Bonusy k TV pořadu
Nový Hyundai i10 pohledem mladého neklidného muže: parádní podvozek moc neprověří líný motůrek
Otestovali jsme jízdní vlastnosti nového korejského miniauta. A zjišťovali jejich klady i zápory
13.02.2020 18:30
1
Plyn pořád na podlaze. To je styl ježdění s atmosférickým litrovým motorem
Testovaný Hyundai i10 pod kapotou nenabízel žádného siláka. Našli jsme tam malinký benzínový atmosférický motůrek se třemi válci a objemem jednoho litru, který dává výkon pouhých 67 koní.
V reálném provozu to znamená, že při nízkých otáčkách šlápnutí na plyn skoro neucítíš a při zrychlování musíš být trpělivý. To tolik nevadí ve městě, kde nepotřebuješ zrychlení trhající asfalt, ale jakmile se dostaneš na hlavni silnici a je nutné někoho předjet, jsi v nesnázích. Motor ani ve vysokých otáčkách netáhne a tak nezbývá nic jiného, než se držet za auty před hyundaikem.
Nepříjemnosti nekončí ani na dálnici, kde musíš jezdit stylem "plyn na podlaze", a pokud přijde kopec, ani plný výkon nedokáže auto hnát nad 130 km/h. Pokud takto pojedeš více jak 50 kilometrů, bolesti pravé nohy a částečnému ohluchnutí se nevyhneš.
Ale abych jen nekritizoval, přeci jen se jedná o městské auto a ne o sporťák nebo dálkový koráb. Úlohu nákupní tašky maličký agregát Hyundaie zvládá bez jakéhokoliv problému a dokonce s obdivuhodnou spotřebou okolo 5-6 l/100 km. Jen škoda absence turba, které by motoru přidalo víc života.
V reálném provozu to znamená, že při nízkých otáčkách šlápnutí na plyn skoro neucítíš a při zrychlování musíš být trpělivý. To tolik nevadí ve městě, kde nepotřebuješ zrychlení trhající asfalt, ale jakmile se dostaneš na hlavni silnici a je nutné někoho předjet, jsi v nesnázích. Motor ani ve vysokých otáčkách netáhne a tak nezbývá nic jiného, než se držet za auty před hyundaikem.
Nepříjemnosti nekončí ani na dálnici, kde musíš jezdit stylem "plyn na podlaze", a pokud přijde kopec, ani plný výkon nedokáže auto hnát nad 130 km/h. Pokud takto pojedeš více jak 50 kilometrů, bolesti pravé nohy a částečnému ohluchnutí se nevyhneš.
Ale abych jen nekritizoval, přeci jen se jedná o městské auto a ne o sporťák nebo dálkový koráb. Úlohu nákupní tašky maličký agregát Hyundaie zvládá bez jakéhokoliv problému a dokonce s obdivuhodnou spotřebou okolo 5-6 l/100 km. Jen škoda absence turba, které by motoru přidalo víc života.
Zatáčky s tímhle autem vykouzlí úsměv na tváři
Zdroj: Bart Běhal
Velmi důležitým aspektem při koupi nového auta je pro muže podvozek. Nikdo si přeci nechce koupit auto, které sice hezky vypadá, ale v zatáčkách se chová jak koňský povoz.
To se naštěstí o novém Hyundai i10 říci nedá. Svůj sportovní vzhled podtrhuje skvělými jízdními vlastnostmi. Dominuje především ve městě, kde skvěle tlumí menší a střední nerovnosti. Hůře je na tom s hlubšími výmoly nebo zpomalovacím prahy, kdy se po přejetí ozve hlučná rána do interiéru.
Nejvíce mě hyundai překvapil v klikatých zatáčkách. Zprvu jsem k němu byl skeptický a nevěřil mu, ale po projetí prvních serpentin jsem v mini autíčku dostal jistotu a začal si to užívat. Je až neuvěřitelné, jak stabilní a předvídatelný drobný Korejec je. Ani při rychleji projeté zatáčce neujíždí ze stopy a drží se na vnitřku. Nedotáčení se skoro nedočkáte, což je u auta tohoto segmentu neobvyklé.
Řízení je příjemně ostré a skvěle pasuje k charakteru auta. Věnec volantu ideálně tlustý. Celkový posed za volantem moc příjemný a nic zbytečně nepřekáží nebo neirituje.
Prostě velmi schopné autíčko jak ve městě, tak v zatáčkách. Jeden z nejlépe jezdících vozů v této velikostní kategorii.
To se naštěstí o novém Hyundai i10 říci nedá. Svůj sportovní vzhled podtrhuje skvělými jízdními vlastnostmi. Dominuje především ve městě, kde skvěle tlumí menší a střední nerovnosti. Hůře je na tom s hlubšími výmoly nebo zpomalovacím prahy, kdy se po přejetí ozve hlučná rána do interiéru.
Nejvíce mě hyundai překvapil v klikatých zatáčkách. Zprvu jsem k němu byl skeptický a nevěřil mu, ale po projetí prvních serpentin jsem v mini autíčku dostal jistotu a začal si to užívat. Je až neuvěřitelné, jak stabilní a předvídatelný drobný Korejec je. Ani při rychleji projeté zatáčce neujíždí ze stopy a drží se na vnitřku. Nedotáčení se skoro nedočkáte, což je u auta tohoto segmentu neobvyklé.
Řízení je příjemně ostré a skvěle pasuje k charakteru auta. Věnec volantu ideálně tlustý. Celkový posed za volantem moc příjemný a nic zbytečně nepřekáží nebo neirituje.
Prostě velmi schopné autíčko jak ve městě, tak v zatáčkách. Jeden z nejlépe jezdících vozů v této velikostní kategorii.
Kam se hrabe řazení ve škodovkách
Zdroj: Hyundai
Hyundai i10 lze pořídit buď s pětistupňovou manuální převodovkou nebo s pětistupňovou automatizovanou převodovkou. Měl jsem možnost vyzkoušet manuál a jsem za to rád, protože byl skvělý.
Řazení bylo přesné a intuitivní. Dráhy sice nebyly tak krátké jako u japonských aut, ale ani zbytečně dlouhé jako u některých francouzských. Prostě zlatý střed.
Bohužel mi dojem z něj trochu zkazila spojka, které se při sešlápnutí nechtělo vracet zpět do horní polohy.
Řazení bylo přesné a intuitivní. Dráhy sice nebyly tak krátké jako u japonských aut, ale ani zbytečně dlouhé jako u některých francouzských. Prostě zlatý střed.
Bohužel mi dojem z něj trochu zkazila spojka, které se při sešlápnutí nechtělo vracet zpět do horní polohy.
