Vyrazili jsme do Alp čtyřmi různými auty. Nejlevněji tam dojela 20 let stará rachotina

Vyrazili jsme s Autosalonem na hory. Nicméně ne někam do Krkonoš, ale do mnohem lákavější destinace, která nabídne levnější a kvalitnější lyžování, jídlo i ubytování. Rozhodli jsme se jet do italského Livigna, které se stává čím dál tím víc oblíbeným cílem českých lyžařů. A ti, kteří nemají čas, zase míří do rakouského střediska Hinterstoder, jenž je asi nejblíž českým hranicím. Proto jsme se po cestě zastavili i tam. Celkem trasa měřila 837 km. Tak si pojďme říci, kdo tam dojel nejlevněji.

Na cestu jsme vyrazili naprosto rozdílnými auty. Vzali jsme si obří elektrické SUV Kia EV9, hybridní rodinné SUV Renault Espace, takový běžný kombík za rozumnou cenu Hyundai i30 s benzinovým motorem a víc než 20 let starou rachotinu Volkswagen Lupo 3L, která má naftový tříválec a zapsala se do automobilové historie jako nejúspornější vůz s čistě spalovacím motorem na světě. Víc si o tomto zajímavém autě můžete přečíst v článku vlevo od tohoto odstavce.

Nešlo nám o nějaké laboratorní výsledky s přesně měřeným okruhem či nesmyslným počítáním paliva od jednoho natankování k druhému. Prostě jsme chtěli jet, jako bychom jeli běžně. Pepa tedy do elektromobilu sbalil celou rodinu, já s Michalem jsme vyrazili v Lupu 3L jako dva kamarádi a Ondra s Martinem jeli sólo prostě na rychlou lyžovačku. Stejně tak jsme každý měli své přirozené tempo, jen jsme se v tradičně nepřátelském Rakousku snažili nespadnout do nějaké rychlostní pasti, aby to nebylo zbytečné drahé.

A jak jsme dopadli? Pepa hlásil přes zimu, dálniční rychlost a velké zatížení velmi dobrou spotřebu 25 kWh na 100 km. Hybridní Espace jel za 6,1 litru a normální Hyundai vykázal velmi dobrý výsledek 5,7 litru. My jsme Lupo zatížili našimi urostlými těly a ještě zhoršili jeho aerodynamiku nosičem lyží, takže místo obvyklých 3,2 litru (máme potvrzeno od jeho majitele) jsme nakonec napočítali 4,2 litru nafty na 100 km. Tabulka už prozradí víc:

Pepa ještě na konci natáčení nevěděl, kolik za jednu cestu Praha – Livigno zaplatil. Účet za nabíjení totiž přichází až v polovině následujícího měsíce. Nabíjel při cestě několikrát na nejrůznějších stanicích, podle zasalné faktury nám vyšla průměrná cena 12,8 Kč za kWh. Nemůžeme samozřejmě počítat poslední nabíjení celé, protože jeho velkou část využil pro cestu zpět. To samé platí i u ostatních aut, proto jsme vycházeli z průměrné ceny paliva a spotřeby na cestě. Tabulka jasně ukazuje pořadí v nákladech.

Nejlevněji jelo Lupo 3L, o pětistovku dráž běžný Hyundai i30, v těsném závěsu za ním hybridní Renault Espace a velký elektromobil měl cestu nejdražší. Paradoxně jsou tedy na prvních dvou místech auta se zcela konvenčními motory, samozřejmě pohodlí v Lupu je s Kiou EV9 neporovnatelné, o tom snad není potřeba diskutovat.

Mimochodem, pro spalovací auta byla cesta zpět z Livigna do Prahy o dost levnější než tam. Díky bezcelní zóně tam totiž mají palivo v přepočtu za nějakých 31 korun za litr. Podívejte se na video:

Elektromobily, které nikdo nechce. Autopůjčovny se ve velkém vrací ke spalovacím autůmA když už jsme dojeli, vyrazili jsme samozřejmě na chvíli i na lyže. Do malého Lupa se nevešly, a tak jsme jedny daly na střechu a druhé vyřešili trochu jiným způsobem. Jak? To se můžete podívat na následujícím videu: