Test: Triumph Street Twin je skvělá volba pro ty, kteří se chtějí kochat jízdou i pohledem

Venkovní teploty zatím k vyjížďce na motocyklu lákají tak maximálně hard-core nadšence, ale za pár měsíců už bude lépe. Pro někoho to bude první sezona, pro jiného třeba ta, ve které se rozhodne, že adrenalinu bylo za řídítky už dost a raději se bude kochat. Možná nejen jízdou, ale i pohledem na svou novou motorku. Jednou z možností, jak si něco takového užít, je nový Triumph Street Twin, který jsme na konci loňské sezony ještě stihli prověřit v testu.

Street Twin je ve třídě Boneville nejdostupnějším a také nežádanějším strojem. Není divu, za cenu začínající u českých prodejců něco málo pod 250 tisíci korun, totiž nabízí parádní klasický vzhled, aniž by přišel o dnes žádanou moderní výbavu. Zní to trochu jako reklama, ale je to holý fakt – tahle motorka je prostě krásná. A nešlo jen o mě, když jsem si ji během testu několikrát zašel dolů na dvůr jen tak prohlédnout. Lidé si ji se zájmem prohlíželi u čerpací stanice a na kus řeči se zastavil i řidič, který jel kolem ve chvíli, kdy jsem Street Twin fotil.

Čím to, že je tenhle Triumph tak krásný stroj? Má totiž klasický tvar, není přerostlý a působí vlídně. Díky dvěma výfukům, každému po jedné straně, je pohledný z každého úhlu. V novém ročníku dostal upravené boční panely nebo lépe vyplněné a vyšší sedlo, které ale stále působí tence a jakoby jemně položené na šasi motocyklu. Přidejte tradiční kulatou lampu s velkým T uprostřed, typickou nádrž s logem Triumphu a chromovým víčkem nebo detaily z broušeného hliníku a výsledkem je motorka, kterou už ani nebude mít většina majitelů tendenci dál upravovat.

Přesto pozornému oku neuniknou moderní prvky, tedy až na USB zdířku schovanou tajně pod sedlem. Motorka má třeba diodové brzdové světlo v kroužku, litá kola (klasické výplety k dispozici nejsou) nebo velký analogový budík s displejem palubního počítače, na kterém můžete kontrolovat stav paliva i zařazenou rychlost. To stále nebývá u základních puristických strojů zvykem. Pro nový ročník přibyl i elektronický plyn, takže si teď díky přidanému tlačítku Mode můžete měnit jízdní režim mezi standardním a tím pro případ deště. Ne, že by to bylo u motorky této kategorie a výkonu vůbec potřeba. Ale budiž, pro nejisté jezdce se za zhoršených podmínek hodí mírně přiškrcený plyn a pozornější stabilizace.

I když výška sedla s lepší výplní mírně stoupla, je se 765 mm stále velmi lákavá nejen pro ty, pro které bude Street Twin první velkou motorkou, ale i pro lidi menších postav. Ty potěší pokles hmotnosti z 225 na 216 kg. Základní Triumph dává jasně najevo, že s ním nebude žádný problém manipulovat ani manévrovat, ať už jde o úzké garáže nebo hustý provoz města. Země je vždycky pro nohy pohodlně blízko, což dodává na jistotě. Je ale fakt, že pro větší jezdce už bude trochu těžší se na motorku poskládat. To potvrdím sám se svými 193 cm. Kolena jsem měl dost vysoko, ale přežít se to dalo stále celkem pohodlně.

Pro toho, kdo ještě na Street Twinu nejel, přijde asi největší překvapení po nastartování. Triumphy jsou známé díky svým tříválcům, ale upřímně se domnívám, že jejich dvouválce zaslouží stejně velkou pozornost. To, co se ozvalo po nastartování, byla totiž lahůdková óda na motocyklovou radost. Od základního stroje se základními tlumiči výfuků jsem nečekal tak charakterní zvuk, který se nejen nádherně odráží uprostřed domy obklíčeného dvora nebo garáže, ale i na silnici. Každé přidání vás pak bude hladit po duši a zařadíte se mezi ty, kteří třeba při čekání na zelenou jen tak nazdařbůh protáčí plynem.

Když vyjel Street Twin poprvé na silnice, vyčítali mu slabší výkon. Ten ale nakonec stoupl ze 40 na téměř 49 kW, navíc dostupných ve vyšších 7500 otáčkách za minutu (dříve 5900 ot./min.). Charakterní dvouválec s objemem 0,9 litru je ale stále skvělým společníkem v nízkých a středních otáčkách. Jeho točivý moment 80 Nm vrcholí u hodnoty 3800. Je to dobře, protože tím získává motorka na mrštnosti. Kromě toho jí pomáhá i rozumně poskládaná převodovka s lehkým řazením a jemnou spojkou. Opravdu se s ní není potřeba prát, rychlosti tam padají přesně a jistě, včetně neutrálu. Škoda ale, že jde jen o pětikvalt. Zejména při delších jízdách vyšší rychlostí šestka chyběla. Motor by ji pohodlně utáhl. Stejně tak bych rád prodloužil intervaly mezi návštěvou benzinek. Při spotřebě okolo pěti je 12 litrů docela málo. Ale chápu, že na takový typ motorky se velké nádrže nehodí.

Brity trápí stejný problém jako Čechy – nevalná kvalita malých silnic. A tak ladili Street Twin tak, aby se jeho majitel příliš netrápil. Výsledkem je velmi povedená kombinace pohodlí a jízdní jistoty. Motorka jede měkce v dobrém slova smyslu. Nehoupe, ale silně tlumí a tak dobře maskuje veškeré silniční nepohodlí, které vás může na cestě potkat. Triumph ale ani tak neztrácí na své mrštnosti, do zatáček se pokládá s lehkostí a jistotou. Při prudším brzdění se nevlní. Mimochodem, novinkou jsou také výkonnější brzdy Brembo, které jsou nyní čtyřpístkové proti dříve dvoupístkovým. Stále je sice na předním kole jen jeden kotouč, ale s tímto vylepšením se už zdá k charakteru Street Twinu dostatečným.

Pojetí stroje odpovídá i velký budík, který ručičkou ukazuje rychlost. Možná by se řada lidí raději dívala na otáčky, ale u Street Twinu prostě o výkony nejde. Stačí vědět, že poskytuje dostatek síly na to, abyste ve městě rychle odstartovali od semaforu, na okresce pohodlně předjeli a na dálnici se o to aspoň pokusili. Ne, není to stíhačka, ale pomalá motorka rozhodně také ne. Hlavním tématem svezení je ovšem vyhlídka, rozhodně nečekejte adrenalin z nebezpečných situací. Triumph poskytuje hlavně jistotu, kterou ocení všichni, kdo se nepotřebují nechat strašit.

Na závěr se ale ještě musím vrátit k pohodlí. Jsem zvyklý, že když už mám čas se na motorce projet, jedu relativně dlouho a daleko. A pak bolí záda, zadek, nohy a já občas lituju svého nadšení. To ale opravdu nebyl případ Street Twinu, ani přes relativně skrčenou pozici. Nečekal jsem, že sedlo bude opravdu tak pohodlné, ale spolu s dobrým úhlem sezení za řídítky vyčaroval jízdu, ze které jsem se vrátil bez následků. A navíc mě bavila. Triumph Street Twin je totiž povedený stroj, jenž vypadá dobře, zní dobře, jede s jistotou a má jen minimum much. Upřímně, o moc víc si už nelze přát.