Škoda Superb Scout: Opravdu stojí za to? Hledali jsme odpověď za jejím volantem

Jedním slovem: Luxusní! Superb Scout stojí přes milion a musí to přeci dát náležitě vědět i své posádce. Proto si ji hýčká už v základu své výbavy. Ta obsahuje například interiér potažený kombinací kůže a Alcantary, jak můžete vidět na horní fotografii. Připravena je také dekorační lišta Ash Brown, ale zvolit si můžete i Dark Brushed (to jsou luxusní názvy!). Ostatní jsou připraveny pro jiné modely.

Za volantem se sedí pohodlně, ostatně mnoho se na tomto pocitu faceliftem nezměnilo. Stejně tak zůstává rozum stát nad rozmáchlostí vnitřního prostoru, který vynikne zejména na zadních sedadlech. Opět si můžete pohodlně přehodit nohu přes nohu a to i v případě, že před vámi sedí vysoký řidič nebo spolujezdec. Tohle auto je díky tomu ideál nejen na služební cesty, ale i na dlouhé výlety s rodinou.

Kufr! To je to, co zajímá nejednoho českého řidiče. A to zejména, když jde o variantu Scout, která nebude tak jako většina ostatních superbů sloužit jen služebním účelům. U skauta se předpokládá, že si ho manažer vezme i na víkend a bude muset sbalit sebe, ženu a dva malé raubíře na výlet na chalupu nebo k moři. Co mu Superb nabídne?

Samozřejmě, že má Scout stejné hodnoty jako jiné varianty kombi. Inženýrům se podařilo z 4862 mm dlouhého a 1864 mm širokého vozu vydolovat kufrové maximum. Základní kapacita je 660 litrů a rozšířená, tedy po sklopení sedadel až 1950 litrů. Sedadla ale nejsou dělena samostatně, nýbrž klasicky 40:60. Nechybí ale průvlak na lyže, háčky nebo síťový program. Otvírání dveří kufr je elektrické a lze použít i známý „kopanec“ pod nárazník k jejich otevření.

Výbava Scoutu je poměrně bohatá. V základu už dostanete LED světlomety, vyhřívaný volant, pedály z ušlechtilé oceli nebo akustické přední a boční sklo, které ještě zvýší komfort na palubě. V balíčku je také LED osvětlení, u nějž můžete volit barvu. Inu, během testovací jízdy jsme nastavili samozřejmě růžovou. Jak jinak!

Určitě doporučujeme připlatit si za jeden z nabízených paketů. Za 59 tisíc korun se nabízí balíček Business, který zahrnuje spoustu výbavy včetně virtuálního kokpitu, elektricky nastavitelných sedadel, audio systém Canton a sadu elektronických asistentů. Základní navigace s 8“ obrazovkou je v ceně, za tu lepší s 9,2“ se platí navíc 33 900 korun.

Je to jednoduché – verze Scout se omezila pouze na dva motory. A to ty nejlepší, které u současného Superbu můžete mít. Příznivci benzinu zvolí jednotku 2.0 TSI o výkonu rovných 200 kW, která má spotřebu 7,1 litru v průměru. Nafta se chlubí pětilitrovou konzumací. Jde o čtyřválec 2.0 TDI o výkonu 140 kW, který jsme si zvolil k nabrání prvních jízdních dojmů. Oba motory jsou spárované se sedmistupňovou automatickou a dvouspojkovou převodovkou DSG. K tomu je samozřejmostí také pohon všech kol.

Za adaptivní podvozek s tlumiči DCC se platí navíc 22 500 korun. Není to málo, ale garantujeme vám, že těchto utracených peněz nebudete nikdy litovat. V komfortním režimu totiž Superb Scout jede jako na obláčku, což ostatně naznačuje i symbol mraku při jeho volbě. Auto je tak měkké, až má řidič pocit, že sedí třeba v Mercedesu třídy S. Jakmile vás to přestane bavit (nebo se někomu z posádky začne dělat nevolno s přílišného houpání), stačí přepnout na standardní nebo sportovní režim. To pak auto citelně přitvrdí a kopíruje vozovku mnohem lépe.

Není se třeba obávat toho, že by byl Scout na rozdíl od ostatních verzí Superbu jakkoliv náchylnější k naklánění se v zatáčkách. Díky tomu, že je podvozek zvednutý jen mírně, nemáte šanci jakoukoliv odchylku postřehnout, tedy pokud vůbec taková existuje. Budete si tak užívat komfort ale i řidičskou jistotu zároveň.

Scout jsme řídili s naftovým dvoulitrem. Překvapil nízkou spotřebou, která se v průměru pohybovala okolo rovných šesti litrů dieselu na 100 km. Možná by při dlouhodobém užívání klesla i méně. Klapot naftového čtyřválce je dobře odhlučněn. Na jedno natankování ujede Scout okolo 1000 kilometrů a tak se opravdu hodí na dlouhé cesty.

Škodu Superb Scout jsme vyzkoušeli i na šotlinových cestičkách mezi rakouskými vinicemi. Rozhodně doporučujeme zapnout si jízdní mód Offroad. Ten umožní všem čtyřem poháneným kolům na rozdíl od ostatních režimů lehký prokluz, takže se sypkým materiálem zdatně prohrabují. Zvenčí to vypadá efektně a z místa řidiče velmi kontrolovaně.

Pálili jsme to po úzkých šotolinových cestičkách stovkou a podvozek se vůbec nenechal rozhodit zatáčkami ani nerovnostmi. Byla to kombinace pohodlí a říditelnosti okořeněná i docela slušnou porcí zábavy - zvlášť s nejsilnějším benzinovým motorem o výkonu až 200 koní. Auto chválíme i za velmi účinné zpomalení a příkladně klidné chování při prudkém brzdění na sypkém povrchu.