Ze starého kombi obytňák za pár tisíc. Udělali jsme si vlastní vestavbu s kuchyňkou i tekoucí vodou

Pro delší výlety do přírody člověk nutně nepotřebuje velký obytný automobil. Populární jsou i malé vestavby, které umožní relativně pohodlné přespání prakticky v jakémkoliv autě. V tomto kontextu si patrně vzpomenete na společnost Egoé nabízející parádní vestavby, na cestovních veletrzích se ale pravidelně objevuje spousta dalších menších výrobců. Problémem ovšem může být cena. Profi vestavby se v případě těch nejmenších a nejjednodušších vejdou i pod 20 tisíc korun, ale spíše musí zájemce počítat s cenou v řádu desítek tisíc. Nakonec vestavba pro Dacii Jogger vyjde skoro na 50 tisíc. Pokud je cena potíž, pak samozřejmě existuje ještě jedna cesta založená na tvrzení, že české ručičky jsou zlaté. Přesně tu jsem si vyzkoušel na vlastní kůži.  

Inspirací na téma podomácku vyrobeného camping boxu například na Youtube existuje nepřeberné množství od vyloženě primitivních řešení s krabicí v zavazadelníku až po komplikované stavby snažící se udělat z kombíku plnohodnotné obytné auto úplně se vším. I já jsem tedy začal shlédnutím různých videí, ale také jsem zapátral v paměti a zavzpomínal na pár redakčních testů automobilů, které podobné (ale samozřejmě profi) vestavby měly. 

Před samotnou realizací je potřeba vyřešit ještě jednu důležitou otázku: K čemu to vlastně má sloužit? Já jsem potřeboval něco, co mi umožní přespávat u vody v mém letitém Mondeu. V autě budu spát sám, výlety to budou většinou krátké, typicky jedna až dvě noci. Takže jde hlavně o stvoření přijatelně pohodlného lůžka. Žádná obrovská výbava potřeba není. Stačí vařič a nějaký menší úložný prostor. Navíc, Mondeo sice má dost velký kufr, ale pořád je to kombi. Z principu tak box nemůže být vysoký. 

A ještě jedna zásadní věc - instalace. Nechtěl jsem mít v garáži další obrovský neskladný krám a zároveň jsem chtěl něco, co nebude vyžadovat žádnou složitější instalaci. Mondeo jinak slouží jako auto pro normální cestování, takže zásadnější úpravy interiéru nepřicházely v úvahu. 

Mimochodem, jenom tohle přemýšlení, hledání, měření interiéru a plánování mě stálo dobré dva večery. Celkem asi pět hodin, aniž bych uřízl jediný kus prkna. Následně jsem zavzpomínal na školní léta a předmět 3D modelování a na světě byl první návrh. 

Na každém videu na Youtube to vypadá jednoduše. Kutilové nařežou pár desek, slepí je, sešroubují je, dají do auta, přidají matraci a je obytňák na světě. Realita je trochu složitější. Pokud jste nikdy nic podobného nedělali, tak jako já, budete asi tápat a improvizovat.

Nařezání základních prken na box a na šuplíky a následné sestavení zabralo přibližně 10 hodin práce. Největší problém bylo doladění boxu a šuplíků tak, aby při vysouvání nikde nedřely. Kuličkové kovové lišty (oficiálně se jim říká kuličkový plnovýsuv boční) dlouhé 80 cm byly mimochodem nejdražší položkou celého projektu vzhledem k tomu, že jako základní materiál posloužily zbytky z jiných projektů a také vzhledem k tomu, že jsem zatím nekoupil novou skládací matraci. Pár hodin zabralo natírání a moření, které jsem asi mohl vynechat. Ale třeba bude díky tomu dřevo odolnější. 

Na rozdíl od řady jiných projektů, kde je rošt pro matraci složen třeba ze tří k sobě přišroubovaných dílů a je i přímou součástí boxu, jsem zvolil jednodušší řešení, kdy se druhá polovina roštu prostě opře o přední hranu boxu a druhou stranu je položená na sklopených opěradlech. K tomu, aby z hrany boxu nespadla, slouží obyčejné panty. Pokud bych to chtěl udělat třeba tak, jak to má Egoé, musel bych druhou část roštu ještě dále rozdělit, což by přineslo další komplikace.

Základní box se šuplíky měří 1 m na délku a 1 m na šířku. Šířka mohla být ještě větší, ale nakonec jsem maximum prostoru nevyužil, abych mohl box případně použít i v trochu menším autě a navíc se s celou tou bednou lépe manipuluje. Na matraci zatím nedošlo. Skládací stojí zhruba tři tisíce a ještě jsem ji neobjednával. Jako provizorní řešení zatím dobře slouží matrace ze staré postele. Je trochu delší, ale to nevadí. Každopádně platí, že pořídit do auta matraci i atypických tvarů a rozměrů není problém. Firem, které se tímto zabývají, je u nás dost. 

Možností, jak vyšperkovat vlastní vestavbu, je spousta. S vařičem jsem počítal od začátku coby součást největšího kuchyňského šuplíku. S možností přidat nějakou baterii pro napájení světla, čerpadla na vodu a nabíjení telefonu nebo dalších zařízení jsem koketoval jen chvíli, ale nakonec jsem takový nápad zavrhnul. Našlo se jednodušší řešení. 

Osvětlení vyřešila diodová stolní lampička, místo „nástavbové baterie“ jsem použil startovací zdroj z Lidlu, který má USB i 12V konektor. Nakonec by se mohlo hodit mít takovou věc u sebe pro chvíle, kdy by se baterie auta při delším stání vybila. U tekoucí vody jsem dlouho přemýšlel, jestli ji vůbec potřebuji, ale nakonec jsem našel na internetu dávkovací kohoutek s vlastním čerpadlem za pár stovek. I ten lze nabíjet přes USB. Následovalo pár hodin hraní si s kanystrem, hadicemi a tímto kohoutkem a výsledkem je symbolická „koupelna“. 

Právě kvůli uložení kanystru nakonec došlo ještě na výrobu jakési konzole na bok zavazadelníku, která kanystr schová a která poslouží jako odkládací plocha pro lampu a jiné drobnosti. Vytvarovat jednotlivé díly tak, aby celek alespoň trochu pasoval do nepravidelně tvarovaného zavazadelníku, dalo trochu práce, ale výsledek funguje překvapivě dobře. Jen tak pro srandu jsem pak přidal ještě „tajnou schránku“ a víceúčelovou desku. Ta slouží buď jako polička pro notebook, nebo se do ní umístí skládací miska a vznikne tak miniaturní dřez.

Více o výsledku celého tohoto snažení najdete v komentované galerii: 

Během výroby jsem se snažil dělat si poznámky týkající se nakoupených věcí a času stráveného s výrobou. Ta nakonec zabrala zhruba 35 hodin včetně plánování. Kdybych se spokojil jen s postelí a šuplíky a vykašlal se na drobnosti typu tekoucí vody a boční skřínky, byla by to tak půlka. A hlavně kdybych tento projekt dělal podruhé, určitě bych ho zkompletoval rychleji, protože už alespoň trochu vím, jak na to. 

Náklady na nákup věcí a materiálu byly něco málo přes 5000 Kč. V této sumě není započítán základní materiál, protože k tomu jsem použil prkna, která mi doma zbyla. Využití nějaké pěkné překližky by zřejmě celý projekt výrazně prodražilo. Kdybych prkna kupoval, znamenalo by to navýšení ceny o zhruba 2500 Kč. V ceně pak není také matrace. U ní samozřejmě záleží, jak kvalitní má být. Já jsem si vyhlédl 8 cm vysokou skládací matraci za tři tisíce. Dají se ale sehnat i levnější. Seznam ostatních věcí najdete v tabulce: 

I s matrací by mě vyšla celá tato legrace na přibližně 10 tisíc korun. Nakonec si nejsem úplně jistý, zda přece jen není lepší a jednodušší nechat si něco podobného vyrobit od profesionálů, i kdyby to stálo dvojnásobek. Určitě bude výsledek hezčí. Na druhou stranu, prvních pár přespání ukázalo, že se v autě spí až překvapivě dobře a celé to (zatím) funguje snad i lépe, než jsem sám čekal. Každopádně se po této zkušenosti nedivím, že camping boxy jsou tak drahé. Celé to vymyslet a realizovat je vlastně docela pracné a pěkný materiál v dnešní době také není nic levného.