilnější benzínovou motorizaci s turbem, která nese označení 1.2 PureTech a disponuje výkonem 96 kW. Spolupracovala zde s osmistupňovým automatem. Námi zkoušený vůz byl poháněn naopak nejslabším agregátem. Sice nabídne totožný obsah a název, ale rozdíl je v tom, že není dopován turbem, což se zásadně podepsalo na výkonu (55 kW). K této pohonné jednotce je dostupný pouze pětistupňový manuál.

Je tedy jasné, že pokud bychom porovnávali dynamiku obou motorů, dostane atmosféra od turba na frak. Potvrzují to i čísla. Silnější agregát totiž dokáže z 0 na 100 km/h zrychlit za 8,7 sekundy, přičemž ten slabší za hlemýždích 13,2 s.

1.2 PureTech bez turbodmychadla však zase dominuje ve spotřebě, kde si oturbeného sprintera namaže na chleba. Výrobcem udávaná kombinovaná spotřeba činí pouze 4,1 l/100 km. K této hodnotě se nám dokonce podařilo přiblížit, takže tato meta nastavená francouzskou automobilkou není nedosažitelná. Překvapila nás konzumace paliva mimo město, kde jsme se často dostávali i pod hranici 4 l/100 km. Horší to však bylo na dálnici, kde kvůli pouze pětistupňové převodovce točil motor na pětku při 130 km/h relativně vysokých 3 000 otáček. To se bezpochyby podepsalo i na spotřebě, která se nakonec zastavila na 6,4 l/100 km. Motorizace s turbem je většinou žiznivější, ale rozdíly nejsou velké. I s touto verzí se dá jezdit velmi úsporě.

Obě tříválcové pohonné jednotky jsou velmi kultivované. Při nízkých rychlostech nejsou takřka slyšet a téměř se nechvějí ani nevibrují. Podobně se chovají i ve vyšších otáčkách, avšak už jsou hlasitější a z jejich projevu je poznat tři válce. Hluk však není takový, aby rušil konverzaci s posádkou či zvuk z rádia.

Automatická převodovka v Peugeotu 208 GT Line disponovala osmi stupni. Po celou dobu testu pracovala relativně dobře. Svižně reagovala na tvrdé sešlápnutí plynového pedálu nebo naopak na brzdění. Měla ale i své mouchy. Vadilo nám znatelné přeřazování mezi jednotlivými stupni a občasná zmatenost. Naopak už dlouho nadšení jsme z voliče automatu ve tvaru žehličky. Skvěle padne do ruky a vypadá perfektně. Známý je již z mnoha modelů francouzské značky.

Oproti tomu manuální převodovka byla pro Peugeot 208 Active Achillovou patou. Popravdě nás ze začátku přiváděla k šílenství. Kulisa byla příliš tuhá, jednotlivé kvalty velmi dlouhé, řazení nepřesné a řadící páka lacině vyhlížející. Připomínala hokejovou hůl a byla celá z vrzajících plastů. Postupem času jsme si však začali zvykat a pomalu odcházelo naše počáteční rozčarování. Nakonec nám přišel pětistupňový manuál průměrný. Prostě nenadchne, neurazí. Na design páky se ale náš názor nezměnil.

Radkem zkoušené provedení GT Line má sice stejné tlumiče jako verze Active., ale jejich nastavení nám připadalo o něco tužší a sportovnější. Roli také mohl hrát sportovnější rozměr pneumatik a větší kola (205/50 R17), ale také silnější motor a větší hmotnost auta. GT Line nám zkrátka připadala v zatáčkách tužší s sportovnější. Zákruty na hladkém asfaltu zvládala dobře. Problém nastal, když se v oblouku objevila sebemenší nerovnost. Auto pak odskakovalo a bojovalo s nedotáčivostí.

Levnější Peugeot 208 Active z ostřejší jízdy takovou radost neposkytl (on vlastně neposkytl ani tu ostřejší jízdu :), ačkoli se nedá říci, že se choval neovladatelně a nudně. Jen v sobě neskrýval takového sportovního ducha jako GT Line. Výrazně lehčí provedení s menšími koly a balónovějšími pneumatikami 195/55 R16 si vedlo lépe v městském provozu a na rozbitých cestách, jelikož nám podvozek připadal o poznání poddajnější. Bez větších potíží žehlil kanály, vlakové přejezdy a menší, ale i větší díry. Do kabiny neprocházely téměř žádné rány. Celkově byl mnohem komfortnější než ten u dražší 208.

Nadšeni jsme byli z obou verzí na dálnici, kde si počínaly dospěle a sebejistě.