Zdlouhavé dobíjení aneb bolavá noha elektromobility

Jmenujme například množství a dosažitelnost nabíjecích stanic. Omezující je také kapacita baterií v automobilu, či konstrukční výkon palubní nabíječky samotného vozu (například běžný elektromobil umožňuje dobíjení maximálním výkonem 3,7 kWh. Ovšem existují i výjimky, například u plug-in hybridního vozu Mercedes Benz GLE, který jsme měli v testu, je už přijatelnější výkon 7,4 kWh. Podotkněme také, že řidiče plug-in-hybridů tyto potíže do takové míry trápit nemusí, protože si vždy přinejhorším vypomohou jízdou pouze na fosilní palivo. Bez pravidelného nabíjení ale současně postrádají smysl.

U testovaného plug-in-hybridu Mercedes Benz GLE 350de jsem v nabídce příplatkové výbavy objevil položku „Palubní nabíječka DC“ za 12 750 Kč. O co se vlastně jedná a proč ta nabídka? Co to znamená označení DC?

Jedná se o elektrický proud tekoucí obvodem jedním směrem. Zní to složitě, ale jedná se o klasický stejnosměrný proud a označení DC pochází z angličtiny, tedy Direct Current. K tomuto dodejme, že elektrický proud, jehož směr se v čase mění, tedy střídavý proud, je nazýván AC, tedy Alternating Current.

Nebojte se, nesnažím se o nějakou formu v současné pandemické situaci nařízené distanční výuky fyziky. Ale u nabíjecích stojanů pro elektromobily se právě s těmito pojmy setkáváme.

U běžných nabíjecích stojanů se setkáváme na propojovacím kabelu s označením AC a s hodnotou 22 kW. Mimochodem, dovolím si malou radostnou odbočku. Dnes se už nemusíte bát, že přijedete se svým elektromobilem ke stojanu a nebude vám pasovat konektor. Výrobci se dohodli na jednotném typu zásuvek. Platí to nejen po celé Evropě, ale i v USA. Sláva, na rozdíl od zástrček v běžné síti 230V, které jsou ke vzteku jiné u nás či např. v Itálii, ve Švýcarsku a o Velké Británii nemluvě.

Takže od nabíjecí AC stanice přichází střídavý proud k palubní nabíječce, někdy nazývané také palubní systém, nainstalovaný ve vozidle. Tady nastávají dva problémy. První z nich je, že většinové palubní nabíječky mají poměrně malý výkon, obvykle 3,7 kWh. To znamená, že si bere od AC nabíječky pouze takové množství, které je schopna pojmout. Proto jsem při testu hybridu Mercedes Benz GLE 350de tolik chválil skutečnost, že palubní systém má výkon 7,4 kWh. Ale vraťme se k dalšímu omezení. Baterie se nabíjejí totiž pouze stejnosměrným proudem. Takže palubní nabíječka musí přetransformovat střídavý proud na jednosměrný. Uf, docela se namaká.

Konečně se dostávám k meritu věci. AC stanice dokážou dodávat pouze 22 kW. Proto u těchto stojanů nuceně vytrvá vaše auto pěkných pár hodin. Naštěstí už subjekty věnující se rozvoji nabíjecích stanic využívají i výhody dodávky stejnosměrného proudu. Žel je to docela drahá záležitost, ale naštěstí je rychlonabíjení tak výhodné pro obě strany, že nastává jeho skutečně masivní nárůst, a to i v naší republice.

Takže u elektromobilu osazeného běžnou palubní nabíječkou se po připojení ke stojanu DC zkrátí doba čekání skoro o polovinu. Ovšem kdo stále pospíchá, zrovna tak jako já, určitě bude přemýšlet nad investicí do palubní DC nabíječky. Potom už se nejedná o nabíjení trvající hodiny, ale spíše desítky minut. A to je velký skok. Logicky střídavý proud z nabíjecí stanice jde rovnou do palubní nabíječky a potom přímo do baterie. Samozřejmě pod bedlivým dohledem řídicí jednotky.

Ještě dodám, že nabíjecí DC stojany mají výkon 50 kW. Nabíječky disponující touto hodnotou jsou definovány bráno jako rychlonabíječky. Existují také ultrarychlé nabíječky disponující výkonem až 150 kW. No snad se jednou dotáhnou na úroveň rychlosti tankování běžného paliva.

Reportáž o šikovném plug-in-hybridu od Mercedesu a mnohem víc uvidíte už dnes v televizním Autosalonu, který začíná ve 20.15 na Prima COOL a v reprízách v sobotu 13. února v 8.55 na Primě nebo ten samý den ve 23.20 na CNN Prima NEWS. Kromě toho nezapomeňte číst také web www.autosalon.tv, kde se objeví bonusy k materiálům z pořadu. Tedy to, co se do pořadu nevešlo, ale stojí za vidění.