Navíc to bylo auto přesně podle představ těch, kteří o podobném voze někdy snili. Stále vypadlo víc jako běžný vůz než loď. Vážilo něco málo přes tunu a na délku měřilo 4,3 metru. K pohonu posloužil benzinový čtyřválec 1,2 litru od britského Triumphu, který dosahoval výkonu 43 koní. Po nějaké době firma nasadila ještě objemnější čtyřválce s výkonem 75 koní. Auto na silnici dosahovalo rychlosti 110 km/h, na vodě pak okolo 13 km/h.
Amphicar slavil úspěch v Evropě i v USA. Tam ještě dodnes najdeme kluby majitelů těchto obojživelníků. Vůz potřebuje poměrně nákladnou péči, trápí ho hlavně netěsnosti, což je u takového auta zásadní problém. V historii vozu bylo zaznamenáno několik případů potopení ihned po vjetí do vody. I tak dnes patří Amphicar mezi ceněné veterány, které není snadné získat ve velmi dobrém stavu.
