Živý prcek za pár korun. Ojetý Fiat 500 1.4
Fiat 500 vždy platil za stylový doplněk městských ulic. Podobné doplňky však nebývají zadarmo a pětistovka to dokonale stvrzovala. Utratit za ni půl milionu nebyl sebemenší problém, a když jste sáhli po verzi 500C s plátěnou střechou, protočily se vám panenky. Zajímavé ale je, že aura drahého auta vydržela dodnes, a to bez ohledu na stáří či stav konkrétního kusu.
Stále stejný, stále půvabný
Novodobé Fiaty 500 v očích veřejnosti vypadají stále stejně dobře, přestože se vyrábí už dlouhých deset let. A na odbyt jdou pořád skvěle, letos byl vyroben už dvoumiliontý kus. První facelift přitom přišel teprve loni. A tak je vlastně úplně jedno, zda jedete úplně novým vozem za 500 tisíc, ojetým za 300 tisíc nebo desetiletým za 120 tisíc korun. Samozřejmě, pouze na oko. I to ale hodně potěší. A nebudeme si nic nalhávat, „pětikilo“ si kupujete hlavně kvůli stylu a jeho sympatické duši.
Fiat 500 se navíc v průběhu let ukázal jako docela spolehlivý parťák, který nejenže své automobilce dělá čest, ale dokonce její pověst vylepšuje. Pokud tedy nejste zarytým odpůrcem kulatého designu, není důvod, proč nad ním jako nad druhým autem do rodiny nepřemýšlet. Svou práci zastane obstojně, odřeninky vás díky nižší ceně už tolik netrápí a ten atmosferický šestnáctiventil v lehkém autíčku... Hned se k němu dostanu. Jen si nejdřív projděme nejčastější závady.
Pozor na rez a předchozí majitele
U malého Fiatu platí, že byste si měli více než kde jinde dát pozor na to, po kom auto kupujete. Pětistovka u nás nebývá častým cílem zlodějů, nejsme v Itálii. Je ale háklivá na nešetrné zacházení a trpět bude i v případech, kdy její majitel neuměl řadit. Převodovka pak poměrně brzy přichází o synchrony, což poznáte na mdlém a gumovém chodu řadicí páky. Dalším problémem jsou výfuky se slavným vlnovcem a několika rezavějícími přírubami. Děravý vlnovec určitě nepodceňujete, jeho včasnou výměnou se dá předejít vážnějším problémům. I tak ale celý výfuk nevydrží déle než pět let.
A dostáváme se k hlavnímu problému. Tím je koroze. Sice se říká: „Mladý v duši, mladý stále!“, u aut to ale bohužel neplatí. Fiat 500 tak možná vypadá mladě, to ale neznamená, že skutečně je. U vozů s desetiletým a vyšším stářím se často objevuje puchýřkování dveří, víka kufru nebo kapoty a rezaví také uchycení motoru, kterému vadí sůl používaná v zimních měsících. Tím, že jde o vůz hlavně do města, pak často potkáte vozy s vyklepanými tyčkami stabilizátorů a v horším případě může být poškozeno i zavěšení. Tyček se není důvod bát, stojí málo, od více zničeného auta ale raději ruce pryč. Oprava by stála klidně i pětinu pořizovací ceny.
Žije si svým životem
Můžete narazit také na drobné poruchy v elektronice, která občas žije svým životem. Konec konců, je to pořád Fiat. Drátky jej však z provozu obvykle nevyřadí a po čase zase vše funguje. Zkrátka nic, co byste vzhledem k pořizovací ceně a jízdnímu veselí neodpustili.
Mnohem důležitější totiž je, že stokoňová čtrnáctistovka báječně funguje. Tunové autíčko doslova visí na plynu a jen čeká na vaši pravou nohu. Dotkněte se špičkou boty a Fiat bez váhání vyráží. Odezva na plyn je vážně úžasná a po delší době mi znovu dochází, jak moc byla malá auta s relativně potentními atmosferickými motory skvělá (jde hlavně o poměr výkon/váha). Motoru navíc nechybí ani chuť po otáčkách a má svou jemně charakterní špičku, kdy se z městského stylaře stává roztomilé peklíčko.
Zrozený pro město
Do města si díky atmosféře pod kapotou vážně nejde představit nic lepšího, snad s výjimkou elektromobilu, ale to jsme v jiné cenové. Jak se objeví skulinka v provozu, šup a jste tam. Z malého Fiatu je navíc dobře vidět, a i když je pozice za volantem spíše jako na bidýlku, ve městě právě takovýto způsob sezení oceníte. Poloměr otáčení je rovněž naprosto v pořádku a mírná přetáčivost, kterou na klouzavém městském asfaltu odhalíte při prvním dešti, trochu vyděsí nezkušené a pobaví zkušené. I to ostatně vidím jako pozitivum, protože dospělé děti s mokrým řidičákem budou mít z Fiátka větší respekt.
Stokoňová pětistovka se navíc nebojí ani delších přesunů, protože ji Fiat vybavil šestistupňovou převodovkou, která dovoluje klidnější a rychlejší jízdu s ne tolik vytočným motorem. Notorického vymetače levých pruhů z vás sice neudělá, kdekterou Octavii 1.6 TDI ale zvládne z přehledem. A to od autíčka, ve kterém je i 100 km/h slušná rychlost, prostě nečekáte. Řízení je samozřejmě zženštělé, dá se ale lehce vylepšit sportovním režimem posilovače řízení a tohle auto přece paří do města...
Hodně parády za málo haléřů
Shrňme si to. S rozpočtem jen o málo převyšujícím stotisícovou hranici obvykle moc parády neuděláte. V případě Fiatu 500 to ale neplatí. Kosmetické vady zamaskujete štětečkem, lešťenka udělá také část práce a rázem jste za gurmány, kteří vědí, co se do městského provozu sluší a patří. S atmosferickou čtrnáctkou navíc malý Fiat není vůbec nudný, a i když s ním bude jezdit třeba vaše dcera, rádi si jej tu a tam půjčíte. Je to totiž parádní městské prdítko, které dovede kvapně jezdit za pár korun a svou aurou vás nikdy nepřestane nudit.