Upalující pohovka. Ojeté BMW 530i

Charakterní sedan s klidnou duší a vyšším výkonem aby dnes člověk pohledal. To je samá sportovnost, klapky ve výfukách, z nichž se při ubrání plynu ozve zvuk, jako když do drtičky na dřevo strčíte větev, a neustálá snaha udělat z každé silnější verze sportovní edici. Vždyť se to přece lépe prodává... Před pár lety tomu ale bylo jinak. Tehdy jste si tu nejzajímavější řidičskou kombinaci mohli objednat do sedanu vyšší střední třídy, který ve městě dokonale splynul s davem, ale na okreskách to dokázal senzačně rozbalit. Byl by hřích si ty časy alespoň na moment nepřipomenout.

BMW řady 5 (E60) dnes v bazaru seženete od zhruba 135 000 korun. Zachovalejší kusy však stojí dvojnásobek, a když náhodou potkáte některý z novějších kusů po modernizaci se silnou atmosférou, pohonem zadních kol a nedej bože ještě manuální převodovkou, jeho cena letí nad 300 000. Má smysl nad podobným vozem uvažovat?

Důkladná péče je základ!

Tři sta deset tisíc – přesně tolik chtějí v Auto ESA za tmavě modré BMW 530i v edici M-Sport, na jehož budíkách svítí nájezd 181 000 kilometrů. Je to moc, nebo by si vůz za svůj charakter zasloužil ještě vyšší obnos? Odpověď není zcela jednoznačná. Pojďme si ji proto rozklíčovat podle spolehlivosti, designu a jízdního projevu.

Předně, BMW E60 po modernizaci je až překvapivě spolehlivé. Výjimkou nejsou původní podvozky, brzdy, ani jiné části, které u dalších modelů odcházejí s periodicitou pěti let. U kusů s dřívějším datem výroby může občas zlobit elektroinstalace a známé jsou také potíže se zamrznutím systému iDrive. Modernizovaných éšedesátek, které mimochodem také daleko lépe vypadají, se ale takové věci týkají jen okrajově. Pozor si určitě dejte jen na bixenonové světlomety s paticí D1S. Nalézt dnes nevysvícený vůz je vzácnost.

Pojďme však na to hlavní – motor. Zážehová atmosferická jednotka N53B30 ani zdaleka neběží tak hladce, jak to uměl její hořčíkový předchůdce. Zlí jazykové tvrdí, že motor při volnoběhu zní dokonce jako naftový čtyřválec. To samozřejmě není pravda. Nalejme si však čistého vína – tenhle motor není dokonalý. Jeho zajímavý dynamický projev se strmě rostoucí výkonovou křivkou se nepotkává na stejné straně barikády se spolehlivostí. O motor je tedy třeba více pečovat a vzhledem k jeho citlivosti tankovat co možná nejlepší palivo. Zřejmě i to je důvodem, proč na trhu v USA nakonec vůbec nebyl v prodeji.

Vstřiky, svíčky, přívod vzduchu

Výkonnému motoru snad nejvíce zkazily pověst vstřiky. BMW se na samotném konci letité éry odhodlalo a poslední atmosféru vybavilo přímovstřikovou technikou s Piëzo-elektrickými vstřikovači. Tyto vstřiky se ale kazí. Vůz si proto určitě poslechněte za studena, mohl by běžet i na pět válců. A náprava není levná. Dále se může vyskytovat nežádoucí víření okolo starších zapalovacích svíček. Pro jistotu je tedy lepší vyměnit i je.

Snad nejhorším případem je však zanedbání preventivní údržby, které zmíněný motor může stát krk. Případy, kdy přiliš horliví jedinci motor utavili, totiž nejsou úplně vzácné. A přitom se tak stalo zcela zbytečně. Automobilka totiž u tohoto motoru ne úplně dostatečně dimenzovala sání vzduchu (a to včetně vzduchového filtru), které se během odježděných let postupně zanáší. Po roce nic nepoznáte. Střídání letních a zimních období v kombinaci s nečistotami na našich silnicích ale zúženému prostoru dobře nedělá, a když někdo alespoň jednou za pár let nedbá na důkladné vyčištění, umírá motor na udušení.

Vyšší střední třída? Bez debat

Se spolehlivostí to tedy není úplně jednoduché. Vůz funguje, když ale budete počítat s tím, že vás jeho provoz nebude stát ani korunu navíc, nejste vhodnými kandidáty pro jeho koupi. A pak je tu design. Osobitý vzhled generace E60 polarizuje veřejnost na dva tábory. Extrémně dlouhá kapota s indiánsky protaženými světly do stran dodává sedanu v kombinaci s rovně sochanými plochami notnou dávku extravagance. Tohle auto se vám zkrátka musí líbit už od počátku.

Uvnitř, jakkoliv staře dnes předminulá generace řady 5 působí, vás ale nenechá na pochybách. Jestliže protažená světla do stran účinně maskují vnější rozměry, po usednutí pocítíte pravý opak. Vysoko položená hrana palubní desky působí důvěryhodně, obrovská kožená křesla s dofukem bočnic skvěle pojmou snad každé tělo a pozice za volantem se dá nastavit tak široce a sedadlo svěsit tak hluboko, že i 190 centimetrů vysoký řidič vypadá z bočního okna jako trpaslík. To auto je tak obrovské...

Přestože malý eMkový volant z minulé dekády dnes díky malému průměru a prazvláštnímu tvarování působí až komicky, předminulé BMW řady 5 je bez debat jedním z aut, u kterých vám ani po letech nic chybět nebude. Samozřejmě, jen pokud narazíte na dobře vybavený kus.

Jen čtyři písmena: KLID

Dostáváme se k tomu nejlepšímu, a tím je jízdní projev. Ojetému BMW 530i jsem hned po několika hodinách začal žertovně přezdívat driftující pohovka. Je sice pravdou, že se podobných pojmenování snažím vyvarovat, trefnější sousloví ale zkrátka neexistuje. Víte, v tomhle autě jste za všech okolností tak v klidu, že se jízda v něm nejlépe přirovnává právě k oblíbenému gauči. Není to ale jen o schopnostech podvozku nebo o dobrém akustickém odhlučnění, za převážnou částí ledového klidu stojí právě motor.

Atmosferický šestiválec je v kombinaci s manuální převodovkou ukázkově vyklidněným náčiním. Auto vám dovolí spěchat, to ano, samo vás o to ale nepožádá, a pokud to neumíte, k oslnivé rychlosti vás nakonec ani raději nepustí. Točivý moment motoru citelně nastupuje už okolo 2500 otáček, což je v porovnání s kultivovanějšími předchůdci daleko dříve. Při běžné jízdě proto nemusíte tolik řadit. Maximální výkon 200 kilowattů ale přichází až v 6700 otáčkách a příběh, kterým si musíte projít, abyste na nejvyšší metu dosáhli, je v dnešním světě hyperaktivních turbomotorů dechberoucí.

Motor už od středních otáček úžasně táhne a skvěle odhlučněnou kabinu zaplavuje étericky uvolněným zvukem, který není slyšet jen od výfuku, ale i zepředu. A tak je to správně! Odezva na plyn je samozřejmě blesková, při jednotlivých přeřazeních tak musíte být citliví na spojce a dostatečně jemní s plynem, aby vše proběhlo hladce. Zvláště ve vyšších otáčkách je už kvalita práce se spojkou znát. Nezkušený řidič bude s vozem škubat a ve finále z něj bude i dost unavený.

Gentlemanské pořádky

Pokud ale patříte do skupiny, která svým strojům ráda přijde na kobylku, tohle je auto pro vás. Není těžké si BMW 530i osedlat, při svižné jízdě vám ale rádo připomene, že jste to vy, kdo řídí. Samo tu práci neudělá. Vůz při běžné jízdě působí hodně letargicky a vlivem atmosferického motoru s manuální převodovkou i poměrně lenošivě. S vyšší rychlostí je ale zážitek z pomalého a překvapivě i méně přesného řízení čím dál intenzivnější. Najednou vás ta práce s houpavým podvozkem začíná bavit. Umísťování sedmnácti metráků dostává zcela nový rozměr, a přestože je vůz stále pohodlný, velice tichý a díky motoru i ledově klidný, dozvíte se v něm vše potřebné.

Pohyby volantu musí být prováděny s jistým předstihem a daleko přesněji, než je tomu u nových aut zvykem. Neznamená to, že byste starší pětku museli do zatáček nutit. Vyžaduje ale pevnější chycení za opratě, což mě přivádí k myšlence, že tohle BMW 530i rozhodně není typem auta, s nímž je dobré učit se řídit. Jeho vnější rozměry moc chyb na českých okreskách nedovolují a motor, který jede velice rychle jen tehdy, když správně řadíte, vyžaduje zkušenou ruku, dostatek citu pro řízení a silnou dávku rozumu. 

Ano, i před deseti lety lidé spěchali, s odstupem času se ale zdá, že vše probíhalo s daleko větší noblesou. BMW 530i E60 je jedním z posledních aut, které bylo vychováno podle starých gentlemanských pořádků. A jestli stojí za 310 000 korun? Pokud milujete řízení, chcete mít pohodlné auto a zároveň vás baví jezdit s charakterní, i když pocitově mírně ospalou atmosférou, pak rozhodně ano. Z BMW 530i nevystoupíte nadšení z toho, jak neuvěřitelně rychle jede, po pár dnech vám ale jeho charakter chtě nechtě začne chybět. Snad se s ním ještě svezu.