Městský tank. Mercedes-Benz GLA 220d

Se zařazením GLA je trochu problém. Bývá sice označováno za stylové malé SUV, ve skutečnosti je ale ve srovnání s konkurenty velice nízké. Na výšku měří jen 1494 milimetrů, takže třeba takový Range Rover Evouque je o výrazných 14 centimetrů vyšší. A podobné je to i s auty jako Audi Q3. Ani to označení „stylovka“ mi vlastně moc nesedí, protože přínosy této verze jsou veskrze praktické a rozhodně nejde jenom o vzhled. Osobně proto GLA vnímám spíš jako zakuklený Mercedes-Benz A AllTerrain. Po nedávném  svezení se skvělou třídou E AllTerrain mi to dává ještě větší smysl – obě auta spojuje důstojná plavnost a příjemný pocit sebevědomé bytelnosti.

Mercedes GLA je na trhu už čtvrtým rokem, ale přestože je jeho aktuální facelift spíše decentní, pořád působí navenek i uvnitř velice moderně – jako úplně nové auto. Mírně přepracovaný design mu dodává uhlazenost díky elegantnějším nárazníkům nebo středovým sloupkům, které jsou opticky spojené s linií oken. Současný dojem posilují také LED světla, která nahradila dosavadní bi-xenony. Výrazná maska a celkově poměrně originální tvary znamenají, že GLA vystupuje z davu a nabízí prémiový vzhled. V rámci kategorie rozhodně patří k nejzajímavějším a snad i nejhezčím autům, BMW X1 vedle něj působí vyloženě fádně.

Ticho, klid a pohodlí

GLA nepatří mezi auta, jejichž charakter musíte zdlouhavě objevovat. Své zbraně odhalí hned po usednutí. První dojem může být až trochu stísněný, tankánský výhled poměrně nízkým sklem mezi masivními sloupky trochu připomíná MINI. A je také pravda, že řidič má v křižovatkách poněkud omezený rozhled. Velmi rychle však tento pocit začne posádku naopak konejšit. GLA totiž dokonale izoluje od dění za tlustými stěnami a uvnitř vytváří vlastní uzavřený svět s příjemně komorní atmosférou, kam dění zvenku doléhá jakoby z velké dálky. I v hustém provozu budete mít pocit soukromí.

GLA zkrátka není jen pohodlné od podvozku, je bytostně komfortní celou svou konstrukcí. Momentálně mě v této třídě nenapadá auto, které by nabízelo takovou míru pohodlí. Podvozek se plavně nese nad silnicí a velice schopně tlumí i na méně kvalitních cestách. Ne nadarmo se základní nastavení auta nejmenuje Normal, ale Comfort. Přitom ale měkkost auta není přehnaná. Nenechá se snadno rozházet, vždy precizně drží směr a i na tlustých gumách a s podvozkem zvýšeným o 30 milimetrů působí jistým dojmem. Dokonce i na značně vymleté lesní cestě se GLA chová velmi suverénně, dodá vám důvěru uhánět až nečekaně rychle a přejezd většiny děr v interéru vůbec nezaregistrujete.

Diesel, který neruší

Nastavení pohonu verze 220d s naftovým čtyřválcem o výkonu 177 koní je dobře sladěné se zbytkem auta. GLA jako by nemělo žádné ostré hrany a všechny pokyny řidiče důstojně zahlazuje. Nedočkáte se žádného prudkého škubání při šlápnutí na brzdu, při zatočení volantem ani při sešápnutí plynu, vše je přísně lineární. Povaha auta by se dala popsat jako mírně ospalá, klidnému jízdnímu stylu ale bude vyhovovat. Na plynový pedál reaguje motor pozvolna, a to i v režimu Sport, který mi přišel tak trochu navíc. GLA má natolik poklidnou povahu, že mírně ostřejší reakce na plyn a řízení stejně mnoho nezmění. Pokud chcete prudkou akceleraci, musíte to dát opravdu jasně najevo tvrdým kopnutím do slabin. Jestli chcete prudce brzdit, opět musíte poctivě šlápnout na pedál. A je to naprosto v pořádku.

Motor je zároveň stejně jako zbytek auta dobře odhlučněný, takže o něm skoro nevíte. Typické naftové zlozvuky na palubu pronikají jen občas a dostatečně vzdáleně, takže příliš nenarušují prémiový pocit na palubě. Přitom síly má tato verze na běžné ježdění dostatek. Na 100 km/h se s pohonem všech kol 4MATIC rozjede za solidních 7,1 sekundy, maximální rychlost je 230 km/h. Předjíždění kamionů na okreskách není žádný problém, jen když vás v dálničním stoupání zpomalí třeba dodávka, budete ztracenou rychlost přeci jen chvíli nabírat zpět.

S GLA ale většina majitelů bude jezdit rozvážně. Na papírovou spotřebu pod hranicí 5 litrů se sice dostanete těžko, jezdit v průměru kolem sedmi ale není problém. Jen když budete chtít jezdit svižněji, může se na palubním počítači rozsvítit desítka. K rychlé jízdě ale tento Mercedes nesvádí. Pravda, zatáčku dokáže projet až překvapivě rychle, aniž by se přední kola začala sunout ven ze zvolené stopy. Rozhodně mnohem rychleji, než byste od pohodlného zvýšeného SUV čekali. A klidně můžete rychlost v zatáčce ještě přiživovat plynem. Není v tom ale vůbec žádné nadšení a hodně brzké pískání gum vám jasně naznačí, že k tomuhle se GLA nenarodilo.

Kouzlo páčky pod volantem

Interiéry Mercedes umí, a tak není divu, že ani v této disciplíně GLA zbytečně neztrácí. Ano, na středovém panelu je trochu moc tlačítek a efektní symboly vryté do kovových ovladačů jde těžko přečíst bez bližšího zkoumání. Na kvalitní materiály a elegantní tvary všude kolem je ale příjemný pohled. V Mercedesech mě také vždy potěší originální řazení pravou páčkou pod volantem. Chce to jen trochu zvyku, aby si člověk v dešti místo zapnutí stěračů nevyřazoval na neutrál. Pak je to ale velice efektivní a intuitivní. Podobné je to i s páčkou tempomatu. Pod volantem na ni nevidíte, jenže zatímco ve většině aut to znamená učit se logiku ovládání zpaměti, tady do ní prostě strčíte a vždy udělá to, co zrovna potřebujete. Geniálně jednoduché.

Áčko se od první generace opravu výrazně proměnilo...

...však je také to dnešní skoro o tři čtvrtě metru delší. Pro dlouhány s metrem devadesát vzadu moc místa není, to nicméně platí pro většinu aut menších kategorií. Jina však GLA čtyři dospělé odveze v pohodlí a 421 litrů na zavazadla v pohodě pojme i několik kufrů. Pokud si zaškrtnete byť jen pár příplatků, snadno se z něj v dané konfuguraci stane auto za milion a víc. Rozhodně ale nebudete platit pouze za značku. GLA není jen zvětšené „áčko“ pro ty, kteří už nevědí coby. Ve stále se rozšiřující nabídce Mercedesu patří GLA do stále se ztenčující skupiny modelů, které si zachovávají tu typickou grácii jízdy stuttgartských aut. A za to ho máme rádi.