Řídili jsme novou Toyotu C-HR+. Její nejsilnější stránkou je velmi nízká spotřeba
Štěpánka Mottlová v Autosalonu otestovala elektrické SUV Toyota C-HR+. A už jste určitě zaregistrovali, že všechna auta, která se objeví v televizním pořadu, zkoušíme také na závodním okruhu v Sosnové, kde provádíme čtyři zátěžové zkoušky – losí test, zrychlení z 0 na 100 km/h, měřené kolo a reálný test spotřeby. Novinka si vedla poměrně dobře, přestože to pro ni není přirozené prostředí. Největší síla japonského stylového crossoveru se ale ukázala ve spotřebě.
Představení vozu
Nová Toyota C-HR+ vychází z většího sourozence bZ4x, s nímž sdílí nejen značnou část komponentů, ale i pohonné jednotky. Po stránce designu je ale odvážnější, má stylovější tvar karosérie a ostřejší křivky. Rozměrově se elektromobil řadí mezi klasické C-HR a bZ4X. Na délku měří lehce přes čtyři a půl metru, rozvorem se blíží k 2,8 m, do šířky má téměř 1,9 metru a výškou se dostává na téměř 1,6 metru. K tomu nabídne solidní vnitřní prostornost, nicméně v daném segmentu spíše podprůměrný objem kufru s kapacitou 416 litrů. Oproti konkurenční škodovce tak ztrácí více než 50 litrů.
Japonská novinka se nabízí se třemi druhy pohonu. Základem je elektromotor o výkonu 167 koní a točivém momentu 269 Nm, díky čemuž pokoří stovku za 8,4 vteřiny. Pojí se k akumulátoru s využitelnou kapacitou 54 kWh, což mu se spotřebou pod třináct kilowatthodin vystačí na zhruba 455 kilometrů. Elektromotor s větším 77kWh akumulátorem má výkon 24 koní, z nuly na stovku zrychlí za 7,3 sekundy a na jedno nabití ujede až 535 kilometrů. A komu by to bylo málo a preferuje pohon všech čtyř kol, může sáhnout po vrcholné variantě se dvěma motory (vpředu a vzadu). Ta má výkon 345 koní a stovku zvládne za 5,2 sekundy. Musí si ale vystačit s dojezdem „pouze“ 475 km
Maximální nabíjecí výkon je 150 kW, což znamená, že se C-HR+ s větší baterkou nabije z 10 na 80 procent za 30 minut. Podrobné technické údaje a ceník naleznete v našem katalogu zde.
Podmínky na trati:
Na okruhu v Sosnové bylo sucho a venkovní teplota se pohybovala okolo 8 stupňů. Vůz měl obuty letní pneumatiky.
Naměřené údaje
| Disciplíny | Výsledky | Data od výrobce |
| Losí test | 74 km/h | X |
| Zrychlení 0-100 km/h | 7,3 s | 7,3 s |
| Rychlé kolo | 52,8 s | X |
| Spotřeba | 14,8 kWh/100 km | 12,8 kW kWh/100 km |
Poznatky z testování a porovnání
Návštěvu závodní trati v Sosnové jsme tradičně zahájili losím testem. V něm si Toyota C-HR+ vedla spíše průměrně. Dosáhli jsme maximální nájezdové rychlosti 74 km/h a víc jsme nedokázali hlavně kvůli poměrně výrazné nedotáčivosti při úhybném manévru. Při prvotním zatočení se auto do asfaltu zakouslo velmi jistě, nicméně při přenosu hmotnosti a zhoupnutí karoserie došlo při druhém zatočení k citelnému odlehčení přední nápravy a následné nedotáčivosti.
Poté jsme vyzkoušeli zrychlení, které jsme měřili pomocí GPS měřiče. Zařízení nám ukázalo hodnotu 7,3 sekundy, což znamená, že Toyota C-HR+ je v běžném provozu dostatečně svižná. Na každodenní ježdění, město i okresky je její dynamika naprosto dostačující.
Následně jsme se vrhli na měřené kolo na technicky náročném okruhu v Sosnové. Toyota C-HR+ ukázala, že elektrické SUV laděné spíše na komfort a efektivitu zkrátka není na tento typ okruhu ideální. Auto bojovalo s nedotáčivostí a do dávkování plynového pedálu zasahovaly stabilizační systémy a kontrola trakce. Karoserie se při ostřejším tempu poměrně nakláněla a nepomáhalo tomu ani řízení, které sice působí lehce a příjemně v běžném provozu, ale na okruhu neposkytuje tolik zpětné vazby od předních kol.
Na druhou stranu musíme pochválit podvozek, který je příjemně vláčný, dobře pohlcuje nerovnosti a zároveň zůstává stabilní. Je ale prostě znát, že Toyota C-HR+ není stavěná primárně na závodní trať, ale spíš na každodenní pohodlné a stylové cestování. I tak se jí povedlo zajet slušný čas 52,8 sekundy, což ji řadí zhruba k průměru, možná až k lepšímu nadprůměru.
Potom jsme opustili závodní trať a vyjeli na náš stokilometrový okruh, kde jsme zkoušeli reálnou spotřebu. Po ujetí trasy nám palubní počítač ukázal hodnotu 14,8 kWh/100 km, což v segmentu elektrických SUV rozhodně patří k těm vůbec nejlepším výsledkům.
Srovnání Mitsubishi Eclipse Cross a Toyoty C-HR+
| Disciplíny | Mitsubishi Eclipse Cross BEV | Toyota C-HR+ |
| Losí test | 73 km/h | 74 km/h |
| Zrychlení 0-100 | 8,1 s | 7,3 s |
| Rychlé kolo | 53,01 s | 52,8 s |
| Spotřeba | 17,3 kWh/100 km | 14,8 kWh/100 km |
| Podmínky | Sucho 6 °C (zimní pneu) | Sucho 8 °C (letní pneu) |
Jak měříme?
Losí test:
Začíná se zpravidla losím testem, při kterém postupně zvyšujeme rychlost. Zprvu se tedy na cílové rovince na Autodromu Sosnová rozjedeme rychlostí 50 km/h a snažíme se projet třemi bránami vyznačenými pomocí kuželů. Jen pro zajímavost, brána z kuželů má vždy pouze tři metry na šířku, přičemž rozestup mezi jednotlivými branami je 13,5 metru.
Pokud zkoušené auto zvládne projet dráhou, aniž by skolilo jediný kužel, nájezdová rychlost se opět o 10 km/h navýší. Losí test končí ve chvíli, kdy auto do dráhy najede takovou rychlostí, že zboří některý z kuželů. Samozřejmě to vždy zopakujeme minimálně dvakrát, abychom si byli jistí, že jsme nepochybili my jakožto řidiči, ale opravdu auto.
Test zrychlení (z 0 na 100 km/h):
Na cílové rovince na autodromu v Sosnové se pak odehrává i v pořadí druhý test, tentokrát zaměřený na dynamiku. Pomocí speciálního zařízení Racelogic PerformanceBox s přijímačem GPS dokážeme s naprostou přesností změřit zrychlení auta z nuly na stovku.
Ostré kolo v Sosnové:
Čtvrtá zkouška testovaná auta prověří jak po stránce dynamiky, tak brzd, protože na ně čeká v Sosnové ještě ostré kolo na čas. Tento okruh sice není plnohodnotná závodní trať, na druhou stranu má technicky náročné zatáčky, ve kterých auta prověříme i v rozumné rychlosti.
Test reálné spotřeby:
Zkouška probíhá následovně - zapneme úsporný režim a vydáme se na okruh, který kombinuje dálnici, město a okresní cesty. Díky tomu dokážeme simulovat kombinovaný provoz a výsledná hodnota by se tak měla podobat výsledkům standardu WLTP.