Převodovka vyměněná za dvě hodiny, diferenciál za půl. Mechanici si na Dakaru projdou peklem

Rallye Dakar je bezesporu nejslavnější off-roadový závod světa. A také jeden z vůbec nejnáročnějších. I když jsou často za největší hvězdy samotní jezdci nebo jejich navigátoři, bez obrovské podpory svých týmů by to nezvládli. Velkou roli samozřejmě hrají mechanici. O jejich místo bývá velký zájem, ale žadatelé o práci na závodě snů často netuší, jaké peklo na ně čeká.

„Na rozdíl od Baja nebo světového poháru, kde je servisní zásah omezen na hodinu či dvě a pak se auto dává do uzamčeného parkoviště, mohou mechanici na Dakaru pracovat od příjezdu vozu až po jeho odjezd na další etapu. I tak, nebo možná právě proto, pracují v opravdu velmi náročných podmínkách,“ říká závodník Tomáš Ouředníček z českého týmu UltimateDakar.

Zásadním nepřítelem mechaniků je zima. „Jezdí se v lednu a přece jen na severní polokouli. Saúdská Arábie je přes den rozpálená, může být 25 i 40 stupňů. Ale v noci teplota velmi rychle klesne třeba na pět nebo na nulu. A do toho neustále fouká. Hodně kluků to pak odnese na zdraví,“ popisuje situaci zkušený jezdec, který sice letošní ročník Dakaru musel vynechat, ale své mechaniky „zapůjčil“ spřátelenému týmu.

Obrovský vliv má ale také písek. Je prakticky všude, je tak nutné díly i nářadí neustále čistit. „Hodně je to vidět například na brzdovém obložení závodního vozu. Písek je tak abrazivní, že destičky ubývají prakticky před očima. Nejhorší to je, když je mokrý,“ vysvětluje Ouředníček.

U závodních speciálů mají ale mechanici tu výhodu, že jsou postavené tak, aby u nich bylo možné cokoliv velmi rychle vyměnit. Tedy kromě celého motoru, což je sice přípustné, ale s penalizací 50 hodin, která by tým odsunula na chvost tabulky. Výměna předního diferenciálu tak zabere třeba 25 minut. Přímo v poušti musel Ouředníček s mechaniky vyměňovat spojku v převodovce. To zabralo dvě a čtvrt hodiny. A auto mohlo zase jet.

Zajímavostí je, že mechanici si s sebou mohou vézt kompresor a používat tak pneumatické nářadí. V autě ale může být jen akumulátorové. Láhev se stlačeným vzduchem ve voze totiž slouží jinému účelu – pomocí ní se dofukují kola poté, co auto vyjede z dun. Vozy s pohonem všech kol totiž nesmí mít vyfukování a dofukování na dálkové ovládání. „Je tedy potřeba vystoupit z auta a udělat všechno ručně,“ popisuje jezdec.

To, jaké nářadí si s sebou tým vezme, záleží jen na něm. Nejsou pro to žádná omezení. Například tým Czech Samurai, který se Rally Dakar 2022 zúčastnil s unikátním zrekonstruovaným vrakem Suzuki Samurai 1.3, si s sebou vzal sadu českého nářadí značky Hecht. „Extrémně náročný terén tvrdě prověří všechny týmy. Dalo se proto předpokládat, že opravený vrak Suzuki Samurai 1.3 se bude potýkat se spoustou problémů. Tým Czech Samurai 2022 jsme proto na cestu vybavili naším nářadím,“ napsala firma ve své tiskové zprávě. Závodnice Ollie Roučková dorazila až na cílovou rampu Dakaru.

Mimochodem, kvůli písku si závodníci obvykle berou od nejdůležitějšího nářadí dva kusy. Když ale i to dojde nebo není k dispozici nějaký díl, občas si ho týmy půjčují od ostatních. A i to je duch Dakaru. Kdo ho nemá, nabídne pak díl na prodej. „Samozřejmě s pořádnou dakarskou přirážkou,“ směje se Ouředníček.