Albánské dilema: Průměrné moře, nebo dokonalé jezero?
Proč jezdit k jezeru, když máme moře?
Přesně tohle si řekne každý Albánec, spakuje svýho letitýho mercedesa a vyrazí na pobřeží. Být u moře znamená být v kurzu a uprostřed dění. Vypravit se k obyčejnému jezeru by nemělo při tlachání o tom, kde kdo a jak trávil léto, takovou společenskou váhu.
Poloprázdné hotýlky i kempy
Přijíždím do kempu, který zdálky vypadá jako zavřený. Pár stanů, několik obytňáků, asi deset lidí sedících v baru. Stejná situace platí pro půvabný hotýlek pod skálou vedle. Na lehátcích nikdo! Rozkládám náš Mini cirkus, posílám holky k vodě a pak už se jen nestačím divit.
Dokonalá voda a naprosté soukromí
Kemp využívají cestovatelé jen na přespání před jízdou do Albánie nebo zpátky. Málokdo zůstává víc jak dva dny. Přitom restaurace skvělá, pláž upravená s lehátky i deštníky. K zapůjčení šlapadla a kanoe. Voda neskutečně čistá, průhledná až do 20ti metrů hloubky a studená. V parnech, kdy vzduch osciluje kolem 35ti stupňů, voda s teplotou na hodnotě 22 řádně osvěží! Jaký to rozdíl od lehce uřvaných albánských mořských pláží.
Rozloučení s Albánií ve velkém stylu
Kempujeme asi 10 kilometrů od makedonské hranice. Jen co ji překročíme, je znát rozdíl v počtu turistů u jezera. Makedonci moře nemají, pro ně je vrcholem domácí dovolené právě Ohrid. Ubytovací kapacity praskají ve švech, dopravu řídí policisté. Přitom by stačilo jen přejet za kopec a jako lusknutím prstu by se všechno vyprázdnilo. Sbohem Albánie. Loučíme se s tebou možná tím nejlepším zážitkem jménem Ohrid.
Autor článku: expert Josef Vrtal
